Nástupce empétrojek známe od roku 1994. Tři roky nato se z AAC stal ISO/IEC standard a od té doby se stále vyvíjí. Jeho poslední verze nazvaná xHE-AAC pochází už z roku 2012, ale výraznější adopce se dočkala až nyní poté, co ji začal používat Netflix.
Formát xHE-AAC si zachovává funkce předchozí verze HE-AAC v2, ale navíc přidává technologii USAC (unified speech and audio coding) zlepšující kompresi v ultranízkých datových tocích. Ty mohou mít u sterea jen 12 kb/s, ale přesto budou stačit na přenos hlasu a s přímhouřenýma očima – nebo spíš ušima – v nich rozeznáte i hudbu. Taková komprese může přijít vhod třeba u 2G sítí s propustností v desítkách kilobitů za sekundu.
Tvůrci dokonce srovnávají xHE-AAC s 16 kb/s s MP3 o datovém toku 128 kb/s, což je ale hodně odvážné. Na webu Franhoferova institutu si můžete poslechnout řadu ukázek. (Jsou zpětně převedeny do PCM, protože pro xHE-AAC je zatím málo dekodérů.)
Nový standard podporuje také technologii adaptive streaming známou spíš z videa. Zvukový záznam se enkóduje v několika kvalitativních stupních a při streamování se mezi nimi automaticky přepíná podle aktuální rychlosti internetu.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
