reklama

Ptejte se právníka: odpovědi na vaše dotazy

Minulý týden jste se mohli ptát naší spolupracující advokátní kanceláře na otázky související s právem a informačními technologiemi. Dnes přinášíme odpovědi na nejzajímavější dotazy. Pokud jste svoji otázku nestihli položit, určitě budete mít další šanci v příštím kole našich „otázek a odpovědí“.

Zajímalo by mne, jak je to se závazností objednávky v e-shopu. Objednám si třeba určitý produkt a odešlu objednávku přes formulář. Poté mi přijde e-mailem potvrzení, v němž je uveden produkt se stanovenou cenou, a čekám tedy na doručení. Pak se ale dozvím, že mi e-shop zboží neprodá, neboť došlo k chybě, a že výrobek stojí víc peněž. Mohu se nějak bránit? Mohu dostat výrobek za cenu, za kterou jsem ho původně objednával?

Pro závaznost projevů vůle stran je rozhodný okamžik uzavření smlouvy. Ke způsobu uzavírání smluv prostřednictvím webových rozhraní elektronických obchodů uvádíme, že nabídku prodávajícího na webových stránkách nelze považovat z právního hlediska za návrh k uzavření smlouvy, a to pro nedostatečnou adresnost.

Návrhem k uzavření smlouvy je tedy až objednávka spotřebitele (dle § 43a občanského zákoníku). S tím, že proces uzavírání kupní smlouvy je dokončen okamžikem, kdy potvrzení objednávky ze strany prodejce je doručeno kupujícímu – spotřebiteli (nejčastěji je toto potvrzení zasíláno elektronickou poštou). Tím tedy dojde k uzavření smlouvy, která je závazná pro zúčastněné strany (tímto nejsou dotčena případná práva kupujícího jako spotřebitele). Takto vzniklý závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho (všech) stran.

Sdělení prodávajícího, že už nadále nemá zájem vám zboží prodat, tedy nemá vliv na platnost již uzavřené smlouvy. V případě, že prodávající svůj závazek nesplní dobrovolně, lze se domáhat nároků, a to samozřejmě i soudní cestou (vydání věci oproti smluvené ceně, náhrady škody apod.).

Nedávno jsem sháněl starší hru, ale bylo mi řečeno, že se už dlouho neprodává. Jak se vlastně zákon dívá na situaci, kdy lze z internetu stáhnout a poté používat software, ke kterému se sám výrobce už nehlásí?

Je zcela na uvážení konkrétního vykonavatele majetkových práv k autorskému dílu – ve vašem případě k počítačovému programu –, jakým způsobem bude autorská práva k programu vykonávat. Včetně toho, zda (a po jakou dobu) bude nadále poskytovat licence k užití (tedy software „prodávat“), či nikoliv.

Ze samotné skutečnosti, že již není možné uzavřít licenční smlouvu na užívání programu, v žádném případě nevyplývá, že je možné program užívat bezplatně (mnohdy bývá přímo obchodní strategií nabízet např. pouze poslední verzi příslušného programu, a nikoliv též starší verze).

Bylo by tedy třeba jasného projevu vůle vykonavatele práv pro uzavření bezplatné licenční smlouvy umožňující počítačový program z vaší strany užívat.

Můj dotaz se týká spíše autorského práva, ale s informatikou také souvisí. V předchozím zaměstnání jsem napsal skripta a návody ke cvičení z informatiky, které po mém odchodu převzal a vydal kolektiv autorů. Hájí se tím, že veškerá práce, kterou jsem vykonal v předchozím zaměstnání, je majetkem zaměstnavatele. Osobně se domnívám, že mě nikdo nemůže připravit o autorství a že popsaným chováním jsem byl poškozen. Mám pravdu, a mohu se tedy nějak bránit?

Dle ustanovení § 58 odst. 1 autorského zákona zaměstnavatel vykonává (není-li sjednáno jinak) svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu, nebo služebního poměru k zaměstnavateli.

