Red Hat krizi nepociťuje, Švýcarsko chce open source

Tento článek vychází ve spolupráci s internetovýmmagazínem LinuxEXPRES, který vydává aktuální články ze světa Linuxu a svobodného softwaru. Snaží se ukázat, že linuxové operační systémy obsahují mnoho kvalitního softwaru pro zábavu i profesionální práci. S linuxovým a open source speciálem se můžete na Živě.cz setkávat již tradičně každých čtrnáct dnů.

Red Hat i nadále roste, krize nekrize

Americká společnost Red Hat, která je tvůrcem linuxové distribuce Red Hat Enterprise Linux, už v minulém čtvrtletí ukázala, že ji krize jinak nezasáhla. I nyní to potvrzuje. Za první čtvrtletí hospodářského roku, které končilo 31. května, dosáhla tržeb 174,4 milionů dolarů, což je o 11 % více než ve stejném období před rokem. Meziročně vzrostl také čistý zisk, a to o 6 % na 18,5 milionů dolarů.

Red Hatu se daří, přestože většinu softwarových společností krize nepříjemně zasáhla, včetně jeho konkurentů. Čistý zisk Microsoftu se meziročně propadl o 32 % a Oracle, který distribuuje kopii RHEL, reportuje zisk nižší o 7 %. Podle CEO Red Hatu Jima Whitehursta se společnosti daří držet stabilní růst především díky tomu, že jejich produkty šetří korporátním zákazníkům peníze. RHEL podle něj ukusuje především z podílu Solarisu od Sunu a middleware řešení JBoss zase z podílu Oracle.

Švýcarští politici tlačí open source do státní administrativy

Ač je jedním z aspektů nasazení open source úspora financí, zdá se, že v poslední době míří otevřený software nahoru především ve vyspělých a bohatých státech. Příkladem takové země je Švýcarsko, které se v našem přehledu novinek neobjevuje poprvé. Před nedávnem u švýcarského správního soudu uspěli poskytovatelé open-source řešení, kteří si stěžovali, že jedno z ministerstev vůbec nevypsalo výběrové řízení, kterého by se mohli zúčastnit. Ve Švýcarsku je navíc uzákoněna povinnost zvážit nasazení open-source řešení.

Zdá se ale, že někteří švýcarští politici chtějí jít ještě dál. Před nedávnem založili skupinu „digitální udržitelnosti“, jejíž cílem je prosazovat open source ve státní správě. Sdružuje politiky ze socialistické, křesťanské, svobodné demokratické strany a ze strany zelených. Jedním z konkrétních cílů je prosazení formátu ODF jako výchozího pro švýcarskou státní administrativu. Dalším cílem by mělo být vytvoření centra, které by mělo pomáhat státním organizacím s nasazováním open source.

Wikipedia bude mít i video

Dnes bez nadsázky nejpopulárnější encyklopedie světa – Wikipedia – plánuje zavést podporu videí. Dosud mohli uživatelé doplňovat text pouze o obrázky a pohyb obstarávaly především animované gify. V blízké budoucnosti budou moci přidávat i videa. Během dvou až tří měsíců by se mělo v editoru článků objevit tlačítko Přidat média, které vyvolá dialog pro výběr videa z jednoho z prověřených zdrojů. Uživatelé budou moci vybrat jen části videa, aniž by museli mít program na jeho střih.

Wikipedia se chce vyhnout problémům s autorskými právy, které má třeba populární služba YouTube, proto zatím povolila pouze tři zdroje (Internet Archive, Wikimedia Commons a Metavid), které nabízejí videa pod svobodnou licencí. V budoucnu by měl být výběr videa méně restriktivní. Jedním z cílů je také majitele práv motivovat k uvolnění pod svobodnou licencí. Wikipedia se také nechala slyšet, že video bude dostupné pomocí open-source technologií a formátů, proto se dá předpokládat, že bude k dispozici ve formátu OGG.

Novinky ze světa softwaru

CrossOver 8.0

Projekt Wine znají všichni uživatelé Linuxu, kteří se někdy pokoušeli v Linuxu spustit nějakou aplikaci pro Windows. Ač tento projekt pokračuje mílovými kroky kupředu a kompatibilita se postupně zlepšuje, je zprovoznění některých aplikací nemožné nebo vyžaduje kroky, které běží uživatelé nezvládnou. Může to být třeba kvůli chybějícím proprietárním knihovnám, které nemohou být ve Wine obsaženy nebo kvůli speciálnímu nastavení, které aplikace vyžaduje.

Tyto problémy se snaží řešit CrossOver, což je komerční produkt, který je na Wine postavený. Oproti němu je však optimalizována podpora oblíbených aplikací tak, aby byla jejich instalace a provoz stejně snadný jako ve Windows. Společnost Codeweavers, která CrossOver vyvíjí, je také tahounem vývoje Wine, takže se dá říct, že bez CrossOver by Wine nebylo na takové úrovni, jaké je.

Nová verze přináší podporu pro Internet Explorer 7 a Quicken 2009, což je účetní software populární především v Americe. Byly provedeny výkonnostní optimalizace u podpory Microsoft Office 2007, především u Outlooku. CrossOver 8.0 také těží z technologií, které byly od verze 7.0 přidány do Wine, což mu umožňuje spouštět celou řadu nových aplikací.

