Praotec slevových serverů Groupon vstoupil na burzu a měl druhou nejlepší emisi akcií mezi technologickými firmami v historii, hned po Googlu. Co musíte vědět? A co český Slevomat?
Pro Andrewa Masona to bylo hodně perných čtrnáct dní. Sbalil si svých pár prezentačních „slajdů“ a začal objíždět investory a analytiky po celých Spojených státech. Jeho společnost Groupon se totiž chystala na primární emisi akcií (IPO) na největší technologické burze světa NASDAQ.
Mason několik posledních měsíců čelil mnoha atakům, když byl jeho globální „slevomat“ označován za Ponziho schéma, manipulátora finančních výsledků a jasný doklad novodobé internetové bubliny. Třicetiletý šéf ale chtěl během posledních čtrnácti dnů povědomí o Grouponu změnit. Musel, před několika měsíci totiž odmítnul odkupní nabídku od Googlu ve výši 6 miliard dolarů a výnos z prodeje akcií měl doložit, že neprohloupil.
Druhý nejúspěšnější. Hned po Googlu
V pátek se nakonec ukázalo, že jeho rozhodnutí bylo správné – Groupon se stal druhým nejúspěšnějším technologickým IPO v historii, hned po Googlu. Firma na burzu uvolnila 35 milionů primárních akcií, každou o hodnotě 20 dolarů. Okamžitě po startu obchodování hodnota jednoho cenného papíru povyskočila o 40 procent na 28 dolarů za kus a jednu chvilku dokonce oscilovala okolo hranice 30 dolarů. Koncem prvního obchodovacího dne se nakonec hodnota ustálila na 26,11 dolaru.
Groupon odstartoval na 20 dolarech za akcii a chvilku se pohyboval kolem 30. První den na burze byl pro firmu úspěšný.
Ještě pár dní přes primárním úpisem akcií se očekávalo, že obchodování odstartuje na hodnotách mezi 16 až 18 dolary. Investiční banky Goldman Sachs, Morgan Stanley a Credit Suisse, které měly IPO na starost, ale na poslední chvíli snížily počet nabízených akcií a zvýšily jejich cenu, což u investorů mělo vyvolat zvýšený zájem o nákup. Povedlo se. Groupon na emisi 35 milionů akcií, které tvoří pouze 5 procent jejich celkového množství, vydělal 700 milionů dolarů. To celou společnost ocenilo na zhruba 14 miliard dolarů. Po nárůstu hodnoty akcií během prvního dne na burze se tržní kapitalizace Grouponu usadila na 16 miliardách dolarů. To je oproti 6 miliardám nabízeným Googlem podstatně více. Ještě v létě ale odhady mluvily o tom, že by otec českého Slevomatu mohl nabýt hodnotu 25 miliard dolarů ještě před začátkem obchodování.
Andrew Mason hodlá nově nabytou hotovost využít k dalšímu zajištění chodu firmy a případným akvizicím jiných společností, což by mu umožnilo rychleji vstoupit na trhy, kde prozatím nepůsobí (třeba i do Česka?). Groupon je jednou z nejrychleji rostoucích společností Ameriky v historii. Během velice krátké doby znásobil počet zaměstnanců z 10 na současných 10 tisíc.
Zatajování finančních skutečností
Veleúspěšný vstup Grouponu na NASDAQ musel prvotním investorům a podílníkům udělat velikou radost. Kolem nabobtnalé společnosti se totiž stále vznáší mnoho otazníků a vykřičníků. V prvé řadě jsou to nejasné finanční výsledky. Groupon je stále ještě nevýdělečnou společností, i když dokáže generovat poměrně solidní příjmy.
Dostat se na NASDAQ není levná záležitost. Registrační poplatky, daně, účetnictví a další stály Groupon téměř 6 milionů dolarů.
