Představte si tu situaci. Před deseti lety jste si založili Gmail, fotky z dovolené jste začali ukládat na Picasu, starý telefon jste nahradili synchronizovaným Androidem, pak dorazil obchod Play Store, nákupy aplikací, knih, muziky a z někdejší prosté elektronické adresy se postupem času stalo kompletní centrum vaší digitální existence.
Probudíte se a na telefonu svítí: „Váš účet byl deaktivován“
Jenže pak jste se jednoho dne probudili – ironií osudu to byl zrovna pátek 13. května – a na vašem Nexusu svítila notifikace s žádostí o nové přihlášení. Ono to ale nešlo a namísto toho vám Google sdělil, že byl váš účet deaktivován.
Deaktivace hlavního účtu na Gmailu, který používáte dlouhé roky a máte jej obalený množstvím klíčových webových služeb, se bez nadsázky rovná digitální smrti. Nejen že si nepřečtete poštu, ale stejně tak se nedostanete k fotografiím, uloženým dokumentům, zakoupeným aplikacím, knihám, filmům, kontaktům… Ta představa je děsivá, a přesto je naprosto reálná, přesně to se totiž před pár dny stalo jednomu našemu čtenáři, říkejme mu třeba Petr, který se na nás v zoufalství obrátil poté, kdy ani po týdnu netuší, co se vlastně přesně stalo.
Jeden den máte profil na G+ a druhý je vše pryč
Jak už jsem psal před čtyřmi lety, Google, Microsoft a další se ve svých podmínkách pokoušejí zbavit veškeré zodpovědnosti a dopředu upozorňují, že službu mohou kdykoliv ukončit a případné vzniklé škody jdou na vaše triko. Ve skutečnosti to až tak jednoduché samozřejmě není, to však s největší pravděpodobností není tento případ.
Tak důležité sdělení, a přesto tak trestuhodně vágní
Google nejspíše nezablokoval účet našemu Petrovi omylem, nebo na základě nějaké exotické chyby, ale protože Petr porušil zásady úložiště Drive. To slovíčko nejspíše je namístě, přestože je totiž v mnoha oblastech Google transparentní až až, pokud jde o dočasnou nebo trvalou blokaci, uživatel se vlastně nedozví zhola nic.
Petrovi dorazilo oznámení níže. Pokud by Google alespoň v obecných bodech popsal, s čím může být problém, Petr by přinejmenším tušil, čeho se příště vyvarovat, namísto toho mu ale nezbylo nic jiného, než pročíst podmínky a zásady jednotlivých služeb.
Zdůvodnění deaktivace je příliš vágní. Na účet od Googlu mohou být navázané desítky důležitých služeb a Google by měl být tedy konkrétnější – nejde přeci o nějaký malý web
Pozor na sdílení!
Nutno podotknout, že zatímco obecné podmínky, které jsou společné pro všechny služby Googlu, jsou k dispozici v češtině, u zásad jednotlivých aplikací tomu tak už není a i jejich dohledání nemusí být zrovna nejsnazší.
Nakonec Petr z nápovědy Googlu vydoloval tento dokument, který se týká úložiště Drive a seznamu toho, co skrze něj nesmíte sdílet. A abychom si rozuměli, za sdílení se obecně považuje jakékoliv šíření informací druhé osobě – ať už vygenerováním odkazu pro veřejné sdílení, anebo sdílením složky s konkrétním účtem kamaráda.
Dávejte si dobrý pozor, co máte na úložišti a co s kým sdílíte. Nemusíte přijít pouze o disk, ale o celou digitální existenci
Google v podmínkách jasně píše, že si vyhrazuje právo analyzovat veškerý obsah a to v okamžiku jeho přijetí, odeslání (sdílení) a nahrání. A jelikož dnes systémy Googlu, Microsoftu, Amazonu a dalších stále lépe rozpoznávají třeba obsah fotografií, lze předpokládat, že by dokázaly rozluštit i to, že ta hromada fotografií a videí ve složce „XXX“ asi nebude archiv z dovolené, ale bohatý materiál pro studium ženské anatomie.
Podobnou složku měl na svém Drivu dlouhé měsíce i náš Petr a nikomu to nevadilo, dokud ji však v předvečer onoho osudného 13. května nesdílel v hospodě u piva kamarádovi. V tom okamžiku totiž došlo k flagrantnímu porušení zásad webového disku Drive, ve kterých se černé na bílém píše, že nesmíte skrze službu sdílet:
- Spam a malware
- Násilí
- Hate speech – nesnášenlivost
- Obtěžování, výhrůžky, šikanu aj.
- Sexuálně explicitní materiál
- Materiál, který implikuje zneužívání dětí
- Osobní informace někoho druhého
- Cokoliv ilegálního
- Warez
Rozpětí je to poměrně široké, a jelikož nelze každou z kategorií úplně jednoznačně definovat, dodatečný popis je spíše vágní a nakonec tedy záleží pouze na automatu a lidském faktoru v Googlu, jak se k tomu postaví – vždyť kulturní specifika i v demokratických a vyspělých zemích se v nuancích liší a co je problém v jedné zemi, je tolerované v druhé. Stačí si představit, jak by asi dopadla podobná analýza nejedné epizody České sody z 90. let. A to se bavíme o pořadu vysílaném na veřejnoprávní televizi.
Sexuálně explicitní materiál
Do not publish sexually explicit or pornographic images or videos. Writing about adult topics is permitted as long as it is not accompanied by sexually explicit images or videos, or any material that promotes or depicts unlawful or inappropriate sexual acts with children or animals. Additionally, we do not allow content that drives traffic to commercial pornography.
