V sobotu 6. srpna 2011 oslavíme 20. výročí vzniku World Wide Webu. Má to snad jen jeden háček. Je to už několikátá oslava a švýcarský CERN dokonce slavil už před dvěma lety.
Před pár dny přispěchala světová média s informací, že DOS oslavil 30. narozeniny. Média mají podobné kulatiny rády a je to pochopitelně i náš případ. Je ale zároveň třeba zdůraznit, že to s těmi daty vlastně není vůbec jednoduché. V případě DOSu existují hned čtyři kandidáti, které bychom mohli považovat za ty pomyslné první krůčky – DOS se ve skutečnosti dostal na trh až 12. srpna 1981, třicet let to tedy ještě věru není. Stejně složité je stanovit přesné a to nejsprávnější datum zrození webu.
Nemám teď přitom na mysli internet jako takový, ale pouze jednu z mnoha jeho služeb, i když pravda tu nejpopulárnější, tedy WWW – World Wide Web. Každý ví, že autorem tohoto systému je profesor a rytíř Její královské Výsosti Tim Berners-Lee. Také určitě všichni správně tuší, že „svůj“ web vymyslel v letech, kdy působil v ženevských fyzikálních laboratořích CERN. A ví se také, že to bylo někdy na sklonku osmdesátých let. A to je právě ten kámen úrazu.
World Wide Web nevzniknul jednoho krásného slunečného dne v 13:35 středoevropského času, ale rodil se naopak v bolestech dlouhé roky a co je nejdůležitější, nadále se vyvíjí. Ostatně přetrvávající spory okolo HTML 5 mi dávají za pravdu.
Abychom dokázali identifikovat počátky World Wide Webu, je třeba si uvědomit, co že to vlastně je. WWW se skládá z webového serveru, protokolu, jazyka a prohlížeče. Webový server se tedy stará o generování kódu stránky, protokol HTTP popisuje, jakým způsobem internetem potečou informace mezi tímto serverem a naším počítačem, webový prohlížeč tyto informace zobrazí a to všechno díky jazyku HTML, který mu řekne, jak má vlastně data vizuálně interpretovat.
Pročetl jsem zaprášené knížky a časem zežloutlé webové stránky a vybral čtyři data, která lze považovat za skutečný prvopočátek moderního webu. Neřeknu vám, který den či rok je správný, platí to totiž o všech. Rozhodněte se sami.
1. kandidát: 1980 – ENQUIRE jako počátek webu?
Přesuňme se nyní v čase do roku 1980. Berners-Lee pracuje krátce ve švýcarských laboratořích CERN, které zaměstnávají okolo deseti tisíc fyziků, inženýrů a vědců hromady dalších oborů a ti všichni spolu potřebují interně komunikovat a sdělovat si v přehledné formě výsledky své práce. To vše řešila elektronická pošta, zasílání souborů a další síťové technologie. Berners-Lee tehdy začal pracovat na interním systému ENQUIRE, který to měl celé zjednodušit. ENQUIRE byl principálně předchůdce dnešní Wikipedie, skládal totiž dílčí dokumenty dohromady pomocí speciálních relací – odkazů. Na Wikipedii dnes u každého článku najdete odkazy na související články a to samé v podstatě v dřevních podmínkách grafického uživatelského rozhraní zvládal i ENQUIRE. Kdybychom tedy hledali skutečné kořeny současného WWW, mohli bychom asi začít zde.
Podoba stránky v systému ENQUIRE tak, jak ji zachycuje manuál pro zaměstnance CERNu. Klíčová slova described-by a includes jsou uvozovací značky s odkazy na další dokument (Zdroj: Computerhistory.org)
V případě jazyka HTML bychom pak mohli zamířit ještě hlouběji, jelikož historie značkovacích jazyků sahá až do 60. let minulého století. Poohlédněte se třeba po jazyku GML od IBM. Ale to už zacházíme do zbytečného detailu, který s webem jako celkem zase až tak nesouvisí.