Ještě v prvním fiskálním čtvrtletí 2011 se zdálo, že má Groupon nakročeno skvěle, vykázal totiž čistý zisk 81,6 milionů dolarů. To sice není moc na firmu s takovými ambicemi, ale naznačovalo to slibné začátky. Později se ale přišlo na to, že Masonova korporace tak úplně neuvádí čísla, která by veřejnost měla vědět. Za první kvartál totiž vykázala tzv. „upravené konsolidované segmentované operativní tržby“ (CSOI), do kterých nezapočítává náklady na reklamu a akvizice. Groupon navíc uváděl jako reálný příjem kompletní hodnotu prodaného slevového kuponu, i když po jeho prodeji míří značná část obchodním partnerům firmy (například restauracím, posilovnám atp.).
Vlivem těchto počtů se Groupon mohl dostat do zisku. Měřeno klasickým účetnictvím je ale skutečnost poněkud jiná. Za první kvartál se například původní čistý zisk 81,6 milionů dolarů nakonec projevil jako ztráta 146,5 milionů dolarů. Groupon si s podivnou matematikou nedal pokoj ani při vyplňování papírů pro americkou komisi cenných papírů (SEC), ke které vždy před úpisem akcií na veřejné trhy musí dorazit podrobná zpráva. Na nejasnosti se nakonec přišlo a zástupci firmy museli papíry vyplňovat znovu a tentokrát správně.
Kam jen ten slevový trh míří
Pokud můžeme věřit současným číslům, Groupon měl za první polovinu tohoto roku vygenerovat příjmy ve výši 688 milionů dolarů. Ani tato hodnota ale stále nestačí na to, aby se desetitisícová firma dokázala dostat do černých čísel. Andrew Mason se proto rozhodl propustit 10 procent lidí z obchodního týmu, což mu ale často bývá vyčítáno, protože právě obchodníci tvoří značnou část jádra celého byznysu. Musí chodit a prodávat partnerům nabídky. Došlo také k masivnímu očesání rozpočtu na reklamu a marketing. Ani to by ale nemuselo být nejmoudřejší, v tomto druhu prodeje totiž reklama hraje důležitou roli a může vytvářet uživatelskou základnu. Podle dostupných údajů by díky těmto krokům měl být Groupon v současné době zhruba na nule.
Páteční opening bell na NASDAQu byl pro Andrewa Masona veselý. Vydělal Groupon a také z něho samotného se stal dolarový milionář.
Výhled do budoucna není zcela jasný, i když první den obchodování na burze mluví jinak. Ještě před rokem rostly čtvrtletní příjmy firmy o 100 procent, dnes už je to pouze o 10 procent. Počet prodaných kuponů roste pouze o 1 procento, i když meziročně počet zaregistrovaných uživatelů narostl o 23 procent.
Když jsem se na toto téma bavil s několika lidmi z oboru, vůbec se malému růstu nedivili. Trh se slevovými servery totiž podle nich ochladl a začíná se dostávat z euforických hodnot do hodnot více reálných. Uživatelé už tolik nenakupují, ale mnohem větší problém se zdá být na opačné straně – u podnikatelů a obchodníků. Ti totiž zjistili, že v mnoha případech hromadné slevové akce nefungují. Typickým příkladem jsou restaurace – nabídnou zajímavé menu pod cenou s očekáváním, že se jim peníze vrátí na prodeji dalších položek z nabídky (pití, alkohol, deserty atp.). Ukazuje se ale, že na slevových serverech nakupují především lidé, kteří rádi šetří, nebo nemají peněz nazbyt. V restauraci se tedy rozhodně nijak více „nerozšoupnou“ a ani se nestanou pravidelnými návštěvníky.
Frustrace podnikatelů se ostatně začala projevovat také na frustraci zaměstnanců samotného Grouponu. Z čela obchodního týmu například dobrovolně odešla ředitelka Margo Georgiadisová, která raději zamířila zpět do Googlu, odkup do slevové firmy předtím přišla. Podobných příkladů by se dalo najít více.
