Před dvěma lety Intel koupil malý startup Nervana, který se zabýval vývojem neuročipů a frameworku pro akceleraci umělé inteligence. Na trhu je stále větší poptávka po čipech, které umožňují rychlejší učení i provoz umělé inteligence a Intel oznámil, že příští rok nabídne první vlastní řešení.
V roce 2019 by tak Intel měl představit první neuročip (Neural Network Processor) Nervana NNP-L1000 s kódovým označením Spring Crest. Intel se přitom při vývoji nesoustředil na maximální výkon v oblastí množství operací za sekundu (TOPS), ale především na nízkou odezvu a vysokou paměťovou propustnost.
Oproti minulé generaci (Lake Crest) by tak čip měl nabídnout 3× až 4× rychlejší učení a podporu formátu bfloat16, který by se měl stát standardem i u procesorů Xeon a programovatelných FPGA od Intelu.
Intel se s novou architekturou chlubí především vysokou efektivitou. V rámci násobení matic na jednom čipu je přes 96,4 % (38 TOPS), při paralelním zpracovnání naměřil Intel mezi jednotlivými jádry u současných prototypů propustnost až 2,4 Tb/s a odezvu pouze 790 ns. Celkové TDP čipu by mělo být pod úrovní 210 W, ale bude samozřejmě záležet na finálním nastavení frekvencí a konfiguraci.
