Kvalitní prostový zvuk je jedním z benefitů technologie DVD oproti VHS. Přečtete si, jaké se v současné době používají formáty prostorového zvuku, jak se dekódují, jak funguje A/V receiver či co znamená zkratka 5+1.
Tip: Přečtěte si článek Průvodce domácím kinem: vybíráme vhodný televizor.
Článek je určen zejména čtenářům, kteří si staví domácí kino za rozumné peníze a nemají vhodné prostory, aby si postavili kino dle certifikace THX.
S DVD přichází skutečný prostorový zvuk
Není třeba opakovat, že s příchodem DVD si každý může postavit tzv. domácí kino. Koupíte si patřičné hardwarové vybavení, seženete si patřičný film na DVD a do kina už nemusíte chodit. Domácí podívaná se sice stále kinu plně nevyrovná, ale nicméně jste usazeni v pohodlí vašeho křesla, nemusíte se dívat na mastné vlasy chlápka, co sedí před vámi a poslouchat, jak někdo v dálce křupe popcorn. Film si navíc můžete pustit vícekrát a v případě nutnosti pozastavit nebo se dodívat druhý den.
Poznámka: Domácí kino lze postavit i s přehrávačem VHS, nicméně to není úplně ono, i když i VHS nabídne prostorový zvuk (Dolby ProLogic resp. Dolby Surround) a 16:9 obraz, kvalita DVD je však oproti videokazetě mnohonásobně vyšší, a to nejen obrazem a zvukem, ale také bonusy, rychlejším a jednodušším ovládáním apod.
Domácí kino, to je vedle kvalitního obrazu na pořádné televizi, plasmovém displeji nebo platně také prostorový zvuk. Pokud to s díváním na DVD filmy myslíte skutečně vážně a chcete si užít také kvalitního ozvučení, nebude vám stačit jen televize. Ta je pouze stereo, chybí ji basový základ, plasticita a dynamika. Dobrý zvuk a dojem prostoru získáte pouze nákupem dobré soustavy reproduktorů.
Prostor = 5+1
Prostorový zvuk je na DVD kódován ve schématu 5+1, což znamená jeden subwoofer (speciální basový reproduktor, označuje se jako LFE, low frequency effects) pro zdůraznění basů, jeden centrální reproduktor pro dialogy a čtyři surroundové reproduktory pro efekty v prostoru – dva přední, dva zadní. Všech pět reproduktorů je na sobě nezávislých a zvuk do každého z nich je uložen zvlášť. To je rozdíl oproti Dolby ProLogic, kde je zadní kanál zakódován do předního sterea.
V současné době je na každém DVD kódován zvuk ve formáty Dolby Digital, stručně jsem o něm psal již ve starším článku. Dolby Digital se používá na drtivé většině DVD, protože přišel jako první a umí s ním pracovat všechny přehrávače. Je poměrně nenáročný na místo, používá datový tok běžně okolo 448 kb/s při 5+1 konfiguraci - řekli bychom, že je to docela málo, v praxi to ale bohatě stačí. Kódování je založeno na vynechávání detailů zvukové produkce, které lidské ucho nepostřehne, stejně jako u MP3. DD nemusí být pouze v konfiguraci 5+1, ale také mono, 2+0 (tehdy je možné využít schématu Dolby ProLogic) či 4+0; záleží na původním zdroji zvuku, z něhož je výsledek na DVD mixován.
Rozložení 5+1 reproduktorů v místnosti
Dalším, v současné době ale málo rozšířeným formátem, je pak DTS, který používá odlišné kódování (DD je komprimováno rozdílově, DTS „čistě“, každý kanál zvlášť), vyšší datový tok, takže výsledek je lepší; samozřejmě záleží na zvukové soustavě, zda dokáže kvalitnější zvuk odpovídajícím způsobem přehrát. Moje zkušenosti jsou takové, že na běžném domácím setu (sestava domácího kina v ceně cca deset tisíc) rozdíl nepoznáte. Rovněž záleží na tom, jak byla ta která zvuková stopa připravena – na některých DVD rozdíl mezi DD a DTS je, na jiných nikoliv.
Na DVD bývá zvuk ve formátu DTS uložen jen výjimečně, protože zabere více místa než DD; proto je DTS pouze jako doplněk pro fajnšmekry.
Poznámka: Dolby ProLogic (označuje si i jako Dolby Surround) je starší zvukový standard, který rozmisťuje zvuk do předních stereo kanálů, centru a zadního kanálu. Dolby ProLogic se kóduje do běžného stereofonního signálu. Dolby ProLogic II pak nabízí pět kanálů - nově jsou tu dva zadní surroundové. Na DVD může být uložen zvuk i ve do formátu Dolby Surround, většinou v tomto formátu najdete dabingové zvukové stopy.
Způsob práce Dolby ProLogic II
Dokonalejší prostor
V současné době existují i další, rozšiřující formáty DD a DTS, které přidávají další kanály pro zkvalitnění prostorového vjemu a zdokonalení zvukového zážitku. U Dolby Digital to je DD Surround EX (případně jen DD EX), u DTS pak DTS ES (Extended Surround). Oba formáty se označují občas také jako DD 5.1 EX či DTS 5.1 ES a to z jednoho prostého důvodu. Zadní kanál, který do zvuku přidávají (je umístěn za posluchačem, zatímco zadní stereo bedny vedle něj, případně lehce za ním), je totiž zakódován do zadního stereo zvuku. Je to podobný princip, jako je do stereo signálu zakódován zadní kanál u Dolby ProLogic.
Ve skutečnosti tedy DD EX a DTS ES nejsou pravými 6+1 formáty, jejich digitální podoba je stejná jako u běžného 5+1 zvuku. V angličtině se proto toto zakódování používá výraz „matrixed“, proto se u DTS můžete také setkat s názvem DTS ES Matrix. Nic to ale nemění na tom, že s tímto 6+1 zvukem je dojem prostoru dokonalejší, neboť vás skutečně bedny obléhají v celém rozsahu 360 stupňů. Někdy se v této souvislosti používá i formát 7+1, kdy jsou zadní bedny dvě, ale obě hrají to samé. Ve skutečnosti jde stále o 6+1 zvuk.
Pokud je na DVD uložen zvuk ve „virtuálním“ formátu 6+1 a vy nemáte dekodér DD EX či DTS ES, nezoufejte, formát je zpětně kompatibilní a zadní kanál zůstane zakódován v zadním stereu a bude reprodukován v zadních surroundových reproduktorech.
Zatímco DD zde končí, DTS jde ještě dále. Má totiž skutečný 6+1 zvuk, DTS ES Discrete 6.1. Zde není zadní kanál zakódován do zadního sterea, ale samostatně, což zlepšuje prostorový dojem, na druhou stranu to zvyšuje datový tok. Discrete 6+1 je tedy opravdu záležitostí pro ty, co si chtějí vychutnat reálnější prostorový zvuk, než dokáže nabídnout technologie 5+1. Máte-li jen dekodér pro zvuk 5+1, nezoufejte, v tomto případě se bude z důvodu zpětné kompatibility zadní surround kanál ignorovat.