Radioaktivní baterie s výdrží 50 let

Myslím, že v této věci není až tak důležitá podstata vzniku záření, o které se dohadujete, ale jeho důsledek. Kolik do sebe toho za rok dostaneme? Kolik mSv? To je důležité.

Jen tak pro orientaci.
Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Tak např. člověk sledující televizi 1 hodinu denně si připočítá 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí uhelné elektrárny navíc 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí jaderné elektrárny 0,002 až 0,005 mSv za rok, atd. (ozáření z mikrovlnky, počítač, mobil, u lékaře, aj.) Všimněte si, že lidé žijící u uhelné elektrárny jsou paradoxně ozáření více než lidé žijící v blízkosti jaderné elektrárny. Roční limit pro celkové ozáření civilních obyvatel je 1 až 5 mSv/rok (různé zdroje uvádějí různé čísla) a pro pracovníky se zářením 50 mSv/rok. Havárie v Černobylu vyzářila kolem 300000 mSv.

Tak nevim, ale aby vysly dva clanky na stejny tema na dvou serverech zaroven, to se moc casto nestava.... Budto kopirovali na SHW nebo na Zive....

Nikdo nikoho nekopíruje, zvláště když vyjdou současně. to dost dobře totiž nejde. Prostě jsou stejné zdroje. Informace o tom byla na iXBT, které jistě monitoruje SHW taky. Já pak šel k prameni na Cornell a nedíval sem se, kdo o tom napsal co jiného.

V článku popsaná vize vývoje vojenských technologií je sto let za opičkami. V současnosti naopak armáda maximálně využívá  výsledků civilního výzkumu a vývoje. Nejsou totiž peníze a  vojenské speciální výzkumy a vývoje jsou neúnosně drahé a pomalé, nemohou pokrýt celý sortiment potřeb, navíc ve výrobě pak jde o kusovku, takže se vyvíjejí jen skutečně speciální věci. Co je možné koupit z civilu, kupuje se, otestuje, vodotěsně a otřesuvzdorně obednuje a je to military. Civilní vývoj je levnější, efektivnější a  vede k výrobě mnoha tisíc či miliónů kusů, takže finál je velmi levný, ne jako schůdky ke stíhačce za desítky tisíc USD. I spolehlivost civilních výrobků už šla nahoru. 

Samozřejmě, jsou výjimky, jimiž se civil nezabývá (stíhačky, krypto, atomové ponorky, rakety...). Ale na zmíněnou radioaktivní baterku by se určitě snáze sehnaly peníze v soukromém sektoru - pojítek vyrobíte maximálně pár set tisíc, civilních mobilních telefonů + PAD mnoho miliónů.  

Jen na ukázku z pro nás exotické loďařiny: hliníkový katamaran - vývojová superrychlá vojenská loď (podpora pobřežních operací, luxusní převoz pilotů a speciálců...) pluje v civilní verzi pro turisty / dopravu v několika zemích.  

..hlavne ta pasaz o skodlivosti zareni. Je videt, ze se jedna hlavne o pocitacovou obec. Ale i tak by mel kazdy vedet, ze jakekoli zareni je velmi skodlive. A to vcetne rentgenu, mikrovln, mobilu a nebo i hloupeho 2.4GHz komunikacniho, ktere se pouziva v oblasti bezdratu. Zareni beta patri zrovna k tem nejskodlivejsim.
Proto se mi velice libi ten prispevek o tom, ze baterie prezije sveho majitele.To je zhruba realtita.

Konečně vibrátor, kde vydrží baterie déle než jednu noc
Hned to volám manželce

Vibrator na jaderny pohon! To je hlina!

no nevim, podle me existuji efektivnejsi zpusoby jak prevest elektrony na elektrinu (to je ale nesmysl, ze :) ), nez pomoci mechanicke packy :)) to je asi jako by jste si zapojili do zasuvky motor, pres nej pohaneli alternator a teprve do nej lednicku...

tady jdes spis o to, ze se jim povedlo prevest efektivne betazareni primo na mechanickou energii

ona i ta normální jaderná elektrárna nevyrábí z radioaktivity elektřinu, ale jde na to přes ohřev vody a parní turbínu vyrábějící elektřinu.