Příležitosti v bilionech, ne miliardách dolarů
I přes toto všechno by ale podle některých údajů měl slevový trh růst. Například ve Spojených státech by tržby z toho segmentu měly v roce 2015 dovršit 3,9 miliardy dolarů. Ještě v loňském roce to bylo 873 milionů dolarů. Z toho by mohl Groupon výrazně těžit, v současné době mu totiž patří 48 procent severoamerického trhu. Globální čísla prozatím nejsou známá, Groupon je ale jednička v mnoha významných zemích po celém světě. Působí na trzích, které dohromady vytváří 90 procent světového HDP.
IPO Grouponu jednou z několika emisí akcií novodobých internetových firem. Úspěšnou emisí, stejně jako například u LinkedIn. Koncem roku se čeká ještě na společnost Zynga a v příštím roce by měl přijít Facebook.
Silné postavení Masonovy firmy ale rozhodně nemusí vydržet navždy. Podíl Grouponu na americkém trhu totiž postupně klesá a dohání ho konkurence. Tou nejvýraznější je portál LivingSocial, kterému už patří 24 procent a má nakročeno k ještě lepším číslům. Firma rovněž plánuje ještě do konce tohoto roku primární emisi akcií. Hodnota by se měla pohybovat mezi 10 a 15 miliardami dolarů. Na LivingSocial je zajímavý především výhled – v roce 2012 plánuje mít pozitivní platební bilanci. Konkurentů je ale mnohem, mnohem více. Podobně jako v Česku také ve Státech působí desítky a desítky podobně podnikajících firem. Svojí vlastní slevovou službu Offers spustil například Google.
Andrew Mason si ale myslí, že potenciál na trhu „slevomatů“ rozhodně je a bude. „Lokální obchodování je poslední bílé místo, které nebylo dotčeno digitálními inovacemi,“ prohlásil například v rámci svých přednášek před investory a analytiky. Poukázal přitom na velice rychlý růst Grouponu a celého trhu během posledních tří let a dodal, že příležitosti v tomto byznysu jsou v bilionech dolarů, ne miliardách.
Dopomoci k dolování těchto bilionů by měl tzv. Groupon 2.0. Ten bude postavený zejména na geolokačních službách a nabídkách v reálném čase. V praxi si tedy spustíte aplikace na svém chytrém telefonu a na mapě rázem uvidíte, kde si co můžete zrovna koupit za zvýhodněnou cenu nebo kam si skočit na levný oběd. Groupon už takové nabídky začal nabízet společně s aplikací Foursquare. Služba Groupon Now, která už takto funguje, ale zaznamenává pouze velice pomalý nárůst a ani Google s jeho podobně laděnou službou Offers prozatím nijak nezáří.
Slevomat a jeho velké oči
Mírná (a u někoho značná) skepse kolem slevových trhů panuje také v České republice. Také zde se během velice krátké doby trh velice rychle rozjel a jednu dobu u nás působilo kolem 200 podobně zaměřených služeb. Ty nejslabší už postupně odpadávají, problémy ale začínají mít i ty největší, včetně Slevomatu.
Ne všechny slevy pro obchodníky fungují. Český Slevomat kopíruje některé problémy svého vzoru.
Zakladatel Tomáš Čupr se dříve na tiskových konferencích vůbec netajil tím, že hodnotu Slevomatu odhaduje na desítky a desítky milionů a jen čeká na nejlepší odkupní nabídku. Z mých dobře informovaných a důvěryhodných zdrojů však vím, že je současnost úplně jiná. Zhruba poloviční podíl ve firmě od Čupra koupil tuzemský internetový obr Miton, který za takto významnou část rozhodně nezaplatil desítky a desítky milionů, ale spíše pár stovek tisíc. Další a menší část už měl mladý podnikatel prodat za částku vyšší.