Pokud jste se tedy se svým zaměstnavatelem nedohodl jinak, platí výše uvedené. Skutečnost, že zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílu, se však nijak nedotýká vašich osobnostních práv k předmětnému dílu, která zůstávají zachována (např. právo osobovat si autorství díla). Dále pro úplnost uvádíme, že zaměstnavatel nemůže (s určitou výjimkou) bez vašeho souhlasu právo výkonu majetkových autorských práv postoupit třetí osobě.

Pokud si koupím externí, tedy přenosnou CD/DVD vypalovačku, ke které se dodává software, předpokládám, že se jedná o tzv. OEM licenci. Mohu jej instalovat na všechny počítače, na kterých bude tato externí vypalovačka použita? Nebo pouze na jeden, a tedy na který?! Může-li se tento program vyskytovat vždy jen na jednom počítači, tak jakmile vypalovačku přemístím, musím jej na původním stroji odinstalovat a na "novém" znovu nainstalovat?

Bohužel na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Vaše oprávnění počítačový program užít vyplývá z vámi uzavřené licenční smlouvy (ta bývá uzavírána nejčastěji při první instalaci programu). Na ustanoveních této smlouvy záleží, jakým právním řádem se smluvní vztah řídí (pokud je vykonavatelem majetkových práv k počítačovému programu zahraniční subjekt, jedná se o závazkový právní vztah s tzv. cizím prvkem a je možné mezi stranami smluvit rozhodné právo) a jaká konkrétní práva a povinnosti každá ze stran má.

Nelze tedy konstatovat, že by existoval jednotný závazný model poskytování tzv. OEM licencí. Vždy je nutno vyjít z konkrétní licenční smlouvy a případně z právního řádu, kterým se vztah mezi poskytovatelem a nabyvatelem řídí.

Zajímá mne, která právní norma upravuje zodpovědnost provozovatele diskusních fór za příspěvky diskutujících, jsou-li v rozporu se zákonem.

Pro úpravu odpovědnosti poskytovatelů služeb v informační společnosti se použije úprava v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 5 citovaného zákona uvádí ohledně odpovědnosti poskytovatele služby za obsah informací poskytovaných uživatelem následující: „Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.“

Předmětný zákon obsahuje i další specifikaci této odpovědnosti s tím, že poskytovatelé služeb nejsou povinni „a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.“

Rád bych se dozvěděl, jak je to s platností GNU GPL v českém právním řádu. Prozatím se zdá, že co dva právníci, to tři právní názory… Pokud GPL u nás platná není, jak je to přesně s používáním software pod touto licencí distribuovaným?

Skutečně v této oblasti existuje mnoho nepřesných informací. Je nutné uvést, že samotný text GNU GPL je vlastně smluvními podmínkami, které tvoří nebo by měly tvořit obsah smlouvy mezi dvěma stranami (poskytovatelem a nabyvatelem) smluvního vztahu, což je zcela stejné jako u tzv. proprietárního software.

Jedná se tedy o smlouvu, přičemž každá smlouva se musí řídit konkrétním právním řádem a na základě tohoto konkrétního právního řádu lze následně posuzovat platnost jednotlivých ujednání či smlouvy celé. Ohledně toho, kdy se bude smluvní vztah řídit českým právem, podrobněji zde.

V této souvislosti je nutné dále také zkoumat, zda-li vůbec došlo k platnému uzavření smlouvy, jejíž obsah má být tvořen licenčními podmínkami GNU GPL. Každý stát má vlastní právní řád, a ten upravuje jaké náležitosti je nutné splnit, aby došlo k uzavření smlouvy, resp. upravuje náležitosti projevů vůle účastníků smlouvy, pokud mají být závazné. Ve vztahu k náležitostem projevu vůle u licenčních smluv je navrhována zajímavá změna v plánované novele autorského zákona.

Obecně lze uvést, že podle českého práva lze uzavřít smlouvu, jejíž obsah je tvořen textem GNU GPL, pokud jsou splněny všechny ostatní náležitosti pro uzavření smlouvy. Zkoumání případné neplatnosti jednotlivých ustanovení textu GNU GPL s českým právním řádem přesahuje rozsah této poradny.