no sak je to taky pres 60let stara zalezitost! Zkuste si treba pred tim nez neco zase napisete treba prohledat internet (google: nuclear battery). Troufal bych si tvrdit, ze pouziti tohohle hejblatka na vyrobu elektriny, zrejme autory zarizeni ani ve snu nenapadlo. Vzdyt mnohem efektivnejsim zpusobem jak ziskat z izotopu elektrinu je napr. termoelektricky jev (tohle se tusim pouziva(lo) v druzicich), ionizace plynu mezi elektrodami, ci primo zachytavanim emitovanych elektronu na elektrodach, ba dokonce (co ti lidi vsechno nevymysli!) fotovoltaickym clankem ktery premenuje svetlo emitovane ozarenym fosforeskujicim materialem. (vsechno to opisuju z druheho odkazu, ktery mi vyplivl goodle:
http://www.xrefer.com/entry/490673)

.... které negativně polarizují páčku nad membránou. Samotná membrána získává vyzařováním kladný náboj.....

...ona i ta normální jaderná elektrárna nevyrábí z radioaktivity elektřinu, ale jde na to přes ohřev vody a parní turbínu vyrábějící elektřinu. ....

nesouhlasim, tahle baterka je na to konstruovana na polarizaci "packy" a " membrany" ,jaderna el. zase vyuziva teplo z reakce.

taky mi tedy pripada zbytecne prevadet el. energii na mechanickou pokud to tedy neni primarne pozadovano

(mozna se pletu a ta polarizace neni klasicky el. naboj) jak to tedy je?

... ze ekoteroristi vymysli a socani zavedou nejaky formular pro pozustale "Potvrzeni o bezradioaktivnosti zesnuleho".

Radioaktivní záření z baterie není v žádném případě škodlivé. Škodlivost tohoto záření zároveň zaručuje, že jedna baterie přežije postupně i několik vlastníků.

No podobné radioaktivní baterky se už pěknou řádku desetiletí používají. Pravda však, že jsou trošku větší a nemají mechanicky pohyblivé části. Nicméně nerozšířily se vyznamně proto, že mají malou hustotu výkonu a jsou velmi drahé a lidi se toho bojej. Nicméně v družicích to byl ve své době hit - vzpomeňte na sondy Pioneer.

Nejde o nový název, jde o nové řešení a to nové je.

bude je ta bateria fakt tak jednoducha ako to vyzera na prvy pohlad po precitani clanku - a potom je uz tento popis dost presny na to aby par univerzit na svete malo vybavenie&schopnosti takuto bateriu zreprodukovat - a potom o to moze mat armada zaujem aky len chce, ale utajit to nedokaze

alebo je to radovo komplikovanejsie nez clanok naznacuje

Ještě jednodušší a krásnější jsou atomové hodiny. Radioaktivní zařič produkuje beta záření, to nabijí elektroskop se dvěma plíšky. Jak plíšky získávají stále větší elektrický náboj, tak se začnou odpuzovat a stoupat. V určité výšce se pak dotknou uzemněné elektrody, vybijou se a spadnou zase zpět a vše začíná nanovo.
Viděl jsem to snad na MatFyzu nebo někde u jaderných fyziků, už si nevzpomenu a pamatuji, že jsem na to koukal hodně dlouho.

(nebo i alfa) je věc prastará. Ty "hodiny" na matfyzu tam klidně mohla dodat už Marie Sklodowska. Elektroskop na měření kosmického záření používal Běhounek v červeném stanu. On tedy tvrdil, že hlavně na zahřátí - nejdřív musel dlouho piglovat jantarovou tyčinku kožešinou, aby vůbec mohl začít něco měřit.

A tohle je taky takový elektroskop.

Moc uplatnění (jako zdroje energie) tomu nedávám. Buď ten zářič bude slabý nebo to celé bude podléhat tolika omezením, že to bude na Zemi nepoužitelné.

BTW. potvrzení o neradioaktivnosti nebožtíka není blbost. Nedávno měla jedna vdova malér, když nechala bývalého spálit a neuvedla, že měl kardiostimulátor. Ten bouch a zdemoloval pec.

