Pro nahrávací společnosti to nejsou pěkná slova, ale jsou slyšet čím dál hlasitěji. I odborný materiál připravený vědci tvrdí, že ochrana nahrávek proti kopírování nemůže mít do budoucna žádnou šanci.
V rámci
workshopu věnovaného Digital Rights Management předložili vědci z Microsoft Research
vlastní materiál (1MB DOC), ve kterém vědeckou cestou likvidují poslední naděje nahrávacích společností, že by se mohlo podařit vystrnadit sdílení nahrávek a dalších souborů.
Ačkoli jsou autoři z Microsoftu, ví, že se pohybují na horké půdě, a raději se hned na začátku zřekli nějakého vyjadřování názoru své mateřské firmy a prezentované myšlenky uvádějí především jako své vlastní názory. Zaměřili se nejen na klasické výměnné sítě, ale obecně na jakékoli struktury, kde dochází ke kolektivní výměně informací a odstraňování ochrany pod souhrnným označením Darknet. Analyzují jak krátkodobou tak dlouhodobou úspěšnost akcí proti takovýmto sítím a hodnotí možnosti ochran proti kopírování.
Zatímco výměnné sítě jsou často založeny na tom, že velmi malá část uživatelů sdílí většinu nabízených souborů a lze tak omezit akce na poměrně omezenou skupinu uživatelů, do budoucna půjde trend díky vyšším kapacitám linek a kapacitám na ukládání dat směrem k rovnoměrnější distribuci objektů v síti a častějšímu sdílení souborů i běžnými uživateli. V současné době byly již prakticky eliminovány výměnné služby závislé na jednom konkrétním serveru. Typickým příkladem může být Napster, který byl díky závislosti na centrálních serverech rychle smazán ze světa. Na druhou stranu toto rychlé vítězství více podpořilo práce na distribuovaných systémech, které jsou schopny fungovat i bez jedné centrály. Stejně tak akce proti konkrétním osobám vyhledaných na základě IP serveru nabízejícího sdílení podporují práce na zamaskovávání sdílejících IP. Darknet se prostě vyznačuje velkou přizpůsobivostí a jeho trendem je optimalizace vlastní struktury.
Ochrany proti kopírování mají podle autorů zprávy smysl, ale jen krátkodobý. Chráněné nahrávky jsou proti těm nechráněným v jasné nevýhodě, nepřidávají nic navíc, naopak odebírají možnosti nakládání s nahrávkou. To samé platí i pro vodoznaky a další ochrany. Všechny budou časem prolomeny a Darknet bude sloužit i k výměně nástrojů pro jejich odstranění.
Tyto informace jsou pochopitelně zdrcující pro ty, co chtějí nějakým způsobem na prodeji nahrávek profitovat. Nesmí konkurovat výměnným sítím restriktivní politikou, ale spíše využít zbraně výměnných sítí. Za nízkou cenu nabízet snadno vyhledatelné nahrávky s certifikovanou kvalitou bez ochrany proti kopírování s případnou přidanou hodnotou. Velkou naději lze spatřovat ve firmách, které mají přece jen obecně větší snahu o legální získávání softwaru a také budou postihovat využívání svých zdrojů k nelegálním účelům.
Podstatným závěrem je ale fakt, že Džina do láhve už nikdy nikdo zpět nevrátí a spíše bud Džin růst a vyvíjet se. Ti, co se snaží Džina dostat zpět do láhve, si svou těžkou pozici ale již dnes uvědomují. Ví, že jejich naděje v budoucnu nejsou moc velké, pochopitelně se ale nehodlají vzdát již nyní. Tak jak se bude vyvíjet Darknet, budou se vyvíjet i snahy o jeho potlačení.
