Souboj tučňáků: srovnání tří linuxových desktopů

Red Hat Linux

Poslední distribuce, na kterou se podíváme, vyvíjí americká firma Red Hat. Jedná se o obdobnou situaci jako u výše popisovaného SUSE, nabízí tedy opět tři komerční edice „Red Hat Enterprise Linuxu“.

Red Hat Enterprise Linux Desktop primárně směřuje na firemní desktopy a vývojářské stanice programátorů a dělí se na čtyři varianty: Red Hat Enterprise Linux Desktop, „Red Hat Enterprise Linux Desktop with Multi-OS option“, „Red Hat Enterprise Linux Desktop with Workstation option“ a „Red Hat Enterprise Linux Desktop with Workstation and Multi-OS option“

Red Hat Enterprise Linux Server míří na běžné firemní servery jak do malých, tak středních společností. Lze ji bez problémů použít na firemní produkční, webový, databázový či tiskový server.

Red Hat Enterprise Linux Advanced je vyšší formou serverové edice. Je určen tam, kde je vyžadována vysoká dostupnost poskytovaných služeb, a designován pro mainstreamově orientované zákazníky. Obsahuje navíc integraci serverů s rozsáhlými virtuálními úložišti dat a speciální nástroje pro správu těchto technologií.

Nesmíme pak opomenout projekt Fedora, z jehož stabilní verze jsou odvozeny jmenované Enterprise verze Red Hat Linuxu. Fedora je vyvíjena komunitou vývojářů za podpory firmy Red Hat a je dostupná opět zdarma.

Instalace

Podívejme se blíže na Red Hat Enterprise Linux Desktop. Součástí balení jsou DVD instalační média pro 32 a 64bitové verze procesorů. Dále máme k dispozici médium označené jako „supplementary disk“, které obsahuje rozšiřující balíčky jako AcrobatReader, RealPlayer, flash-plugin, podporu javy a ovladače pro některé bezdrátové síťové karty. Celá instalace probíhá v grafickém režimu a je obdobně jako u SUSE rozdělena do tří částí. V první volíme jazyk, rozdělení disku, zavaděč, nastavení sítě, časovou zónu a softwarové balíky. Druhá část je opět automatická instalace vybraných balíků a systému do příslušných diskových oddílů. Po restartu přichází třetí část, kde se nastavuje firewall, bezpečností politiky, uživatelské účty a způsob ověřování uživatelů.

Prostředí

Red Hat má stejně jako SUSE nastaveno výchozí grafické prostředí se správcem oken „GNOME“. Tentokrát jde o standardní prostředí, které má horní a dolní panel. Horní slouží ke spouštění aplikací a ovládání vlastností, dolní panel je tvořen „taskbarem“ pro přepínání mezi běžícími aplikacemi. K dispozici máme čtyři virtuální plochy tak, jak je v Linuxu dobrým zvykem.

Výběr software

Výběr ze standardně instalovaných programů není nijak ohromující, ale alespoň menu aplikací netrpí nepřehledností přeplácaného seznamu programů. Již ve standardní instalaci najdete snad všechny programy, které můžete potřebovat pro kancelářskou práci, snad jen kromě vypalovacího softwaru. Další, asi často postrádanou funkčností, je nemožnost přehrávání zvukových souborů ve formátu MP3. Stejně jsou na tom opět filmová DVD a video soubory. Pro podporu těchto funkcí musíte vlastnoručně instalovat balíčky „třetích stran“. Ty včetně postupu, jak instalaci provést, najdete na internetu. Nicméně pro začínajícího „linuxáka“ se i toto může stát nepřekonatelným problémem. V Red Hat Enterprise Desktopu najdeme tyto aplikace:
GNOME 2.16, KDE 3.5.4, OpenOffice.org  2.0.4, Firefox  1.5, Gaim 2.0, Evolution 2.8 a Gimp 2.2.13.

Z verzí jednotlivých balíčků je patrné, že jsou o něco málo vyšší než u SUSE, ale mezi nejnovější také nepatří. To však nemusí být vždy na škodu, protože u těchto distribucí nejde o sledování novinek, nýbrž o robustnost a především stabilitu.

Malou zmínku si zaslouží i projekt EPEL („Extras Packages for Enterprise Linux“), fungující pod záštitou „Fedoraproject.org“, který se zaměřuje na  další balíčky pro Enteprise Linux, které nejsou jeho standardní součástí. V celkem dlouhém seznamu balíčků naleznete mimo jiné i podporu NTFS (viz. níže).

Podpora hardware

Nedá se říci, že by podpora hardware byla v Red Hat Linuxu nějak výrazně lepší, nebo horší, než v jiných testovaných distribucích. Co ale může být problém, je opět nezačlenění proprietálních ovladačů, jako jsou například ovladače pro grafické karty nVidia a ATI, což svým způsobem znemožňuje využití akcelerovaného 3D desktopu. Zde je obdobná situace jako u SUSE. Značným problémem však může být absence přehledného hardware compatibility listu (HCL) pro Red Hat Linux. Jediný dostupný HCL je na stránkách: bugzilla.redhat.com/hwcert a zaměřuje se především na značkové počítače a servery. Pokud se tedy zatoužíte zjistit, zda je vaše zařízení v Red Hatu podporováno, dá vám to hodně práce. Další věc, na kterou je třeba upozornit je, že při instalaci Red Hatu na disky s oddíly NTFS (například, když používáte dual boot) se k těmto oddílům již nedostanete, protože Red Hat standardně nemá v jádru modul pro podporu NTFS.

Podpora a dokumentace

V rámci podpory máte nárok na aktualizace všech softwarových balíčků a systému z takzvaného „Red Hat Network“. Kontrola aktualizací probíhá automaticky tak jako u SUSE a Mandriva Linuxu. Navíc máte během platné podpory nárok na nové verze. Dále je v rámci základní podpory poskytována 30 denní telefonní podpora a jeden rok technická podpora přes web s garantovanou odezvou do 2 pracovních dnů. Pokud by vám tato podpora nestačila, můžete si zaplatit rozšířenou technickou podporu, kde získáte telefonickou podporu na celou dobu platnosti předplatného. O Red Hat Linuxu vyšlo v českých knihkupectvích poměrně slušné množství knížek, zakoupení některé z nich lze jen doporučit. Ptáte se proč? Je to jednoduché, o Red Hat Linuxu se toho na českém internetu mnoho nedozvíte.

Hodnocení

Red Hat Enterprise Linux Desktop je systém, který je zcela přesně zaměřen na firemní desktopy. Je velmi dobře připraven na práci v síti a ke spolupráci s okolní infrastrukturou. Jeho výhodou jsou certifikace jak na podporu hardware, tak software jako například pro podporu produktů IBM, HP, Oracle, BEA a dalších. Své uplatnění najde hlavně ve větších společnostech společně s Red Hat Enterprise Linux serverem. V domácnostech si však jistě najde své místo distribuce Fedora, které je zaměřena na domácí uživatele (obdobně jako openSUSE).

	ve verzi Multi-OS option možnost vizualizace až 4 systémů stabilita systému a aplikací
	absence kvalitního internetového portálu v češtině podpora multimédií (video DVD, video soubory, hudba) absence některých ovladačů a tím snížení možnosti maximálního využití funkcí hardware

Srovnání jednotlivých distribucí