Letos se s těmi výročími skutečně roztrhl pytel. Před pár týdny jsme slavili dvacet let World Wide Webu, krátce na to jsme oslavili třicet let PC a operačního systému DOS a po celý rok 2011 slavíme vstup ještě jednoho operačního systému do světa IT – Linuxu.
Rázem ale pro jistotu dodám, že se nejedná o celistvý operační systém jako třeba Windows nebo Mac OS X, ale vlastně pouze o jeho základní jádro, tedy kernel. Marketing linuxových distribucí je vlastně dokonale odlišný od těch výše jmenovaných. Zatímco v případě Windows se o jeho jádře začalo mluvit až v souvislosti s příchodem Windows Vista/7 a spíše v odbornějších kruzích (MinWin), jádro Linux, které je vlastně samo o sobě naprosto k ničemu, se dočkalo takové mediální popularity, že se dnes tento název nepřesně vžil i pro pojmenování celých operačních systémů – linuxových distribucí – které toto jádro používají.
Propagační video k dvacátému výročí Linuxu (The Linux Foundation)
Psal tak dlouho terminál... Až napsal celé jádro
Autorem Linuxu je Linus Torvalds, který před dvaceti lety studoval druhým rokem informatiku na univerzitě v Helsinkách. Legenda praví, že tehdy propadl hře Prince of Persia, a když ji později dohrál, hledal nějaký nový způsob, jak zabít volný čas. Asi na tom bude něco pravdy, skutečnost je nicméně mnohem prozaičtější. Linus se potřeboval vzdáleně připojovat na unixové servery na Helsinské univerzitě, napsal si tedy jednoduchý terminál. A jelikož si tehdy pořídil nové PC s procesorem Intel 80386 a nechtěl být omezený existujícími operačními systémy pro tuto architekturu (Windows, DOS aj.), začal psát terminál od úplné nuly – doslova nad BIOSem a hardwarem. Když bylo dílo hotové, měl Linus po ruce nejen terminál, ale i existenční minimum pro jeho chod – jádro operačního systému. Aby jej mohl ovládat, přepsal pro něj další potřebné textové programy a knihovny z pomalu se rodícího open-sourcového projektu GNU a 25. srpna roku 1991 se se svou půlroční prací podělil světu v e-mailové konferenci operačního systému Minix.
Ten možná něco říká i těm, kteří nad historií Linuxu nikdy nepřemýšleli. Často se o něm píše, že z něho vlastně Linux přímo vychází, slovíčko inspirace je ale přesnější. Minix byl tehdy něčím podobným jako byl před lety Pascal pro studenty informatiky na středních školách. Byl to jednoduchý studijní textový OS – no opět spíše jádro, na kterém se tehdejší studenti počítačových věd učili základní fungování systému unixového vzoru. Celý operační systém se skládal z pouhých 12 000 řádků zdrojového kódu. Linus Torvalds jeho zdrojový kód dle svých slov nepoužil, ale z praktických důvodů se inspiroval třeba při návrhu souborového systému.
25. srpna 1991 se zbytečně skromný Torvalds pochlubil světu
Před začátkem podzimního semestru bylo hotovo a 25. srpna tedy Torvalds napsal poměrně osudnou zprávu do diskuzního fóra na Usenetu, kterou v podstatě zahájil novou větev operačního systému.
From: torvalds@klaava.Helsinki.FI (Linus Benedict Torvalds)
Newsgroups: comp.os.minix
Subject: What would you like to see most in minix?
Summary: small poll for my new operating system
Message-ID: <1991Aug25.205708.9541@klaava.Helsinki.FI>
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Organization: University of Helsinki
Hello everybody out there using minix -
I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and
professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing
since april, and is starting to get ready.I'd like any feedback on
things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat
(same physical layout of the file-system(due to practical reasons)
among other things). I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40),and
things seem to work.This implies that I'll get something practical within a
few months, andI'd like to know what features most people would want. Any
suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-)
Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)
PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs.
It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never
will support anything other than AT-harddisks, as that's
all I have :-(.