A rovněž nedávno byl poplach na hranicích, když do Němec hodlal vycestovat borec po vyšetření štítné žlázy radioaktivním jódem. Měl kliku, že ho rovnou neodbachli.

tak uz me treba ani vybita baterie nebude zajimat

 Takže doživotní záruka na baterii jistá

vyzařuje elektrony ve formě beta záření (není škodlivé jako ostatní záření alfa a gama).

By mne zajimalo co autor clanku timto zamyslel rici, protoze veskere tyto typi zareni jsou skodlive. Nekdy se pouziva pojem ionizujici zareni - to ty elktrony (beta zareni) asi budou ionizovat. Lisi se vsak ve vlastnostech. Treba jinak pronikaji materialy. Alfa zareni zadrzi list papiru, ale na gama je treba pekne silny kus materialu (treba Pb). Tak se da rici, ze pokud jste vystaveni vnejsimu zareni, je nejhorsi gama. Nejsnaze pronikne do oragnismu a nezadrzi jej temer nic. Naopak alfa zareni nebo i beta je vetsinou odstineno (vzduchem, saty), pripadne pusobi jen povrchove na kuzi. Pukud zaric pusobi uvnitr organismu, je situace zcela opacna. Alfa a beta zareni je vzhledem ke svym vlastnostem pohlceno jiz v organismu a tudiz musi reagovat (zpusobovat poskozeni) v nejblizsim okoli zarice. Vetsinou gama zareni vsak  pronika mimo oragnismus.

Aspon usetris za svetlo

Ze by si svietil prstom ako E?

dokud budou notebooky zrat 50-100W coz je jen notebook pro kazdeho obyvatele cr na jeden temelin tak ti nikdy nic takoveho nepomuze

Z ionizujících záření je nejhorší neutronové - nepůsobí sice ionizaci přímo, ale v praxi jsou s ním největší problémy, protože se velmi špatně pohlcuje a současně má (spolu se zářením alfa) nejhorší biologické účinky (viz N-bomba). Nejdůležitější ale není záření přijímané zvenku (přes kůži), nýbrž to, které vzniká přímo v organismu. Když se radioaktivní izotopy dostanou do potravního řetězce, mnohé z nich zůstávají v těle dlouhou dobu (Sr, Be, atd.) a září přímo v místě, kde jsou uloženy. Problém těchto nových zdrojů tedy není v záření během provozu, ale v jejich bezpečné likvidaci po skončení provozu.

Taky pekná blbost. Neutronové zárení je pro lidský organismus prakticky neskodné, protoze neutrony se jen velice neochotne "nechají pohltit". A pojem "neutronová bomba" je ne z toho ze nicivé ucinky by zpusobovaly neutrony, ale proto, ze je její reakce tak silná, ze vyzaruje mimo jiné i znacné mnozství neutronu.

Zkrátka kdyz si nejsem jistej, tak radeji mlcím, co chlapy? Pak jen blbnete ostatní. 

Vazeny pane, pokud si ze zakladni skoly dobre pamatuji - a ja si to opravdu pamatuji dobre - potom Vam mohu s klidem sdelit, ze nejucinnejsi polovrstvou (jestli vam tento termin vubec neco rika - o cmez pochybuji) pro neutrony jsou latky obsahujici vodu - tedy zivocisna tela, rosltiny apod. To je take hlavni duvod, proc se take neutronove bombe rika "cista" - veskery organicky zivot znici a material ponecha nedotceny a velmi brzo po utoku pouzitelny - tedy temer bez zbytkove radiace.

Kdyby lidskemu organizmu neskodila, potom by asi jaksi pozbyl smysl jeji vyroby - nemyslite ????

Na zaver : mate-li jiny nazor, doporucuji navrat do zakladni skoly, nebo lepe podobnych debat se radeji nezucastnovat, potom nevypadate, s prominutim, jako blbec :)

No pokud Vás tohle ucili na základní skole, pak k tomu není co dodat. A jinak termín polovrstva mi opravdu nic neríká. Snad jen polotloustka. A pokud si dobre pamatuji, a i já si pamatuji dobre , tak to, jak moc je "zamorené" okolí jaderného výbuchu nezávisí na typu zárení, ale na jeho zdroji. Samotné zárení odezní a je po vsem, ale zárice jsou oním problémem.