We do allow naturalistic and documentary depictions of nudity (such as an image of a breastfeeding infant), as well as depictions of nudity that serve a clear educational, scientific, or artistic purpose.
Ale zpět k Petrovi. Petr prostě po nějakém tom pivu sdílel kolegovi u stolu erotiku, která se mu v okamžiku sdílení stala nejspíše osudnou. „Kdo ji v PC nemá, že?“ píše nešťastník. Já bych sice s Petrem nesouhlasil, protože na svém počítači a Drivu žádnou pornografii nemám – od toho si přeci platím stomegabitový internet –, nicméně jak jsem pokračoval v četbě zásad, lehce mi zatrnulo.
„Additionally, we do not allow content that drives traffic to commercial pornography.“ – nevím, jak tuto větu čtete vy, ale opět se jedná o dostatečně vágní definici, která by mohla bez problému obsáhnout i zaslání odkazu na erotický web. A jelikož neznám žádný nekomerční erotický web, možná bych o ten účet na Googlu přišel také jen díky tomu, že bych namísto sdílení složky na Drivu sdílel odkaz na porno, které si nemusím archivovat, protože mám přeci ten stomegabit.
Týdenní čekání zatím bez výsledku
Dejme tedy tomu, že nám Google zablokoval účet, protože jeho robot odhalil, že se pokoušíme sdílet erotický materiál. Nabízí se ale otázka, proč v takovém případě nedošlo k blokaci pouze dílčí služby, které se problém týká? Anebo robot vyhodnotil ony fotografie jako mnohem závažnější dětskou pornografii? Opět můžeme pouze spekulovat, protože to neví ani Petr. Google mu to zapomněl sdělit.
Stejně tak Petr netuší, kdy může očekávat jakoukoliv změnu stavu. Dikce Googlu je přitom krajně nesmlouvavá. Namísto presumpce neviny a slov typu: „Prošetřujeme situaci a ozveme se vám,“ nešťastníka překvapí ostrými slovy: „Veškerá data přidružená k pozastavenému účtu budou smazána, nepodaří-li se vám úspěšně odvolat.“
Pozor, jste to vy, kdo musí přesvědčit Google, že jste nechtěli nikoho poškodit
I když Petr sdílel, co neměl, a porušil tedy nejspíše zásady úložiště Drive (což ale nikdo neví, protože musím zopakovat, že mu to Google opomněl sdělit), s ohledem na skutečnost, že se nejedná o žádný podvodný účet Googlu, ale reálný a letitý účet, ke kterému jsou vedeny i platby, funkční profil na Google+ a plný Gmail, měla by s ním internetová jednička zacházet s větší pokorou, protože něco podobného se může stát prakticky komukoliv včetně mě.
Nejen Google, ale i Microsoft
Pokud Drive nepoužíváte a patříte třeba k fanouškům ostatních úložišť, mějte na paměti, že mají podobná pravidla chování. Pro služby Microsoftu tedy platí třeba tento bod:
„IV. Veřejně nezobrazujte nevhodný obsah nebo jiné materiály (včetně například nahoty, krutosti, pornografie, grafického násilí nebo trestné činnosti) ani služby nepoužívejte ke sdílení takového obsahu.“
Zpočátku odstavce se sice zdá, že se zákaz sdílení nahoty týká pouze veřejné publikace, na konci se však jasně píše i o sdílení. A co je horší, definice Microsoftu je ještě mnohem volnější. Google jasně píše o pornografii, zatímco Microsoft o nahotě jako takové a v principu záleží jen na něm, co ještě bude považovat za vhodný obsah a co již bude za hranou.
Nastane problém, pokud na OneDrive nahraji fotografie vlastního batolete třeba na pláži?
Nahé dítě je problém, takový účet bude zablokován a vlastník účtu požádán, aby fotografie odstranil. Stejný problém nastane u fotografií žen nahoře bez. Pánské fotografie „nahoře bez“ by měly projít. (Lukáš Křovák, Microsoft ČR)
Dropbox je nejbenevolentnější
Do třetice se ještě podívejme na politiku Dropboxu. Ta je nakonec alespoň teoreticky nejmírnější. Co byste opravdu neměli sdílet, najdete černé na bílém v dokumentu Dropbox Acceptable Use Policy. Co se týče nahoty a problematické pornografie, služba píše, že není povoleno třeba:
„publish or share materials that are unlawfully pornographic or indecent, or that contain extreme acts of violence“
To je nakonec nejférovější způsob, protože o estetické stránce a vkusu běžné pornografie samozřejmě může leckdo diskutovat, sama o sobě ale v rozporu se zákonem není, i když na její sdílení by se zase mohl vztahoval zákaz šíření autorsky chráněného díla.
Každý by měl mít šanci
Jak vidno, hranice mezi povoleným a nepovoleným obsahem ke sdílení jsou u všech služeb docela rozmazané a záleží nejen na schopnosti případného analytického bota, ale i lidském faktoru, který nakonec rozhodne. Bude dostatečně objektivní? Vezme v úvahu kulturní odlišnosti jednotlivých zemí?
Můžeme jen doufat, vše by ale mělo být maximálně transparentní, aby se i náš Petr dozvěděl, kde vlastně udělal chybu a čeho se příště vyvarovat. Pokud totiž Google pracuje s presumpcí viny, v ohrožení může být prakticky kdokoliv, kdo se opováží sdílet obsah, který není absolutně a ve všech ohledech korektní.
V takovém případě se nabízí otázka, jestli je opravdu bezpečné přenechat naše kompletní digitální Já pouze jedinému ekosystému a riskovat, že jednoho dne uděláme stejnou chybu jako Petr.
