reklama

Rok 2020 a Intel: Superhmota Claytronics

Vzpomínáte, jak vypadal svět výpočetních technologií v polovině devadesátých let? Technologický šéf Intelu Justin Rattner nám ukázal, jak bude vypadat svět za dalších deset let.

Po čase do Prahy přicestoval vizionář a technologický šéf Intelu Justin Rattner a při té příležitosti si našel čas i na české novináře. Setkání to bylo o to zajímavější, že rok 2008 byl na nejrůznější vize technologické budoucnosti velmi bohatý a Intel se alespoň na chvíli stal i někým jiným než „pouze“ výrobcem procesorů a základního železa téměř každého počítače. Jaké hlavní vize, které by se měly stát skutečností v příštích deseti letech, tedy inženýři Intelu mění v realitu?

Na celém světě byste dnes našli jedenáct vývojových center Intelu, která zaměstnávají přes tisíc výzkumníků. Vedle „Intelplexů“ tu jsou ale i desítky a stovky dalších pracovišť a projektů, které se odehrávají na amerických a evropských univerzitách. Ostatně jen v Evropě se jich účastní na 800 inženýrů. V době krize sice začíná šetřit i Intel, i tak se mu ale jen na vývoj a výzkum podařilo v posledních deseti letech proinvestovat 46 miliard amerických dolarů – více než jeden tuzemský rozpočet.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Justin Rattner v Praze a investice Intelu do vývoje a výzkumu v posledních deseti letech

K těm nejzajímavějším a nejslibnějším projektům vedle nových forem tranzistorů a procesorů, které za pár let možná vystřídají část svých křemíkových polovodičů za optiku a proud fotonů, patří bezdrátový přenos elektrické energie, „superhmota“ Claytronics složená z „čipových atomů“ Catomů, ovládání počítače myšlenkou, mozkové implantáty, inteligentní roboti nebo speciální čipy pro okamžitou analýzu lidské DNA.

WREL – zahoďte napájecí kabely, zazděte zásuvky

Loni v létě Rattner veřejnosti poprvé oficiálně představil hned několik technologií, kterým vévodí projekt WREL. Wireless Resonant Energy Link je technologie pro bezdrátový přenos elektrické energie. S tím sice v experimentálních podmínkách začal již před více než sto lety tak trochu mytologický Nikola Tesla, využití principu magnetické rezonance ale pochází z hlavy profesora Soljačiće z MIT, který jej rozvedl v projektu WiTricity.

I WREL je dodnes čistě experimentální projekt z laboratoří Intelu v Seattlu, na podzim ale výzkumníci předvedli, že skutečně funguje. Celý systém se skládá ze dvou směrových rezonančních antén, které využívají pro přenos energie magnetické pole. WREL v současné době dokáže na vzdálenost několika desítek centimetrů bezdrátově přenášet energii se 70-75% efektivitou a rozsvítit třeba šedesátiwattovou žárovku. Pokud se ale podaří upravit podobu antény – rezonátoru, možná budeme mít jednou doma nebo v práci vedle WiFi routerů a modemů i malou nenápadnou krabičku, která bude všemi směry šířit magnetické pole a „rozkmitávat“ rezonanční přijímače v notebooku, mobilu a další drobné technice, které jej přemění zpět v elektrický proud.

Alanson Sample předvádí WREL a bezdrátové napájení žárovky

WREL je prý v současné době bezpečný, člověk by se tedy neměl bát žádné škodlivé emise, systém totiž nepoužívá elektrické pole. WREL jednoduše není mikrovlnná trouba, nerozkmitá molekuly vody v našem těle a neměl by ani přispívat dalším zářením do celkového elektromagnetického smogu, který spolehlivě obklopuje naše tělo, domácnost a města.

Na druhou stranu Rattner předvídá, že do deseti let bude na Zemi tisíc rádiových vysílačů/přijímačů na jednoho člověka. Ostatně už dnes se objevují první polyfunkční kapesní zařízení, která v sobě kloubí mobilní telefon pracující hned na několika frekvencích, s příjmem DVB-T, Bluetooth, WiFi aj. V tomto světle bude největší výzvou pro inženýry optimalizace využívání rádiového spektra, zcela nové formy modulace, inteligentní a dynamické přidělování signálu a frekvencí aj.

