Proč Linux nenachází přízeň domácích uživatelů

Linux má hlučné zastánce, přesto se nedokáže v konkurenci Windows prosadit. Domácí a kancelářští uživatelé jej nepřijímají z celé řady důvodů. Pokusme se na jednom místě ty nejdůležitější vypíchnout a okořenit několika postřehy. Diskuzemi na našem serveru inspirované prázdninové zamyšlení.

V čase prázdninového o(c)hromení vedrem zbývá prostor i pro analýzy a ohlédnutí zpět. Tentokrát jsme zvolili věčné téma neutichajících flamewarů v diskuzích (nejen) na Živě. Proč Linux nenachází přízeň domácích uživatelů?

Linuxová komunita je v porovnání s uživateli Windows nepočetná, o to však hlučnější. Okolo Linuxu je neustále spousta křiku a žabomyších sporů. Přesto si tento operační systém zachovává dogma nepřístupnosti.

Není jednoduché prostě vyjmenovat řadu důvodů, proč Linux vedle svého hlavního konkurenta, Windows, dosud neprorazil. Důvody jsou totiž provázané a všechny se odvíjí od jediného bodu. Tím je zdánlivá kompaktnost Linuxové komunity, která sice při pohledu zvnějšku působí tajemným až sektářským dojmem celistvosti, avšak realita leží v jiné rovině.

Roztříštěnost komunity

Sama komunita je totiž roztříštěna. Fragmentují ji spory a konkurence mezi zastánci a odpůrci jednotlivých linuxových distribucí. Diskuze se často točí okolo komunitních („svobodných“) distribucí ve střetu s těmi komerčními. Žádné revoluční zboží se však nerozšíří bez odpovídajícího marketingu. Žádný operační systém nemůže dosáhnout reálného úspěchu bez dostupné technické podpory výrobce. Obě tyto skutečnosti, vedle řady jiných, dávají tušit, že náhradou Windows se těžko stane některá komunitní distribuce nezaštítěná komerční společností.

V desktopovém linuxbyznysu se pohybuje několik velkých hráčů, kteří by jistě rádi zaujali pozici Microsoftu na čele producentů operačních systémů. V počtu je však zásadní chyba. Existence většího množství kvalitních distribucí způsobuje nežádoucí fragmentaci trhu. Nezdá se totiž, že by některý z hráčů byl dostatečně silný, aby Linux masově prosadil sám. Obchodníci Linuxem a jeho zastánci by měli spojit síly a vytvořit a propagovat jedinou „entry-level“ distribuci. Čas na šíření dalších by vyvstal ve chvíli, kdy by uživatelé opět začali hledat alternativy.

Zde je vidět příklad i ve Windows. Vždyť kolik uživatelů by vstřícně přijalo například verzi Windows XP s jiným GUI, bez Internet Exploreru, integrovaným OpenOffice.org, nebo třeba s možností bootovat z USB flash disku? Jistě – toto jsou přání, která Microsoft nikdy ochotně nenaplní. Velmi dobře však ilustrují skutečnost, že zákazníci (uživatelé) musí nejdříve přijmout nějaké zboží za standard proto, aby k němu začali masově vyhledávat alternativy.

Neochota učit se

Ve chvíli, kdy se Linux dokáže na trhu operačních systémů prosadit, zřejmě odpadne i problém negativního vztahu mnohých uživatelů k poznávání nového, učení se. V současnosti je tržní podíl Linuxu na desktopech natolik malý, že jej mnozí uživatelé stále nepovažují za věc hodnou pozornosti. Tím spíše ne za věc vyžadující pro dobré zvládnutí pozornosti několikatýdenní.

S učením je pak spojen další problém. Komunita je nezřídka neochotna s nováčky spolupracovat. Ne každý, kdo klade dotaz v linuxových fórech, cítí potřebu stát se expertem a za tím účelem studovat stovky stránek manuálů. Většina lidí, kteří zkouší Linux, chce pochopit základní ovládání, aby jim systém sloužil stejně dobře a pohodlně jako Windows. Nevlídnost k uživatelům jistě není přístupem, kterým se Microsoftu podařilo prosadit. Na to navazuje nevlídnost samotného systému.

Další, Další, Další, Dokončit

Právě jsme vyjmenovali čtyři kroky, které obvykle stačí uživateli Windows k nainstalování programu. Nemusí nic kompilovat, řešit závislosti balíčků nebo shánět balíčky pro svou distribuci systému. Ví, že když nic nezmění, program se obvykle nainstaluje a uživatelský profil vytvoří v konkrétních složkách na disku. Prakticky jisté je, že vytvoří zástupce v Nabídce Start. To ho však nečeká v Linuxu. Různé distribuce používají různé struktury adresářů na disku či vlastní filozofii ukládání souborů.

Nainstalovat a spustit program v prostředí Windows dokáže každý. Jakkoli mnohé distribuce udělaly v této oblasti v poslední době výrazný pokrok, u mnohého softwaru se prostě uživatel bez kompilace a všech problémů s ní spojených pořád neobejde. Možnost instalovat software a ovladače na hardware jednoduchým způsobem je velkou překážkou, kterou musí Linux na cestě od rukou nadšenců na stoly sekretářek překonat.

Ovladače hardwaru jsou v tomto samostatnou kapitolou. Pomineme-li obviňování výrobců, že Linux nechtějí podporovat (proč by to dělali, když se jim to nevyplatí), dostaneme se ke skutečnosti, že ani u existujících ovladačů není žádnou procházkou růžovým sadem. Mnozí uživatelé jistě zažili frustrující několikatýdenní pokusy o zprovoznění hardwaru, který ve Windows funguje nativně ihned po instalaci.

Cesta bude ještě dlouhá

Linux zatím není ve vývojovém stádiu, kdy by se mohl stát masivně používaným desktopovým operačním systémem. Přestože mnozí výrobci a komentátoři označují různé nové distribuce přídomky typu „Vista-killer“ apod., na cestě k uživatelské přívětivosti a vstřícnosti Windows je ještě mnoho překážek.

Překážek, které neporazí ani (ve srovnání s Windows) fantastická variabilita, konfigurovatelnost, otevřenost a další pozitivní vlastnosti Linuxu. Microsoft před lety vsadil na jednoduchost a i na příkladu Linuxu a jeho pokusů o masové rozšíření je patrné, že šlo o sázku velmi vydařenou. Navíc se dá předpokládat, že vydáním Windows Vista Microsoft celou řadu potenciálních zájemců o konverzi k Linuxu odradí, neboť jim opět na nějaký čas naplní jejich požadavky na operační systém.

 

Témata článku: Windows, Linux, Dogma, Killer

662 komentářů

Nejnovější komentáře

  • jik 27. 8. 2007 1:31:38
    snad jen maly prispevek. nejsem zastancem jakehokoliv os. myslim ze je to...
  • Hokky 24. 8. 2007 19:17:06
    Stejně tak nestojí na strojích IMB B-]
  • Ogrgel 25. 7. 2007 15:12:48
    Plně s Vaším příspěvkem souhlasím. Dlouhá léta pracuji s Windows (95, 98,...
Určitě si přečtěte

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 130

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 79