"Polotloustka" jsem jiz slysel, zrejme je to novejsi nazev polovrsvy... zakladni skolu jsem ukoncil v roce 1980. Z toho mozna plyne rozdilny terminus technikus. S druhou casti souhlasim, nebot neni v nerozporu s tim, co jsem se ucil ja....

no ty si lama,

 -> veskery organicky zivot znici a material ponecha nedotceny a velmi brzo po utoku pouzitelny - tedy temer bez zbytkove radiace.

 no comment

-> Kdyby lidskému organizmu neskodila, potom by asi jaksi pozbyl smysl jeji vyroby - nemyslite???

Pane, neutronová bombba byla sestrojena v 70. letech a předpokládalo se že bude představovat alternativu k vedení moderních válek. NB pracuje na pricnipu zvýšení radioaktivního obsahu detodnace za současného utlumení ničícých účinků při výbuchu. Ale pouze utlumení, v epicentru výbuch nastane a uvolní se tak velké záření, že sejme všechno co se hýbe, bohužel území bude zamořené i nadále - za předpokladu že dojde k jaderné zimě bude území nedotčeno hodně dlouho. Dále smrt z ozáření může trvat i tři dny, obět se pěkně postupně rozloží a PROTO BYLA TAKÉ VÝROBA TÉTO BOMBY CELOSVĚTOVĚ zakázána na konci 70. let. Takže protože lidskému organizmu škodila, tak se i přesto přestala vyrábět.

Navíc po výbuchu by vám zbyla měsíční krajina, bez všeho živého ... tudíž opruz, není nad vedení války konvenčními způsoby.

"Carter gives go-ahead for neutron warehead." Clean Killer! hehehe

Na tom, co jsem psal jiz drive trvam, pomer zikvidovane organicke k anorganicke hmote je jednoznacne posunut (oproti ostatnim jadernym zbranim) smerem k organicke hmote. Samozrejme, pokud se bere v uvahu odpovidajici sila vybuchu.

Pokud mate pocit, ze smrt z ozareni obecne muze trvat "i tri dny", mate jen velmi kuse informace, protoze tato doba muze byt radove i leta, podle toho, jake davce (intenzita, doba) byl organizmus vystaven.

Dale pokud mate pocit, ze jsem to byl ja, kdo tvrdil, ze tato zbran neskodi lidskemu irganizzmu, bude lepe, kdyz budete pozroneji cist (Pospa)

Nakonec : mam pocit, ze oba jsme zhruba stejni odbornici na jaderne zbrane, jako slepice na vyrobu sklenenych vlaken.

"Carter and the others (& maybe you) can lick my cock!" hehehe

Zejména Pospa s tím neškodným neutronovým zářením. Možná by se mohl nechat najmout na výměnu paliva v reaktoru za chodu. Taky Ukrajinci by prý rádi věděli, co se děje uvnitř Černobylského sarkofágu...

Neutronová bomba skutečně byla vyvinuta tak, aby co největší účinek byl v neutronovém záření. Měla totiž zastavit východní obrněné kolony během očekávaného (nevím jestli i plánovaného) útoku na Západ. Pancíř celkem účinně chrání před alfa, beta i gamma (tam jak před kterým), ale neutrony jím proletěj jak kudla máslem. Posádka ale má smůlu. Při dostatečně silném ozáření dojde k depolymeraci velkých molekul a člověk se prakticky rozteče na nechutný blemc. Při nižší dávce se rozpadnou spoje v mozku, při ještě nižší dávce se dočká toho, že mu odumře střevní i jiné sliznice a vykrvácí dovnitř, tedy vlastně všude okolo. Při ještě nižší dávce může přežívat v akutní chorobě z ozáření s vypadanými vlasy, zničenou imunitou a jiným poškozením. A při ještě nižší dávce se budou projevovat jen stochastické účinky, prostě jen stoupne pravděpodobnost nějaké té leukémie či jiných radostí.

Pokud Pospa tohle považuje za neškodné, pak je buď Superman nebo Terminátor.

