První programátorka a Nobelova cena

Tento týden je možné si ve světě vědy připomenout Adu Lovelaceovou, která vymyslela první programovací jazyk pro Babbageův analytický stroj. Z dalších matematiků se pozornosti dočká například Abraham de Moivre, stranou však nezůstane ani závěť Alfreda Nobela nebo Bellův první telefon v Bílém domě.

Pravděpodobnost a komplexní čísla

Jednou z nejvýznamnějších vědeckých osobností tohoto týdne je francouzský matematik Abraham de Moivre, který se na řádky aktuálního kalendária dostává vzhledem k datu své smrti, jež jej potkala dne 27. listopadu v roce 1754. Sledováním správného chronologického postupu se však začátek Moivreova života váže ke dni 26. května roku 1667, kdy se narodil ve franouzském Vitry-le-François.

Klepněte pro větší obrázek

Abraham de Moivre (zdroj: swlearning.com)

První vědecké vzdělání začal Moivre čerpat na akademii v Sedanu, přesněji logice se pak věnoval na škole v městečku Saumur. Z jeho matematických děl pozornost zasluhuje publikace na téma pravděpodobnosti, která nesla název The Doctrine of Chances, zřejmě nejznámější je však takzvaná Moivreova věta – informace o ní naleznete například zde.

Z pohledu na Moivrea jako na matematika je také zajímavá historka, že přesně předpověděl den své smrti. Údajně zjistil, že spí každou noc o čtvrt hodiny déle a z takto vzniknuvší posloupnosti usoudil, že zemře, až bude spát celý den, tedy 24 hodin, což v přepočtu nakonec mělo skutečně správně vyjít na již výše zmíněné datum 27. listopadu v roce 1754. I přes své úspěchy a učitelské předávání vědomostí žákům zemřel v chudobě.

Další informace:
Moivrova kompletní biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Moivrova věta v podání Encyklopedie Seznamu.

První programovací jazyk

Zřejmě nejvýznamnější osobností přímo spojenou se světem moderních počítačů je hraběnka Lovelaceová, která výrazně podporovala Charlese Babbage během jeho navrhů a pokusů o vytvoření známých počítacích strojů. Její původní jméno zní Augusta Ada Kingová a narodila se dne 10. prosince v roce 1815 – také ona se tedy dostává do kalendária datem své smrti, která nastala 27. listopadu roku 1852.

Klepněte pro větší obrázek

Ada Lovelaceová, první programátorka na světě (zdroj: Virtual Travelog)

Ada byla dcerou slavného básníka George Gordona Byrona, matematické vzdělání jí však začala poskytovat její matka, a to již v brzkém dětství, v podobném duchu a příbuzných oblastech ji pak doplňovali také další domácí učitelé. První kontakty s Babbageovým snažením na analytickém stroji jí zprostředkovala vědkyně Mary Somervillová, díky které pak Ada mohla studovat podrobné návrhy a princip zmiňovaného počítače.

Ve svých poznámkách k Babbageově analytickému stroji kromě jiného zapsala algoritmický postup pro výpočet Bernoulliho čísel, který byl později správně rozpoznán a určen jako první počítačový program – Ada se tak stala první programátorkou na světě a na její počest byl později také pojmenován jeden z moderních programovacích jazyků. Shrnutí Adiných příspěvků můžete nalézt například na stránkách anglické Wikipedie, v příspěvku Ada Byron`s notes on the analytical engine.

Další informace:
Informace o Ch. Babbegeovi na stránkách serveru Scienceworld.cz.
Adin životopis v anglickém podání na serveru univerzity v St. Andrews.

Nobelova cena, telefon v Bílém domě

Pravidelně se na řádcích jednotlivých pokračování kalendária objevují informace o udělení Nobelových cen, a to napříč různými obory, za různé objevy. Dne 27. listopadu v roce 1895 Alfred Nobel do závěti uvedl, že jeho velký majetek má být spravován tak, aby byl věnován na ceny v pěti základních oblastech – literatuře, chemii, fyzice, míru a medicíně. Jedna Nobelova cena může být udělena více osobám, kromě nemalé peněžité odměny laureáti obdrží také medaili a diplom.

Již několikrát byl v kalendáriu zmíněn jeden z nejvýznamějších můžů vědecké historie vůbec, a to Alexander Graham Bell – seznámit jste se s ním tak mohli například v pokračováních Pětitunový Mark I a Bellův patent prvopočátků telefonu nebo Světelné telefonování a skryté počítače. První prosincový den v roce 1878 Bell osobně nainstaloval první telefon v Bílém domě, a to v kanceláři tehdejšího prezidenta Rutherforda Hayese. První prezidentův hovor byl právě s Bellem, na zkušební vzdálenost 13 mil.

Další informace:
Informace o Nobelově ceně na českém serveru Converter.cz.
Bellův životopis v podání anglické Wikipedie.

Témata článku: Bell, Bella, Byron, Sedan, Nobel, August, Augusta, Alexander, Světelné zdroje

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jakub Hegenbart 28. 11. 2006 21:57:26
    Hraběnka Ada je pouhá návštěva z Mrtvě.cz.
  • snake 28. 11. 2006 14:33:21
    Musím uznat, že tentokrát bylo kalendárium opravdu hodně zajímavé. A jen...
  • Michal Vyskočil 27. 11. 2006 15:29:42
    Moc hezke, jako by to ani nepatrilo na zive
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 46

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

** Legendární hra Starcraft je nyní k dispozici zdarma ** Chystá se i nová remasterovaná verze s hezčí grafikou

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 25

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

** Máte nápad, ale chybí vám stroje a pořádná dílna? ** Chcete postavit ptačí budku, nebo krabičku pro Arduino? ** Brno otevřelo svůj FabLab – laboratoř pro bastlíře

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

Včera | Jakub Čížek | 88

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

** Google ve svém překladači roky používal statistickou technologii ** Nyní zavádí strojové učení a neuronové sítě ** Rozdíl by měl být zvláště na větších textech patrný už nyní

20.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?