Před 25 se zrodil Linux. Nejdůležitější a nejrozšířenější kus softwaru v dějinách

  • Linux je tu už 25 let
  • Z malého projektu se proměnil v nejdůležitější program
  • Řídí superpočítače, servery, Android a nejspíše i váš Wi-Fi router

Zatímco se v na sklonku roku 1969 Československo propadalo do plíživé normalizace, v helsinské porodnici se poprvé ozval pláč malého Linuse Benedikta Torvaldse, který o necelých 22 let později a už jako student Helsinské univerzity napíše do e-mailového fóra jednu z nejdůležitějších zpráv moderního informačního věku: „Pracuji na bezplatném operačním systému. Není to nic profesionálního, jen koníček.“

A tak se svět – no, z počátku jen pár unixových nerdů – dozvěděl o Linuxu, který se své první veřejné verze dočkal o pár týdnů později. Ve čtvrtek tomu bude přesně 25 let.

První zpráva o Linuxu

(Zdroj: Archiv na Google Groups)

From: torvalds@klaava.Helsinki.FI (Linus Benedict Torvalds)
Newsgroups: comp.os.minix
Subject: What would you like to see most in minix?
Summary: small poll for my new operating systém
Message-ID: <1991Aug25.205708.9541@klaava.Helsinki.FI>
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Organization: University of Helsinki

Hello everybody out there using minix -

I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready.I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-systém (due to practical reasons) among other things).

I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work.This implies that I'll get something practical within a few months, andI'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-)

Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)

PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have :-(.

Legenda praví, že na počátku toho všeho byl starý dobrý Prince of Persia, kterému posluchač druhého ročníku během studií natolik propadl, že když legendární hru později konečně dohrál, potřeboval najít nějakou novou náplň studentského života. Asi na tom bude něco pravdy, skutečnost je nicméně mnohem prozaičtější.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Linus Torvalds tehdy a dnes (Foto: Linus Torvalds, Krd CC-BY-SA)

Linus se potřeboval vzdáleně připojovat na unixové servery na Helsinské univerzitě, napsal si tedy jednoduchý terminál. A jelikož si tehdy pořídil nový počítač s procesorem Intel 80386 a nechtěl být omezený existujícími operačními systémy pro tuto architekturu, začal psát terminál od úplné nuly – doslova nad Biosem a hardwarem. Když bylo dílo hotové, měl Linus po ruce nejen terminál, ale i existenční minimum pro jeho chod – jádro operačního systému.

Aby jej mohl ovládat, přepsal pro něj další potřebné textové programy a knihovny z pomalu se rodícího svobodného projektu GNU a na sklonku letních prázdnin se se svou půlroční prací podělil světu v e-mailové konferenci operačního systému Minix.

Takhle na zrod Linuxu před pěti lety vzpomínala jeho nadace The Linux Foundation

Minix možná něco říká i těm, kteří nad historií Linuxu nikdy nepřemýšleli. Často se o něm píše, že z něho vlastně Linux přímo vychází, slovíčko inspirace je ale přesnější. Minix byl tehdy něčím podobným jako byl před lety Pascal pro studenty informatiky na středních školách. Byl to jednoduchý studijní textový OS – no opět spíše jádro, na kterém se tehdejší studenti počítačových věd učili základní fungování systému unixového vzoru.

Celý operační systém se skládal z pouhých 12 000 řádků zdrojového kódu. Linus Torvalds jeho zdrojový kód nepoužil, ale z praktických důvodů se inspiroval třeba při návrhu souborového systému.

GNU/Linux

Ačkoliv dnes slovíčkem Linux často označujeme celý operační systém, je to pouze jeho jádro, které je samo o sobě prakticky k ničemu stejně jako motor ve vašem voze vás sám o sobě nedoveze ráno do práce. Linux bylo třeba obalit desítkami základních programů, které se postarají o jeho smysluplné využití, abychom jej mohli používat i k něčemu jinému než jen k připojování na univerzitní server.

Klepněte pro větší obrázek
Linux 0.01 na svém úplném začátku

Naštěstí tu byl Richard Stallman, duchovní otec projektu GNU, jenž toužil po kompletním operačním systému s balíkem svobodných aplikací, který by si mohl každý svobodně upravit na úrovni zdrojového kódu, sestavit, a pak už klidně nasadit kdekoliv – ať už doma, ve škole nebo v práci.

Komunita GNU však tou dobou neměla žádné vlastní svobodné jádro, a tak začala používat právě Torvaldsův Linux. Pro toto spojení se nakonec vžilo označení GNU/Linux, ačkoliv se mělo jednat jen o dočasné řešení, než GNU zplodí něco vlastního (Hurd).

Jak to dopadlo, už víme. Zatímco jádro GNU Hurd je i po desetiletích stále ve vývoji, to linuxové se začalo obalovat dalšími a dalšími aplikacemi, až se na scéně objevily první linuxové distribuce – jakési složeniny, které z těchto hromad dílčích programů udělaly funkční univerzální operační systém srovnatelný s Windows, Unixem, BSD atd.

Růst a komercializace

Postupně se nafukovalo i samotné jádro, které se učilo novým kouskům. Jestli měl Linux 0.01 v září 1991 pouhých 10 tisíc řádků kódu v C, na sklonku 90. let to už byly skoro dva miliony řádků a v roce 2011 neskutečných 14 milionů!