V případě, že by byla neplatná pouze část smlouvy, neznamená to, že smlouva musí být neplatná jako celek. Viz ustanovení § 41 občanského zákoníku: „Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.“

Podle názoru jednoho právníka jsou stránky vystavené na internetu určeny pouze pro prohlížení (přímo z internetu). Nemáme tedy právo ukládat si je na svůj lokální disk, a tak pořizovat jejich kopie. Je to pravda?

Z právního pohledu je nutné rozlišovat webovou stránku jako celek a obsah webové stránky. Pokud webová stránka (její zdrojový kód) splňuje předpoklady proto, aby mohla být označena za počítačový program, nelze bez souhlasu nositele práv zhotovovat její rozmnoženiny. Pojem počítačový program není právním řádem definován a záleží tak na konkrétním případu, co bude jako počítačový program posuzováno.

Obsah webových stránek pak může či nemusí být autorským právem chráněn (např. text zákona uvedený na webové stránce nepodléhá autorskoprávní ochraně a lze ho tak libovolně užít). V praxi je však nejčastěji obsah webové stránky tvořen souborem autorskoprávně chráněných předmětů (texty, fotografie, obrázky).

V takovém případě lze samozřejmě zhotovit trvalou rozmnoženinu např. některých částí této webové stránky, a to dle ustanovení § 30 odst. 1 autorského zákona. Zde se uvádí, že „za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.“

„Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla…“ (§ 30 odst. 2 písm. a) autorského zákona). Pokud tedy webová stránka obsahuje např. databázi chráněnou autorským zákonem, nelze zhotovit její rozmnoženinu ani pro osobní potřebu.

Je zřejmé, že v případě zhotovení trvalé rozmnoženiny díla v elektronické podobě pro osobní potřebu je nutné ze strany této osoby v případě následného zobrazování díla zhotovit také dočasnou rozmnoženinu díla v paměti počítače.

K zhotovení této dočasné rozmnoženiny by měl být tento uživatel oprávněn na základě ustanovení § 37 odst. 2) písm. a) autorského zákona: „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému…“

V souvislosti s touto otázkou je nutné zmínit, že plánovanou novelou autorského zákona má dojít ke změnám ve znění předmětných ustanovení autorského zákona.

Už několik let se věnuji vytváření různých aplikací (především webových). Bohužel nedávno jsem zjistil, že pár zdrojových kódů si někdo "vypůjčil" a použil je ve své práci. Nejprve jsem chtěl podat na dotyčného žalobu, ale zjistil jsem, že nemám žádný důkaz o tom, že jsem ony zdrojové kódy vymyslel a vytvořil já. Jakým způsobem se dá zajistit, případně pořídit, důkaz o mém autorství, který by se dal použít u soudu?

V České republice neexistuje žádná formální registrace autorských děl či jiných předmětů chráněných autorským právem. Autorství k dílu lze tedy prokazovat všemi způsoby, kterými lze prokazovat jiné skutečnosti.

Ustanovení § 125 občanského soudního řádu k tomuto konkrétně uvádí, že „za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků“. Záleží tedy na konkrétní situaci, zda-li je možno autorství k dílu za pomoci důkazních prostředků prokázat. Soudní řízení by mělo samozřejmě být až posledním řešením nastalé situace.

Josef Aujezdský a Petr Kočí
advokátní kancelář Mašek, Kočí & spol.
www.eAdvokacie.cz – on-line právní poradenství

Témata článku: Software

21 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jakub Hegenbart 28. 3. 2006 0:48:17
    Asi Vám to nedochází. On je tím právnicky ověřeným hashem schopný...
  • pavel 20. 1. 2006 13:55:16
    Spíš za stále nafukující se registry Widlí a...
  • pavel 20. 1. 2006 13:50:34
    "Stare verze programu nelze koupit, pouze nove, jak tedy mohu pouzivat...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 102

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

** V notebooku s cenou nad 20 tisíc nesmí chybět kvalitní displej a rychlé úložiště ** Za dalších deset tisíc můžete dostat navíc styl nebo výkonnější komponenty ** Vybírat můžete z různých velikostí i konstrukcí

8.  12.  2016 | Stanislav Janů | 82


reklama