Pro pokrytí domů či větších bytů rychlou Wi-Fi je ideální mesh řešení, a to takové, které už myslí na budoucnost, a tedy podporuje Wi-Fi 6. Otestovali jsme jich pro vás rovnou osm.
Mít doma rychlou Wi-Fi je dnes základ, ovšem jak toho docílit v každém koutu domácnosti, když s každou zdí a metrem od Wi-Fi routeru rychlosti rapidně klesají? Lepší pokrytí nevyřešíte koupí jednoho drahého Wi-Fi routeru s deseti anténami, stále bude mít stejný vysílací výkon jako ty levné. Takové routery jsou určené do extrémních zátěží a pro připojení velkého množství zařízení.
Kvalitnější pokrytí signálem docílíte třemi cestami: pořízením extenderu, tedy rozšiřovače sítě, pořízením vícero propojených Wi-Fi routerů anebo vícero vzájemně komunikujících stanic využívající technologii mesh.
Abecední seznam testovaných modelů
- 2× Asus RT-AX55
- D-Link M15-2 Eagle Pro AI
- 2× D-Link R15 Eagle Pro AI Smart
- Netgear Orbi Pro WiFi 6 Mini
- TP-Link Archer AX55 + RE505X
- TP-Link Deco X50
- Xiaomi Mesh System AX3000
- 2× Xiaomi Router AX3200
Chytrý mesh
Klasický extender nebo také opakovač/repeater funguje tak, že přijme Wi-Fi signál a vyšle ho v plné síle dále. To zní dobře, ale musíte si uvědomit, že tím, že extender přijímá a vysílá současně, zahltí dané pásmo a rychlost klesne přinejlepším o polovinu. A to nejen za extenderem, ale už i před ním, když se zařízení podaří na extender připojit. Zkrátka si jím rychlost Wi-Fi degradujete.
Navíc musíte extender umístit tam, kde je stále ještě silný signál a opakovat bude rychlost právě z tohoto místa. Dosah jím tak rozšíříte jen o polovinu. A nakonec extenderům chybí nějaké chytré předávání klientů (roaming), ti tak mohou být stále připojeni ke slabšímu signálu Wi-Fi routeru, i když je k dispozici silnější z extenderu. Jde zkrátka spíše o nouzové řešení vhodně třeba pro dočasné dokrytí signálu na zahradě.
Integrované antény nejsou vůbec na škodu. S nevhodně natočenými klasickými se lze snadno připravit o dobré pokrytí a vysoké rychlosti
Jako extender můžete zapojit i druhý Wi-Fi router, mnohem lepší je však oba routery propojit kabelem a dosáhnout tak plné rychlosti i u druhého, využívaného jako přístupový bod (AP). Jenže pak máte jen dvě možnosti. Buď dáte na obou routerech stejný název Wi-Fi (SSID) a budete v područí nespolehlivého přepojování, anebo jiné a budete muset pořád měnit Wi-Fi podle toho, kde se budete nacházet. Když si připojení řídí dané zařízení, tak dokud úplně neztratí signál, nemá tušení, že je v dosahu mnohem silnější síť.
Třetí, zdaleka nejlepší možností je mesh řešení, které je založeno na tom, že si jednotlivé stanice optimalizují přenosové trasy i napříč Wi-Fi pásmy tak, aby dosáhly nejvyšších rychlostí, a zároveň si samy chytře předávají klienty na základě síly jejich signálu, který neustále monitorují. Jde o řešení ne nepodobné mobilním sítím a později profesionálním Wi-Fi řešením třeba v hotelech s centrální řídicí jednotkou. Oproti extenderům i přes propojení přes Wi-Fi fungují lépe díky chytrému využívání obou pásem pro páteřní spojení. A oproti dvěma Wi-Fi routerům odpadá nepříjemné přepojování.
Mesh krabičky vs. routery
Při testování mesh řešení jsme se tentokrát zaměřili na to, abychom se se dvěma stanicemi vešli do 5 000 Kč a aby jim nechyběla podpora Wi-Fi 6. Od dob dřívějších, kdy byl mesh výsadou pouze speciálních mesh setů, dnes najdete u většiny výrobců Wi-Fi routerů možnost propojení více zařízení do mesh sítě. Jak vidíte z našeho testu, umí to minimálně D-Link, Asus či Xiaomi a TP-Link. U něj však existuje zrádné omezení v podobě funkčnosti pouze mezi Wi-Fi routerem a extenderem, a to ještě bez možnosti páteřního propojení kabelem, což výrazně degraduje schopnosti takového mesh řešení.
Výhodou Wi-Fi routerů oproti mesh krabičkám je více LAN portů. V případě většího množství zařízení připojených kabelem se tak obejdete bez switche
Proč ale vůbec sahat po řešení s klasickými Wi-Fi routery? Důvodů může být hned několik. Může vycházet levněji, nabídne více LAN portů a v neposlední řadě může být pro pokročilejší uživatele lepší díky přítomnosti detailních konfigurací ve webovém rozhraní. Hotová mesh řešení webová rozhraní často opouštějí a spoléhají jen na mobilní aplikace, což jistě nevyhovuje každému uživateli. Důvodem řešení s Wi-Fi routery může ale být také dodatečné rozšíření sítě.
V našem testu se ukázalo, že externí antény vůbec nemusí znamenat vyšší rychlosti či silnější signál, anebo také to, že existují mesh krabičky už s dostatkem portů a bohatými možnostmi konfigurace. S externími anténami lze také udělat více škody než užitku. Pamatujte, že signál se z nich šíří v kolmém směru na anténu a vyzařovací charakteristika má tvar koblihy, která se s větším ziskem antény zvětšuje, ale současně i zplošťuje, objem zůstává stále stejný.
Všechny Wi-Fi routery v našem testu mají možnost uchycení na zeď, zatímco u mesh krabiček je to možné pouze u Netgearu
Antény by měly být vždy natočena každá trochu jiným směrem, aby bylo dosaženo lepšího efektu vícecestného šíření signálu. Všechny tyto starosti s anténami vám u krabiček s integrovanými optimálně uspořádanými odpadají. Navíc jsou třeba při umístění v obývací stěně antény rušivé, jednoduché krabičky přece jen lépe zapadnou.
V pokračování pro předplatitele také najdete
Proč chtít Wi-Fi 6 a jak rozmístit stanice.
Hromada naměřených parametrů v přehledných tabulkách.
Především však určíme pořadí testovaných modelů.