CrossOver je k dostání jak pro Linux, tak pro Mac OS X. Verze Standard stojí 40 dolarů, verze Professional 70. Kromě těchto dvou obecně zaměřených verzí je k dostání CrossOver Games, který se specializuje na hry.

Alien Arena 2009

Kvalitních a moderních open-source her není zase takové množství, ale v kategorii tzv. first-person-shooter jich překvapivě není tak málo. Vděčíme za to především firmě id Software, která v roce 2001 uvolnila zdrojové kódy enginu pro Quake II, z kterého se potom vyvinulo hned několik her. Mezi ty nejpopulárnější patří Alien Arena.

Vývoj hry Alien Arena započal v roce 2004 COR Entertainment a za pět let vývoje byl původní engine, který byl převzat k Quake II, téměř celý přepsán, aby podporoval moderní prvky. Verze 2009 nově obsahuje GLSL per-pixel lightining, podporu OpenAL 1.1 a zvukového kodeku OGG Vorbis, nové mapy, postavy a efekty. Celý seznam změn je k dispozici na stránkách hry.

Alien Arena není kompletně open-source hrou, otevřené zdrojové kódy má pouze engine. Obsah hry je proprietární a celá hra je distribuovaná jako freeware.

  
Alien Arena 2009 (Zdroj: Icculus.org)

Novinky ze světa distribucí

Zdrojové kódy WebOS uvolněny

Palm již zdaleka neznamená v oblasti malých přenosných zařízení to, co před lety. Nejenže jeho modely nestíhají dohnat konkurenci, ale vývoj operačního systému PalmOS se zastavil již před lety. Od té doby Palm ohlašuje zbrusu nový systém, založený na Linuxu, který bude řešit všechny bolístky PalmOS, mezi nimiž „vyniká“ především chybějící multitasking.

Fanoušci Palmu čekali dlouho, ale výsledek stál zato. Poté, co Palm představil nový chytrý mobilní telefon Palm Pre, získal hodně pozitivních hodnocení, a to především novému systému WebOS, který je postavený na Linuxu a využívá webové technologie. Pochvalují si ho jak uživatelé, tak programátoři a mnozí jej považují za tzv. „iPhone killer“.

Palm byl přesto kritizován za dvě věci. První z nich je chybějící SDK, které vývojáři potřebují pro vývoj aplikací pro WebOS. Podle oficiálního vyjádření Palmu ještě není úplně připraveno a bude uvolněno během léta. Palm byl také obviňován z toho, že porušuje licenci GPL, protože neposkytl zdrojové kódy systému postaveného na Linuxu. Této povinnosti nyní dostál také a zveřejnil na svých stránkách zdrojové kódy WebOS. Zdá se ale, že tak Palm dělá jen z donucení a nelze od něj očekávat nějak více otevřený vývoj se zapojením komunity a angažováním při vývoji v upstreamu.

„Stodolarový“ systém na staré počítače

Každý, kdo se aspoň trochu zajímá o svět výpočetní techniky, už jistě slyšel o tzv. stodolarovém notebooku. Jedná se o projekt nazvaný One Laptop Per Child a za cíl si vytyčil zvyšování počítačové gramotnosti v rozvojových zemích. Prostředkem je vytvoření přístupného notebooku, který by měl dětem sloužit jako pomůcka. Celý projekt stále nedosáhl stanovených cílů a prošel si několika zvraty. Protože specifické nasazení vyžadovalo specifický hardware, byl použit také specifický software. Jako základ se vzala Fedora a na ní běží speciální prostředí Sugar.

Jeden čas už to vypadalo, že se OLPC přikloní k systému Windows, ale posléze se ukázalo, že je o ně minimální zájem, takže se opět vrací k původnímu systému. Mezitím prostředí Sugar přešlo pod křídla GNOME Foundation a začalo se poohlížet po dalším uplatnění. Tím je nový systém s tímto prostředím, který je umístěný na klíčence. Tento systém by měl bez problémů běžet na starých počítačích, na kterých sotva běží Windows 2000. Přináší 40 aplikací rozdělených do čtyř kategorií. Systém si může stáhnout a nainstalovat kdokoliv, kdo má k dispozici flash kartu o velikosti aspoň 1 GB.

Ultimate Edition 2.2

Distribuce Ultimate Edition je pokračovatelem úspěšného remixu nazvaného Ubuntu Ultimate Edition. Jelikož je však Ubuntu ochrannou známkou společnosti Canonical a té se moc nelíbilo, že někdo tvoří pod značkou Ubuntu něco, nad čím nemají žádnou kontrolu, musel autor z názvu Ubuntu vypustit.

Ultimate Edition se stalo úspěšným především díky tomu, že je doslova napěchováno softwarem a příliš neřeší softwarové patenty a obsahuje tedy i plnou multimediální podporu. Verze 2.2 je postavená na novém Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope. Přináší všechny přednosti, které si měly předchozí verze. K dispozici jsou dvě jádra 2.6.28-13 a 2.6.28-11, mezi kterými si můžete vybrat při zavádění systému. Mělo by to zvýšit úspěšnost zprovoznění na daném hardwaru.

Ultimate Edition je k dispozici pro 32bitovou a 64bitovou architekturu. Na oficiálních stránkách distribuce jsou odkazy a torrenty na 2GB obrazy.