Klepněte pro větší obrázek
Jedna z budov brněnského vývojářského centra Red Hatu – jednoho z lídrů současného linuxového byznysu a tvůrce podnikové distribuce RHEL a spíše domácí/kancelářské Fedory

Tou dobou už jeho kód pochopitelně nepsal pouze Linus Torvalds, ale hromada vývojářů z nových společností vydělávajících velké peníze právě díky Linuxu, na kterém vyrostly nové obří korporace jako Red Hat, ale vlastně i Google nebo Facebook, které si mohly svobodné technologie ohnout pro své vlastní potřeby.

Nejrozšířenější kus softwaru na světě

Ačkoliv přesné statistiky prakticky neexistují, Linux je dnes pravděpodobně nejdůležitějším a nejrozšířenějším kusem softwaru, který kdy člověk vytvořil. O to více motivující je fakt, že na jeho počátku nebyl ani Apple, ani IBM, ani Oracle a další obrovské korporace s miliardovými rozpočty, ale jen jeden student, který si chtěl usnadnit práci. Potřeboval jen jednu věc – komunitu nadšenců. Linux lze tedy považovat i za nejúspěšnější crowdsourcingový projekt historie.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Letos se linuxová příkazová řádka dostala dokonce i do Windows 10

Dnes běží Linux všude. Jistě, statistikám desktopových operačních systémů rozhodně nevládne, ale jeho každodenními uživateli jsou přesto všichni z nás. Pohání operační systém Android, je mozkem hromady modemů, domácích Wi-Fi routerů a další sofistikované elektroniky počínaje mnoha chytrými televizory a konče třeba systémy v dopravě. Linux pohání ty nejvýkonnější superpočítače světa a většinu internetových serverů. Dostal se do vesmíru a nakonec i na americké jaderné ponorky.

A to vše, aniž by se z Linuse Torvaldse stal nejbohatší člověk planety, který by ze své pozice tahal za nitky celosvětového dění. Tak totiž open-source nefunguje. Namísto toho se stará o další vývoj svého jádra pod střechou The Linux Foundation, jejímiž členy jsou prakticky všechny technologické společnosti, které mají co do činění se svobodným softwarem, a provoz nadace tak štědře financují.

153 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Hohoho 25. 8. 2016 12:53:42
    Ach jo, nevím, proč se skoro každá debata o kvalitách Linuxu zvrhne v...
  • umiyaki.cz 24. 8. 2016 23:52:42
    Pánové, zastánci a uživatelé Linuxu. Čtete po sobě to co napíšete? Pro...
  • vit.spinka 24. 8. 2016 15:37:24
    Já s linuxem začal cca 1999. A na vývoj, servery apod. ho hodně používám...

Určitě si přečtěte


Deset tipů, jak ovládnout Google: Vyhledávejte jako mistři

Deset tipů, jak ovládnout Google: Vyhledávejte jako mistři

** Vyhledávače jsou natolik dobré, že si poradí i s frází v běžné češtině ** Pokud to ale nebude stačit, můžete vyzkoušet pokročilé funkce ** Vybrali jsme ty nejzajímavější

25.  9.  2016 | Jakub Čížek | 18

9 nejlepších programů na úpravu fotek. Placené i zdarma

9 nejlepších programů na úpravu fotek. Placené i zdarma

** Pro běžné úpravy fotek nemusíte pirátit Photoshop, vystačíte si s levnějšími programy ** Ceny pokročilých editorů se většinou vejdou do dvou tisíc korun ** Mnohdy stačí i bezplatné nástroje

26.  9.  2016 | Stanislav Janů | 41

Jak zastavit nechtěné programy na Windows? Koukněte na Plánovač úloh

Jak zastavit nechtěné programy na Windows? Koukněte na Plánovač úloh

** V systému se mohou periodicky spouštět nechtěné aplikace ** Anebo si vyberou tu nejméně vhodnou chvíli ** Prozkoumejte Plánovač úloh na Windows

23.  9.  2016 | Jakub Čížek | 128

Pojďme programovat elektroniku: Vyzkoušíme IR, ovládneme světýlko přes Bluetooth a vyšleme zprávu na sto metrů

Pojďme programovat elektroniku: Vyzkoušíme IR, ovládneme světýlko přes Bluetooth a vyšleme zprávu na sto metrů

** Budeme odposlouchávat IR ovladač klimatizace ** Vyrobíme laciný rádiový vysílač ** Vyzkoušíme komunikaci pomocí Bluetooth a v pásmu 433 MHz

21.  9.  2016 | Jakub Čížek | 19

Komentář: Apple pořád inovuje, ale jen když musí

Komentář: Apple pořád inovuje, ale jen když musí

** Největší inovace vždy vychází z radikálních kroků ** Apple není v situaci, kdy by jej ke změnám něco tlačilo ** Chybí-li na trhu konkurence, nemůžou existovat ani invoace

22.  9.  2016 | Stanislav Janů | 139

Týden Živě: Zvyknou si Češi platit paušál za software?

Týden Živě: Zvyknou si Češi platit paušál za software?

** Zoner vypustil do světa nové Photo Studio. Je za paušál. ** HP nechce neoficiální inkoust ** Koutek časopisu Computer

25.  9.  2016 | Časopis Computer | 65


Aktuální číslo časopisu Computer

Srovnání výhodných 27" monitorů

Velký test levných rychlých routerů

Jak nastavit Android, aby vás nesledoval

45 podrobných testů a recenzí