Počáteční nadšení kolem hodnoty a prodeje Slevomatu už dávno vyprchalo. Firma se v posledních měsících, podobně jako Groupon, značně rozrostla a nabobtnala. „Slevomat už je obrovský a na českém trhu není nikdo, kdo by ho koupil,“ řekli mi mé zdroje. Lidé kolem Slevomatu se proto rozhodli, že se pokusí zvýšit jeho hodnotu a podíl na trhu. I proto například nedávno došlo ke koupi tuzemské dvojky Zapakatel.cz.
Slevomat už má naprosto jinou exitovou strategii, než jakou měl při svých začátcích. Dobrý prodej je spíše zbožné přání, a pokud na náš trh nepřijde Groupon s choutkami rychle se stát tuzemskou jedničkou, příliš zájemců o koupi nebude. Firmě tak nezbývá než dále fungovat a vydělávat na běžném provozu.
Reakce Tomáše Čupra
Šéf Slevomatu Tomáš Čupr na svém blogu na výše uvedený text zareagoval. Některé jeho věty jsou spíše ostřejšího ražení, publikovat zde je proto nebudu. Vybírám tedy alespoň nějaké citace, které význam jeho sdělení nijak nemění.
První reakce se týká toho, že je Groupon otec českého Slevomatu. „Groupon otec českého Slevomatu? Pokud máte syna, pane redaktore, tak podle vaší logiky jsem také jeho otec, protože máme oba penis,“ reaguje Tomáš Čupr. Zde je ovšem ostrá reakce zbytečná, mé přirovnání nebylo nijak hanlivé a to, že je Groupon vzor jiných služeb, je normální věc.
„Docela by mě zajímalo, jaké problémy pan redaktor myslí. Přeci jen jsme v říjnu zaznamenali nejúspěšnější měsíc od spuštění v dubnu 2010,“ píše Čupr k mé větě o problémech tuzemských slevových serverů. Jedná se například o zmiňovanou neefektivitu slev pro některý druh zákazníků. O dobrých finančních výsledcích ale rád slyším.
„Miton vstoupil do firmy zhruba 2 měsíce po jejím založení. V té době opravdu nezaplatil za podíl milióny,“ zní Tomášova námitka na odprodej části Slevomatu Mitonu. „To by vydedukoval i *****, takže se nedivím, že tak dobře informovaný zdroj pana novináře to zvládl taky,“ pokračuje. Zde jenom doplním, že se skutečně nejedná o zdroj, který rozhodně není žádným náhodným kolemjdoucím, ale o více zainteresovaných jedinců. „Asi i mohu říci, že ani koruna tehdy nešla zakladatelům do kapsy a všechna cash šla do pracovního kapitálu. Hodnotu dnes komentovat nemohu a nebudu, ale break-even firma s transakčním obratem v řádu desítek miliónů, silným brandem a mnoha statisíci uživateli pro někoho může mít hodnotu více než v řádů oněch zmíněných statisíců,“ zakončuje Čupr.
Další reakcí bylo konstatování ohledně nemožnosti prodání firmy do rukou případného nového českého vlastníka a velikosti Slevomatu: „S tím se dá souhlasit. Pro některé lidi však svět nekončí u českých hranic,“ míní mladý podnikatel. O tom samozřejmě žádná, v textu jsem ostatně na možný prodej do zahraničí narážel (třeba s tím, že by Groupon mohl mít choutky přijít do Česka).
„A tohle je prostě geniální závěr! Ještě že máme alespoň tu poslední možnost,“ reaguje Tomáš Čupr sarkasticky na mou poslední větu. A zde jenom dodám, že jakmile mé zakončení může vyznít posměvačně a divně, skutečně si nemyslím, že by na práci bylo cokoliv špatného. Jen jsem spíše narážel na to, že na základě tvrzení mých zdrojů nevěřím v exitovou strategii Slevomatu, která by se – v českých podmínkách – podobala třeba onomu Grouponu.
