Specialisté sepsali čtyři hrozby webu do roku 2025

Výzkumníci z organizace Pew Research oslovili tisícovku specialistů na internet a zjišťovali, čím vším si internet projde v následujících deseti letech. Co mu tedy opravdu hrozí?

V záři roku 2004 rozeslali lidé z výzkumné organizace Pew Research dotazník s 24 otázkami klíčovým osobnostem internetu.  Nakonec se jim sešla více než tisícovka odpovědí od lidí z univerzit, vládních agentur, neziskových organizací a inženýrů, kteří na webu surfovali dávno před jeho masovou komercializací v 90. letech minulého století. Vzniklo tak první vydání The Future of the Internet, které si tehdy kladlo otázku, jakým způsobem se asi bude vyvíjet globální internet v následujících deseti letech. Dnes máme rok 2014 a žijeme tedy v době, nad kterou se tehdy v Pew Research zamýšleli. Trefili se ve svých předpovědích?

V roce 2004 specialisté předpovídali devastující útok

Před deseti lety se například 66 % odborníků shodlo na předpovědi, že internetová společnost zažije alespoň jeden devastující útok na síťovou infrastrukturu, nebo elektrickou síť konkrétní země.

Něco podobného se ve větším měřítku naštěstí nestalo, kybernetický útok jako prostředek boje nových forem válek, špionáže a sabotáže se ale opravdu stává samozřejmostí. Dodnes se tedy spekuluje třeba o tom, kdo do světa opravdu vypustil červa Stuxnet, který se specializuje na sabotáže průmyslových počítačů. Byl to opravdu Izrael a cílem iránská jaderná elektrárna Búšehr a závody na obohacování uranu v Natanzu? To se už nejspíše nikdy nedozvíme.

V posledních deseti letech se však na kybernetickou válku připravují všechny vyspělé armády světa. USA budují společný kybernetický vojenský štáb, NATO sepsalo první manuál na vedení kybernetické války, Čína je obviňována z agresivní průmyslové špionáže vedené skrze internetové útoky a všichni ostatní pak viní zase USA, že jejich NSA je ve svých sledovacích praktikách na síti ještě rozsáhlejší než v tom nejbláznivějším hollywoodském trháku.

 Nyní, po deseti letech, se Pew Research opět ptá odborníků, jak bude vypadat internet v roce 2025, a to v celém bloku výzkumů. Odborníci se tedy v minulých měsících zabývali tím, jak se bude do roku 2025 vyvíjet internet věcí a vůbec digitální technologie, no a před pár dny přispěchali konečně s novým rozsáhlým dotazníkem, kde se opět ptají, jak se bude vyvíjet internet samotný.

První hrozba: Tlak vlád na regulaci internetu

Odborníci z univerzit, vládních agentur a počítačových firem se shodli na čtyřech základních hrozbách pro internet v následujícím desetiletí.

Podle specialistů bude hrozbou pro internet sílící tlak světových vlád na větší regulaci, filtrování, blokování a obecně větší kontrolu nad internetem. Jedná se v podstatě o přirozený proces, kdy se bude původně relativně nedůležitý prostor měnit v klíčovou infrastrukturu lidské společnosti.

To vše sebou ponese ještě větší komplikace pro webové služby, které se budou chtít pohybovat na zdánlivě nesvázaném internetu bez hranic, který má však už dnes hromadu zdí.  Služby nejsou kvůli právní disharmonii dostupné v globálním měřítku, některé země jako třeba Rusko zavádějí legislativu, podle které data uživatelů musejí být uložena v dané zemi a nikoliv kdesi v datacentru za oceánem, ale do tohoto výčtu patří i aktuální kauza okolo „práva na zapomnění“ v internetovém vyhledávači, což je opět specialita pouze Evropy. Internet tedy rozhodně není bezbřehý, má uvnitř stále více hranic a rozdílů a to se bude s tvorbou nové a nové lokální a regionální internetové legislativy stále prohlubovat.

Druhá hrozba: Odposlechy a monitorování zničí důvěru v cloud

Zkratku NSA znali mnozí ještě před rokem leda tak z hollywoodských filmů. Nyní je to jedno ze žhavých témat posledního roku a lidé i firmy se pochopitelně ptají, jestli ještě vůbec mohou věřit v data uložená na internetu, když je beztak kdosi cizí neustále monitoruje.

Klepněte pro větší obrázek
Americké sídlo NSA

Odborníci varují, že si státy zahrávají s důvěrou svých obyvatel v internet. Internet dal práci milionům lidí a zrychlil a zefektivnil mnohé procesy ve společnosti, nicméně pokud jej budou státy odposlouchávat stále agresivnějším způsobem, může dojít k hluboké krizi důvěry a návratu zpět. Jakkoliv se to může nyní zdát nepravděpodobné, za patnáct let tomu může být přesně naopak.

A především, druhá hrozba souvisí i s tou první. Vlády totiž mohou po vzoru Ruska využít (a zneužít) šílenství okolo sledování a navrhnout nové a zdánlivě prospěšné zákony, které ovšem internet paradoxně ještě více svážou a regionálně rozřežou. Co tedy bude legální v jedné zemi, nebude legální v druhé a tak dále. Podle studie dojde k tzv. „balkanizaci“ internetu.   

