reklama

První programátorka a Nobelova cena

Tento týden je možné si ve světě vědy připomenout Adu Lovelaceovou, která vymyslela první programovací jazyk pro Babbageův analytický stroj. Z dalších matematiků se pozornosti dočká například Abraham de Moivre, stranou však nezůstane ani závěť Alfreda Nobela nebo Bellův první telefon v Bílém domě.

Pravděpodobnost a komplexní čísla

Jednou z nejvýznamnějších vědeckých osobností tohoto týdne je francouzský matematik Abraham de Moivre, který se na řádky aktuálního kalendária dostává vzhledem k datu své smrti, jež jej potkala dne 27. listopadu v roce 1754. Sledováním správného chronologického postupu se však začátek Moivreova života váže ke dni 26. května roku 1667, kdy se narodil ve franouzském Vitry-le-François.

Klepněte pro větší obrázek

Abraham de Moivre (zdroj: swlearning.com)

První vědecké vzdělání začal Moivre čerpat na akademii v Sedanu, přesněji logice se pak věnoval na škole v městečku Saumur. Z jeho matematických děl pozornost zasluhuje publikace na téma pravděpodobnosti, která nesla název The Doctrine of Chances, zřejmě nejznámější je však takzvaná Moivreova věta – informace o ní naleznete například zde.

Z pohledu na Moivrea jako na matematika je také zajímavá historka, že přesně předpověděl den své smrti. Údajně zjistil, že spí každou noc o čtvrt hodiny déle a z takto vzniknuvší posloupnosti usoudil, že zemře, až bude spát celý den, tedy 24 hodin, což v přepočtu nakonec mělo skutečně správně vyjít na již výše zmíněné datum 27. listopadu v roce 1754. I přes své úspěchy a učitelské předávání vědomostí žákům zemřel v chudobě.

Další informace:
Moivrova kompletní biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Moivrova věta v podání Encyklopedie Seznamu.

První programovací jazyk

Zřejmě nejvýznamnější osobností přímo spojenou se světem moderních počítačů je hraběnka Lovelaceová, která výrazně podporovala Charlese Babbage během jeho navrhů a pokusů o vytvoření známých počítacích strojů. Její původní jméno zní Augusta Ada Kingová a narodila se dne 10. prosince v roce 1815 – také ona se tedy dostává do kalendária datem své smrti, která nastala 27. listopadu roku 1852.

Klepněte pro větší obrázek

Ada Lovelaceová, první programátorka na světě (zdroj: Virtual Travelog)

Ada byla dcerou slavného básníka George Gordona Byrona, matematické vzdělání jí však začala poskytovat její matka, a to již v brzkém dětství, v podobném duchu a příbuzných oblastech ji pak doplňovali také další domácí učitelé. První kontakty s Babbageovým snažením na analytickém stroji jí zprostředkovala vědkyně Mary Somervillová, díky které pak Ada mohla studovat podrobné návrhy a princip zmiňovaného počítače.

Ve svých poznámkách k Babbageově analytickému stroji kromě jiného zapsala algoritmický postup pro výpočet Bernoulliho čísel, který byl později správně rozpoznán a určen jako první počítačový program – Ada se tak stala první programátorkou na světě a na její počest byl později také pojmenován jeden z moderních programovacích jazyků. Shrnutí Adiných příspěvků můžete nalézt například na stránkách anglické Wikipedie, v příspěvku Ada Byron`s notes on the analytical engine.

Další informace:
Informace o Ch. Babbegeovi na stránkách serveru Scienceworld.cz.
Adin životopis v anglickém podání na serveru univerzity v St. Andrews.

Nobelova cena, telefon v Bílém domě

Pravidelně se na řádcích jednotlivých pokračování kalendária objevují informace o udělení Nobelových cen, a to napříč různými obory, za různé objevy. Dne 27. listopadu v roce 1895 Alfred Nobel do závěti uvedl, že jeho velký majetek má být spravován tak, aby byl věnován na ceny v pěti základních oblastech – literatuře, chemii, fyzice, míru a medicíně. Jedna Nobelova cena může být udělena více osobám, kromě nemalé peněžité odměny laureáti obdrží také medaili a diplom.

Již několikrát byl v kalendáriu zmíněn jeden z nejvýznamějších můžů vědecké historie vůbec, a to Alexander Graham Bell – seznámit jste se s ním tak mohli například v pokračováních Pětitunový Mark I a Bellův patent prvopočátků telefonu nebo Světelné telefonování a skryté počítače. První prosincový den v roce 1878 Bell osobně nainstaloval první telefon v Bílém domě, a to v kanceláři tehdejšího prezidenta Rutherforda Hayese. První prezidentův hovor byl právě s Bellem, na zkušební vzdálenost 13 mil.

Další informace:
Informace o Nobelově ceně na českém serveru Converter.cz.
Bellův životopis v podání anglické Wikipedie.

Témata článku: Bell, Byron, Augusta, Nobel, Alexander

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jakub Hegenbart 28. 11. 2006 21:57:26
    Hraběnka Ada je pouhá návštěva z Mrtvě.cz.
  • snake 28. 11. 2006 14:33:21
    Musím uznat, že tentokrát bylo kalendárium opravdu hodně zajímavé. A jen...
  • Michal Vyskočil 27. 11. 2006 15:29:42
    Moc hezke, jako by to ani nepatrilo na zive
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 101

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 73


reklama