Že by byla N-bomba zakázaná, a navíc koncem 70. let, dost pochybuju. Aspoň my jsme se o obraně před ní učili ještě v letech 83/84, kdy jsem sloužil vlasti. Ony totiž všechny bomby se vyrábějí právě proto, aby škodily lidskému organismu, víme? A ta neutronová má ještě tu výhodu, že se dá vmontovat i do dělostřeleckých granátů a použít v omezené jaderné válce. No, výhoda..

BTW 1 - nejlepší obranou je akvalung a hodně hluboko do vody. Taky silná vrstva parafínu nebo čehokoli složeného z lehkých prvků. Ta to potom odnese místo chráněné osoby.
BTW 2 - skutečně jsme používali terminus technicus polovrstva. Polotloušťka? To je něco s dietama? Fuj!

nebudu se zde hadat o ucincich jednotlivych typy zareni - fyzikove to stejne vedi a na vysvetlovani nevericim laikum nemam naladu ... jenom mala poznamka k tem americkym "neutronovym bombam"

tzv. neutronove bomby byly v aktivnim jadernem arzenalu USA do zari roku 1992 (nepocitame-li zrusene prototypy W-63 a W-64, slo o hlavice W-70 a delostrelecke granaty W-79) ... jinak jako delostrelecke granaty sly pouzit i "obycejne" typy, napriklad W-82 ve 155mm munici, vsechny tyto modely byly vsak stazeny z aktivni vyzbroje

Díky za upřesnění. Já se o zbraně moc nezajímám a z vojny jsem doma už celkem dost pátků. Ale biofyziku jsem vystudoval, takže něco o účincích záření bych si měl od štací a ríga pamatovat...

tesi me, ze nevypadam jako hlupak (a nejsem), jak by se ve svetle ostatnich mohlo jevit.... diky

Neutrony se neochotne nechavaji pohltit? Tak jak to, ze nam funguji reaktory? Pokud je nic nepohlti, pak by asi nezpusobily retezovou  reakci (tedy 1 neutron vyrazi z jadra uranu 2-3 dalsi neutrony). A jak nam rikali na cviceni z jaderne fyziky, neutrony dobre zachycuje voda. Konecne, mame lehkovodni reaktory, kde voda pusobi jako moderator, tedy zpomaluje neutrony, pripadne spolecne s kyselinou boritou jadernou reakci zcela zastavi. Jo, vim o jedne castici, ktera se nerada nechava pohlcovat, takze je neskodna... ma i podobny nazev - neutrino (to rovnez vznika pri jadernych reakcich). Kdezto neutron, ktery je lidskym telem pohlcen, se zbrzdi a vyda tepelnou energii. Takze je mozne si predstavit, co se stane, kdyz se jich takhle v tele zabrzdi miliony.

Neutronové zárení je pro lidský organismus prakticky neskodné, protoze neutrony se jen velice neochotne "nechají pohltit".

To je nesmysl.

Mira skodlivosti jednotlivych druhu zareni (alfa, beta, gama, neutronu) se v radiacni ochrane charakterizuje pomoci tzv. radiacniho vahoveho faktoru w_R. Pro gama (fotony) a beta (elektrony) je w_R = 1, pro alfa (jadra helia) je w_R = 20 a pro neutrony je w_R v rozmezi 5 - 20 (zavisi na jejich kineticke energii, viz http://www.iaea.or.at/ns/CoordiNet/safetypubs/iaeaglossary/glossarypages/r.htm#radiationweightingfactor,wR).
Bez vysvetleni dalsich jednotek se smysl w_R pochopit neda, nicmene reknete-li pracovnikovi z oboru radiacni ochrany, ze neutrony jsou 5-20 krat skodlivejsi nez gama a beta zareni, pochopi jak to myslite a bude s Vami souhlasit.

Skodlivost neutronu je obvykle dana tim, ze vyrazeji jadra vodiku (protony) vazane ve vode a tkanich. Ty rozrusuji chemicke vazby v bunecnych strukturach (DNA) primo prostrednictvim ionizace nebo neprimo pomoci volnych radikalu. Detaily techto mechanismu se stale zkoumaji.