Superhmota Claytronics

Clay je v angličtině hlína a Claytronics je skutečně jakási amorfní hmota. Je to stavební kámen, který se díky elektrickému poli změní prakticky v cokoliv – dávný sen novověkých alchymistů? Claytronics by se měl skládat z drobných elementárních částic – Catomů. Catom se pak skládá z velkého množství drobných čipů, které při změně elektrického pole změní své vlastnosti. Catom tedy může změnit polohu, případně třeba barvu a další parametry. Claytronics je ve své podstatě jen obrovská hromada čipů, která drží pohromadě díky statické elektřině.

Klepněte pro větší obrázek
Nasnímaný hudebník a jeho kopie vytvořená z chytré hmoty

Claytronics by mohli využít výrobci mobilních telefonů, které by mohly neustále měnit tvar, a mohl by to být také základní kámen všech kapesních zařízení, která by se jednou staly přehrávačem, podruhé hodinkami a potřetí třeba tím mobilním telefonem. Ostatně s podobnou vizí přispěchala i Nokia.

Chytrá hmota Claytronics jako modelářská hlína

Pokud vám takové použití Claytronicsu nepřipadá jako desetiletá vize, ale jako naprosté sci-fi, které se stane realitou nejdříve za padesát let, možná uvěříte jednoduššímu použití – claytronicsová hmota by se mohla používat třeba v návrhářství a modelování. Představte si model připravený ve 3D Studiu, Photoshopu, Blenderu a dalších nástrojích, který by se před vám skutečně během několika okamžiků podle zadání z programu vytvořil a později metamorfoval třebas v něco zcela jiného.

Na Claytronics si v každém případě ještě počkáme. Ačkoliv jej lze vyrábět podobnou technologií jako běžné čipy, v současné době existují jen miniaturní exempláře a zvětšené modely Catomů, na kterých se testují jeho možnosti.

Emotiv, WISP a DNA Sequencer – Trávníkář a Gattaca v jednom

Propojit svět křemíkového světa se skutečnou lidskou myslí je odvěký sen všech počítačových výzkumníků a Intel není vyjímkou. Velkou výzvou je také projekt sanfranciské firmy Emotiv Systems, která vyvíjí technologii EPOC. Jedná se o speciální helmu s šestnáctkou senzorů, které snímají elektrickou aktivitu mozku. EPOC se v současné době orientuje především na herní průmysl a již existují i první hratelná dema, která ovládáte myslí. Pokud by se EPOC dostal do masové výroby, možná bychom mohli do odpadkového koše vyhodit třeba ovladač od televize – ostatně právě jeho funkce by už dnes EPOC zastoupil celkem bez problémů.

WISP je pro změnu projekt velmi chytrého RFID čipu, který v sobě má i výpočetní jádro. Napájen je pasivně rádiovým signálem čtečky, poté ale může odeslat i nejrůznější stavy včetně teploty, zrychlení aj. WISP je základem projektu Intel NeuralWISP, který chce možností technologie WISP využít u mozkových implantátů. Až na vás tedy za dvacet let někdo namíří RFID čtečku, možná se vám v těle probudí NeuralWISP implantát a odešle kompletní balík informací o vašem zdravotním stavu.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
DNA Sequencer a kompletní návrh čtečky; Intel investoval do vývoje 100 milionů dolarů

Vedle WISPu výzkumníci z Intelu připravují i speciální čip s miliardami upravených tranzistorů, které různě reagují na sekvence naší DNA a v okamžiku ji dokážou analyzovat (v roce 2013 do 15 minut). Podle vizionářů z Intelu tedy jednoho dne navštívíme doktora, uroníme kapku krve na čidlo a na monitoru se okamžitě zobrazí informace o pravděpodobnosti dědičných chorob, našich zdravotních dispozicích a ideální léčbě, čemuž by se měla v budoucnosti přizpůsobit i na konkrétní typ DNA šitá léčiva. Jak analýza DNA zapůsobí na pojišťovací domy, zůstává otázkou, ačkoliv legislativa, která by měla zabránit jakékoliv manipulaci, vzniká v různých koutech světa již dnes.