2. kandidát: 13. března 1989 – WWW dostává zelenou
Po krátké přestávce se v polovině 80. let vrací Berners-Lee zpátky do Ženevy a rozvíjí dál svůj systém ENQUIRE. Je si vědom toho, že aby tento způsob výměny informací fungoval, je třeba, aby byl otevřený všem zájemcům na tehdejším internetu a především aby byl celý systém nezávislý na použitém softwaru. Vědci jednoduše potřebovali sdílet své prezentace pomocí nějakého jednotného protokolu, což byl docela problém, jelikož v podstatě byli omezováni softwarem, který získali s počítačem. Formátové standardy tehdy ještě neexistovaly.
Tim Berners-Lee a Robert Cailliau na oslavě dvacátého výročí WWW v březnu 2009 (Zdroj: CERN)
V polovině března 1989 Berners-Lee dokončil návrh nového systému hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy, a přestože tehdy u svých nadřízených příliš velký zájem nevzbudil, dostal alespoň zelenou k tomu, aby teorii na papíře proměnil v praxi. Třináctý březen 1989 je tedy den, který lze už považovat za faktický počátek moderního webu a CERN v roce 2009 při této příležitosti spustil i speciální pamětní stránku, natočil video a vydal oficiální tiskovou zprávu ke dvacátému výročí World Wide Webu.
Tehdy jsme oslavovali i na Živě.cz v samostatném článku.
3. kandidát: Vánoce 1990 – World Wide Web je hotový
Doposud WWW vyvíjel pouze Berners-Lee, později se k němu ale přidal belgický počítačový vědec Robert Cailliau, rozpracoval a vylepšil jeho návrhy a 12. listopadu 1990 vydali už mnohem konkrétnější návrh fungování WWW. Celý rok přitom Berners-Lee hledal ten správný název. Web se mohl jmenovat mimo jiné také Information Mesh, The Information Mine (TIM) nebo třeba Mine of Information. Univerzální Web se dnes možná významově trošku plete s internetem jako takovým, což je v podstatě také pavučina, nicméně si je třeba uvědomit, že WWW v pojetí jeho tvůrce je pavučina hypertextem propojených dat, dokumentů a informací, zatímco internet je pavučina propojených sítí a tyto dílčí sítě jsou zase propletence dílčích počítačů.
První webový prohlížeč a zároveň editor jazyka HTML – WorldWideWeb z roku 1990 (Zdroj: CERN)
Dost ale bylo terminologického fetiše. Podstatnější je to, že Berners-Lee s Cailliauem získali od vedení další zdroje a mohli začít konečně vyvíjet pilotní verze všech potřebných komponent. Už je znáte, vyjmenoval jsem je v úvodu článku. O Vánocích 1990 byla hotová funkční verze HTTP 0.9, jazyk HTML, webový prohlížeč WorldWideWeb a také první webový server CERN httpd a první webová hypertextová stránka, jejíž podobu najdete zde.
Tak sakra proč bychom měli slavit dvacáté výročí o dalších osm měsíců později?
4. kandidát: 6. srpen 1991 – World Wide Web oficiálně
World Wide Web a jeho prohlížeč skutečně fungoval už od posledních dnů roku 1990, ale měl jeden problém. K dispozici byl pouze pro počítač NeXT, na kterém si to Berners-Lee vlastně všechno poctivě odpracoval. Teprve v průběhu roku 1991 se objevily první porty pro ostatní platformy a onoho kýženého 6. srpna 1991 se Tim Berners-Lee definitivně pochlubil veřejnosti.
Rodokmen prvních webových prohlížečů – schéma v plném rozlišení a rozsahu najdete na Wikipedii (SVG)
Ten zbytek už znáte. Tim Berners-Lee se stal šlechticem, na Roberta Cailliaua se možná trošku zapomnělo, o pár let později se rozpoutala šestnáct let trvající bitva mezi Internet Explorerem a Netscapem (dnes jeho pohrobek Mozilla) a v roce 1996 jsme spustili Živě.cz. Vše ostatní je s trochou nadsázky vedlejší.
Živě.cz vzniklo v roce 1996 a patří k nejstarším aktivním českým webům
Více informací najdete v dobře zpracovaných článcích na anglické Wikipedii:
A také na informačním webu CERN, kde najdete třeba původní návrh World Wide Webu z března 1989.