Ano, je to přesně tak.

Ještě mě napadá jedna souvislost s dávnými experimenty. Již v 60. letech se objevily výkonové světelné zdroje založené na přeměně ionizujícího záření na viditelné světlo. Jako zdroj záření sloužilo např. tritium. Problémy však byly právě s bezpečnou likvidací vysloužilého zdroje.

myslel jsem, že není škodlivé, protože nepronikne zvenku kůží. Pochopitelně pak to nemůžete polknout, ale však to oni nějak vymyslí, dají do nějaké odstiňující kapse a podobně.

Alfa záření také nepronikne kůží

Nechtel jsem ale musím reagovat. Sám jsi rekl, ze alfa zareni lze odstinit i papirem, pak nevim proc by v ogranismu melo napachat nejvetsi skody. Prakticky veskere zareni bude pohlceno vnejsim plástem takoveho clanku, ktery tam musí uz z konstrukcnich duvodu byt. A pak taky ze gama záric v tele je prakticky neskodný protoze zárení projde tkání ven bez "ublizení". Na tady kdyz uz nic jineho, tak si protirecis. Kdyz jde zvenku je pohlceno organismem a kdyz jde ven je tkání propusteno? Takhle to vázne funguje? Hmm a jak to telo pozná jestli jde to zárení ven nebo dovnitr? No zkrátka tahle reakce je silne pavedecká. Bohuzel je docela sugestivne napsaná. Sakra neblbni veci neznalím lidem hlavu. Dík

v prospevku jsem reagoval na autorovo tvrzeni, ktee vyvolavalo dojem, ze za vsech situaci a nejen ve stinenem clanku je beta zareni neskodne.

Co se tyka te skodlivosti tak je to relativni. Aby vas mohlo zareni ohrozit musi proniknout do vas (nebo alespon dosahnout az na kuzi). Pokud je zdroj umisten mimo organismus tak je nejnebezpecnejsi gama zareni. Sice jej temer nic nezadrzi, ale presto dochazi k interakci male casti prochazejiciho zareni s organismem. Mnozstvi tak to interagujiciho zareni je tudiz znacne male. Pokud beta a alfa temer nepronika do organismu, nemuze tam ani zpusobit poskozeni (pokud si vsak polozite zaric primo na kuzi, je to trochu jinak). Situace je vsak opacna pokud je zdroj zareni umisten primo v tele (treba radioaktivni stroncium misto vapniku v kostech). Pokud budu mit tri ruzne zarice, kdy budou emitovat stejne mnozstvi elktronu, alfa castic a kvant gama zareni za stejnou dobu, bude mne nejmene ohrozovat gama zareni. Vetsina jej opusti organismus bez zhoubneho ucinku.

 Pokud budu vystaven dostatecne vysoke hustote zareni jakeho koliv druhu, budu to tezko rozchazet v kazdem pripade a bude mi jedno jestli je to vnejsi zdroj nebo vnitrni.

Nejde o to, jestli tělo pozná, zda jde záření z venku nebo zevnitř těla.  Jde o to, kde interaguje. Alfa a elektrony ztratí veškerou svoji energii na krátké dráze, u alfa záření je to prakticky (při neurychlovaných energiiích) v místě prvního kontaktu s orgánem. Gama záření ztrácí energii postupně na podstatně delší dráze, to znamená že i energie předaná stejnému úseku dráhy je u gamam záření podstatně menší než u elektronů nebo alfa částic. A o to jde v případě vnějšího a vnitřního ozáření. Zatímco alfa a beta záření se v případě vnějšího ozáření odstíní prakticky odumřelou vrstvou pokožky (stále mluvím o neurychlovaném záření) a tudíž do těla neproje a neškodí, u vnitřního ozáření se naopak celá energie zachytí na velmi malém úseku a tudíž kontaktní místo se zdrojem záření je značně exponováno. U gama záření proniká záření do větších hloubek a proto místo kontaktu se zdrojem je mnohem méně ozářené, ale zato je ozářen také mnohem větší objem. Co se týká zachycení alfa a beta záření v obalu zdroje, je nutné počítat s případným sekundárním zářením a zvolit vhodný materiál.