Nožovka běločelá a slabé elektrické pole

Další nápad laboratoře Intelu pochází z živé přírody. Mnoho ryb se v terénu orientuje pomocí slabého elektrického pole, které vzniká kolem jejich těla. Typickým případem je třeba nožovka běločelá. Jakmile její kilohertzové pole naruší nějaký předmět, pozmění jeho parametry a nožovka se překážce vyhne. Takzvané e-pole (e-field) chtějí technici využít i v robotice pro identifikaci předmětů, dnešní prototypy domácích robotů jsou totiž poměrně neohrabané. Předměty mohou snímat leda tak kamerou a rozeznávat je pak třeba pomocí nejrůznějších OCR technik. Pokud by však kolem nich bylo slabé elektrické pole, robot by mohl podle charakteru změny jeho parametrů snadno poznat, jestli ve své kovové ruce se stiskem mnoha stovek kilogramů svírá pevný předmět, nebo křehkou vázičku.

Robot se senzorem slabého elektrického pole

Právě domácí robotika a kybernetika je dalším mocným odvětvím vývoje Intelu. Roboti by měli být za deset let mnohem chytřejší, měli by zvládat základní myšlenkové pochody, chytře rozeznávat předměty a díky desítkám procesorových jader a využití paralelizace by se měli přiblížit ideálu tolik skloňované a mediálně vděčné umělé inteligence. Při pohledu na vývoj v uživatelsky přívětivé robotice v posledních dvaceti letech je však člověk spíše skeptik – japonští, evropští i američtí roboti se ve své podstatě doposud ani vzdáleně nevyrovnali inteligenci a motorice drobného hmyzu.

Svět v roce 2020

Tyto technologické vize by se měly podle technologického šéfa Justina Rattnera stát realitou v příštích deseti – patnácti letech. DNA Sequencer by měl být hotov dokonce mnohem dříve. Nabízí se logicky otázka, jestli to Intel a jeho zástupci myslí vážně, respektive jestli se jim podobné vize učiněné v minulosti již někdy vyplnily. Částečně. Intel stál za vývojem dnes zcela samozřejmého USB, byl velkým popularizátorem virtualizace ještě v době, kdy ji prý považoval za zbytečnou i Microsoft, inženýři Intelu se ale podíleli i na vývoji dalších technologií, které jsou součástí běžného života nejen průměrného fanouška počítačových technologií.

Intel není ani zdaleka jediným vizionářem. IBM sponzoruje hned několik projektů, které se snaží hardwarově i softwarově napodobit fungování lidského mozku, Microsoft chce změnit návyky ovládání počítače a všichni dohromady se chtějí přesunout do „cloudu“ – propojeného, univerzálního a rychlého internetu.

Pokud se v příštích patnácti letech splní alespoň jedna z těchto vizí, máme se na co těšit. A proč by ne – ostatně vzpomeňte si, jak váš počítač vypadal v roce 1994 a co uměly tehdejší kapesní elektronické diáře; o mobilních telefonech ani nemluvě.

Témata článku: Hardware, Video, Reportáže, DNA, Pole, Justin, Field, RFID, Proud, Nikola Tesla, Clay

30 komentářů

Nejnovější komentáře

  • RejnocK 16. 2. 2010 9:13:31
    byly doby kdy rikali ze pro cloveka je smrtelna rychlost 50-60 km/h.Nebo...
  • svick 24. 5. 2009 22:10:25
    Řekl bych, že s křemíkem nebude až takový problém. Možná, že ho začíná být...
  • bivoy 14. 5. 2009 18:11:27
    testuje na Iracanech jsem mel napsat :-))
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 100

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 34

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 145

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 73


reklama