Ruský internet: cenzura, tvrdé tresty za blogování a veřejná Wi-Fi jen s pasem

  • Ruský internet je čtyři roky dozorován a cenzurován Ministerstvem informací
  • Za nevhodné blogy proti vládě hrozí až osm let vězení
  • Wi-Fi v kavárně dostanete jen po prokázání totožnosti
Kapitoly článku

Na začátku tohoto týdne byly v ruské Dumě schváleny nové zákony, které zásadním způsobem zvýší státní dohled a kontrolu internetu. Podle Edwarda Snowdena jsou to přitom nejradikálnější omezení svobody od pádu Sovětského svazu.

Mezi novinkami najdeme například tvrdé potlačování šifrované komunikace – v novém zákoně se totiž nachází věta, která provozovatelům komunikátorů, e-mailových služeb nebo sociálních sítí ukládá povinnost poskytnout obsah uživatelské historie státním orgánům. Pokud poskytovatel dešifrování odmítne, hrozí mu postih ve výši milionu rublů, tedy asi 380 tisíc korun.

Další opatření ukládá mobilním a internetovým operátorům uchovávat telefonní hovory a zprávy po dobu šesti měsíců, což je prodloužení oproti předchozímu stavu. Metadata potom budou uchovávána dokonce celé tři roky. Zvýšené náklady přitom budou hradit samotní poskytovatelé.

Nové zákony se také postarají o zvýšení trestů pro extremisty, kterými se mohou stát i uživatelé internetu, kteří veřejně vystupují třeba proti státním institucím. Z maximálního trestu odnětí svobody tří let se stala minimální sazba a maximum se posunulo na osm let.

Šifrování už bude jen jako, provozovatelé komunikátorů musí zprávy dešifrovat

Všechny tyto novinky, za nimiž stojí poslankyně Irina Jarovová, tak doplňují restrikce ruského internetu, které jej řadí k nejméně svobodným vůbec. Není proto divu, že se Rusko dostalo ve zprávě organizace Freedom House za rok 2015 do společnosti zemí jako jsou Egypt, Bělorusko, Súdán či Pákistán.

Vrchní cenzor Roskomnadzor

Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií, tak zní kompletní název instituce, která se od 1. listopadu 2012 stará o dohled nad ruským internetem. Její hlavní zbraní je černá listina stránek, které jsou po zařazení do seznamu na ruském území zablokovány. Systém funguje na úrovni jednotlivých poskytovatelů – ti jsou totiž povinni tento blacklist sledovat a nově zařazené weby blokovat.

490px-Emblem_of_Roskomnadzor.svg.jpg

Zřízení Roskomnadzoru bylo reakcí na protistátní protesty, které v Rusku zesílily v letech 2011-2013 především po volbách do Státní dumy, které měly být v několika oblastech falšované. Reakcí byly kromě velkých protestů také iniciativy nezávislých médií a blogerů, kteří začali s kritikou politického systému v Rusku.

Při zřízení bylo deklarováno, že budou na černou listinu zařazovány weby s nelegálním obsahem, jako je dětské porno, propagace sebevražd nebo weby umožňující distribuci drog. Postupně se však na blacklist začaly dostávat weby, které do původního seznamu nepatřily – vedle aktivistických stránek to byly weby podporující LGBT komunitu nebo nábožensky zaměřené weby. Mezi nejznámější příklady patří například odstřihnutí webu Svědků Jehovových.

Do května 2015 bylo v Rusku zablokováno podle nezávislé organizace RosComSvoboda 773 extremistických webů, na nichž docházelo k organizaci protestů, 3 981 stránek obsahující obsah týkající se drog, 82 webů propagující sebevraždy, 2 613 stránek s dětskou pornografií a 2 701 stránek které publikovaly zakázaný obsah.

Média pod dozorem

Speciální pravidla potom platí pro digitální masmédia. Pokud Roskomnadzor shledá, že některý z webů registrovaný jako masmédium poruší daná pravidla, může mu udělit první varování. To se může týkat propagace terorismu, extremismu, násilí, ale třeba také vulgárního projevu. Pokud médium obdrží dvě takováto varování za rok, Roskomnadzor podá návrh na soudní příkaz pro zablokování konkrétního webu. Za rok 2014 obdrželo celkem 14 médií varování kvůli článkům popisující protesty za autonomii některých částí Sibiře a další za sympatizující postoje při protestech v Kyjevě.

V lednu 2015 potom použil Roskomnadzor stejný nástroj po teroristických útocích v Paříži. Médiím zakazoval zveřejňovat karikatury z deníku Charlie Hebdo, neboť se jednalo o extremistický obsah.

V říjnu 2014 podepsal prezident Putin zákon, který zahraničním podnikatelům nebo společnostem zakazuje vlastnit v médiích větší než pětinový podíl. Nařízení vešlo v platnost v lednu tohoto roku a aktuální média se zahraničními vlastníky mají rok a půl na převedení vlastnictví pod ruské majitele.

obrázek 178.jpg
Zajímá vás, jaké weby jsou na ruském internetu blokovány? Jejich seznam najdete na webu RosComSvoboda. Aktuálně je pro Rusy nepřístupno přes 470 tisíc webových adres

Důvod tohoto zákona je jednoduchý – společnosti se zahraničními majiteli mohli sice fungovat na ruském internetu, ale data mohla být ukládána mimo území Ruské federace. Od července 2014 však platí zákon, který nařizuje společnostem působícím na ruském internetu ukládat data pouze na ruském území. Kromě médií toto nařízení postihlo i technologické společnosti – Adobe v Rusku požádalo o likvidaci, Microsoft přesunul vývoj z Moskvy do Prahy a Google vývoj v Rusku zcela zrušil.

Autor úvodní ilustrace: Eric Drooker (CC BY-SA 2.0)

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,