Třetí hrozba: Přílišná komercializace internetu

Třetí kotva pro změnu souvisí s tím, o čem se poslední roky diskutuje jak v USA, tak EU. Za rozvojem moderního internetu stojí jeho komercializace v 90. letech. O základní koordinaci internetu se sice dodnes starají neziskové společnosti jako třeba ICANN, vše ostatní už ale dávno ovládá soukromý sektor – tedy přinejmenším v těch nejvyspělejších zemích světa včetně Česka. Telekomunikační společnosti budují podmořské kabely a páteřní sítě, koncoví poskytovatelé pronajímají internetové připojení a ti ostatní nabízejí webové služby.

Podstatné je ovšem to, že na tom chtějí všichni a zcela logicky především vydělat. Zatímco na samotném webu je příležitostí ke zbohatnutí docela mnoho, internetoví provideři v tomto směru trošku zamrzli v čase, ačkoliv jejich role je stále důležitější. Všichni chceme rychlý, stabilní a neblokovaný internet, abychom mohli používat všechny ty nové a skvělé webové služby, ale nikdo nechce platit za připojení horentní sumy.

Internetoví poskytovatelé nemohou na rozdíl od těch obsahových žít třeba z reklamy, a tak se pokoušejí do hry dostat nové obchodní modely, které by jim přinesly nové příjmy. A to už se konečně dostávám k tomu, čeho se odborníci bojí především – toho, že přijdeme o síťovou neutralitu.

Netflix pochopitelně chce síťovou neutralitu, proto třeba i tímto způsobem kritizuje infrastrukturu poskytovatelů

Z hlediska síťové neutrality prodávají provideři univerzální připojení k internetu. Může mít různou rychlost a technologickou realizaci, ale připojí vás do stejného internetu jako kohokoliv jiného. Nejeden provider a telekomunikační společnosti si ale naopak stěžují, že musejí do síťové infrastruktury neustále investovat, což je ekonomicky stále náročnější.

Řešením by tedy mohlo být vertikální zpoplatnění. Chcete rychlý YouTube a Netflix? Nabídneme vám speciální tarif. Pokud však budete chtít i rychlé síťové hraní, budete si muset dokoupit speciální balíček pro počítačové pařany. Z internetového připojení jakožto základní a univerzální nízkoúrovňové služby by se tedy rázem stalo něco trošku jiného.

Internetoví operátoři se brání, že mají právo na podnikání jako každý jiný, zatímco zastánci síťové neutrality, mezi které pochopitelně patří především firmy, které obsah publikují a chtějí, aby byl dostupný všem potenciálním zákazníkům, naopak tvrdí, že internet jako takový je infrastruktura, která musí být i nadále univerzální a otevřená.

Čtvrtá hrozba: Zahlcení informacemi

Poslední velkou hrozbou pro internet je jeho informační zahlcení. Na webu je jednoduše řečeno tak enormní množství dat, že je stále složitější vybrat ta relevantní. O tento výběr se budou stále častěji starat všemožné automatické systémy, se kterými se často setkáváme už dnes třeba na Facebooku, který se snaží vybírat zprávy podle jejich důležitosti a prosté chronologické řazení se snaží spíše upozadit. Některým uživatelům se to líbí, jiní na to věčně nadávají, podstatné je ale to, že se jedná teprve o začátek mnohem většího problému.

Dat na internetu bude neustále přibývat, stejně jako se bude zvyšovat počet surfařů a jejich aktivita. Do díla se zapojí také internet věcí – data budou na web zasílat všemožná k internetu připojená zařízení, kterých je už dnes mnohem více než samotných surfařů. Jednoho dne se tedy může internet proměnit v jeden velký kotel nevyžádaného obsahu, který bude tvořit drtivou většinu jeho podstaty.

Jak vidno, internet má před sebou ještě hromadu výzev a dnes se nachází ve stavu, který se už nejspíše nebude nikdy opakovat. Stále žijeme v době, kdy je internet poměrně svobodný a to jak pro ty dobré, tak pro ty, kteří jej zneužívají.

Nacházíme se v podobné dobé jako naši nedávní předci během zavádění masové automobilové dopravy, elektřiny a dalších infrastruktur, kterým na počátku také chyběla jasná pravidla. Uvidíme, jak se s tím vším vypořádá internet a jestli si opravdu udrží punc své univerzální otevřenosti, která je vlastně poměrně fenomenální a nemá v jiné lidské činnosti příliš obdoby. 

Témata článku: Web, Právo, Internet, Kauzy, SE, Future, Nato, Kotel, June, Snap

24 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Lebovski 10. 7. 2014 3:52:11
    Důvěra v cloud nikdy nevznikla, co je cloudu je v čoudu.
  • _42_ 8. 7. 2014 15:51:53
    Tak zase článek to není tak špatný. I když většina lidí, kteří čtou...
  • penzionalenka 8. 7. 2014 15:27:55
    Zajímavé názvy:-D:-));-)
Určitě si přečtěte

Novou superbaterii lze nabít za pár sekund, může prodloužit výdrž telefonu na více než týden

Novou superbaterii lze nabít za pár sekund, může prodloužit výdrž telefonu na více než týden

** Vědci vyvinuli nový nanomateriál pro tvorbu superkondenzátorů ** Ohebná struktura umožňuje použití i u nositelností ** Nová technologie umožní extrémně rychlé nabití a mnohem delší výdrž než současné Li-Ion baterie

26.  11.  2016 | Karel Javůrek | 36

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 75