První veřejná verze v září 1991
První veřejnou verzi jádra nabídl Linus komunitě v polovině září a pod vlastní speciální licencí. Teprve později se stal Linux součástí projektu GNU, jehož duchovní otec Richard Stallman toužil po kompletním operačním systému s balíkem svobodných aplikací, který by si mohl každý svobodně upravit na úrovni zdrojového kódu, sestavit, a pak už klidně nasadit kdekoliv – ať už doma, ve škole nebo v práci.
Jak starý je tučňák Tux
Ještě populárnější než Linux je jeho maskot a logo – tučňák Tux. Jeho jméno si můžete vyložit buď ze slova „tuxedo“ – smoking/frak tolik typický pro zabarvení tučňáků, nebo jako spojení slov TorvaldsUniX.
Autorem původní podoby Tuxe je Larry Ewing, jehož návrh se ujal díky neformální soutěži. Samotný tučňák pak pochází z hlavy Linuse Torvaldse. Ewing prvního Tuxe zpracoval v editoru Gimp 0.54 a posloužila mu k němu mašina vyzbrojená procesorem Intel 486 DX2 a Linuxem. Jak vidno, legendární loga nemusí vznikat pouze na počítačích světoznámých mediálních agentur.
Takhle v roce 1996 vznikal Tux
Původní Tux má velmi benevolentní práva k užití: „Dělejte si s ním, co chcete, kdyby se ale někdo ptal, citujte mě jako lewing@isc.tamu.edu,“píše na svém webu Ewing. Díky tomu se Tux dočkal desítek a stovek přepracování a je součástí log hromady linuxových distribucí.
Linux v prvních měsících běžel pouze na jediné hardwarově platformě – na Intelu a Linus s ním skutečně počítal pouze jako s malým experimentem pro osobní počítač. Je ironií osudu, že po dalších dvaceti letech slaví linuxové jádro a především různorodé linuxové distribuce největší úspěch na superpočítačích – tedy mašinách a hardwarových platformách, o kterých neměl v roce 1991 mladičký Linus Torvalds nejmenšího zdání. Jakkoliv byl prvotní Linux nepřenositelný, dnes je k dispozici prakticky na všech nejrozšířenějších architekturách procesorů, takže jej můžete najít jak uvnitř drobných set-top-boxů a v chytrých televizorech, tak v mobilních telefonech, domácích počítačích, serverech a superpočítačových clusterech velikosti malého leteckého hangáru.
Stovky miliard dolarů
O Linuxu se občas tvrdí, že se jedná o ryze nadšeneckou záležitost, která má pramálo společného s komercí. Je sice pravda, že v prvních letech tomu tak skutečně bylo a první Linusova licence dokonce komerční využití striktně zakazovala, dnes tomu tak ale není. Linux je zdarma, a proto je komerčně velmi úspěšný. Díky své nulové ceně se stal lákavou příležitostí pro neziskový sektor a univerzity, které zároveň mohly vycvičit novou generací odborníků, kteří s diplomem v ruce zakládali první startupy a linuxový byznys. Jedním z nich byl i Red Hat, který linuxová řešení prodával natolik úspěšně, že se nakonec podělil s Torvaldsem i o své akcie na burze a z Linuse se stal bohatý muž.
Red Hat byl ale pouze začátek. Internetová bublina přelomu milénia vyplivla ohromné množství nových webových služeb postavených na levnějším linuxovém řešení a tak to vlastně pokračuje dodnes. Na Linuxu běží Google, Facebook, Twitter a další populární služby a aplikace současného webu. Linuxové jádro používá úspěšný Android a většina chytré spotřební elektroniky.
Ačkoliv byl tedy Linux vždy a za všech okolností zdarma, nepřímo stojí v posledních dvaceti letech za obratem v řádu stovek miliard amerických dolarů. To jsou docela slušné peníze na cosi, čemu před dvaceti lety Linus v podstatě snad ani moc nevěřil, co myslíte?
Jak se Linux nafouknul do obřích rozměrů
(Linux je monolitický kernel, většina částí operačního systému je tedy jeho přímou součástí, případně rozšířená pomocí speciálních modulů)
- září 1991 – Linux 0.01,10 239 řádků kódu C
- prosinec 1991 – Linux 0.11, jádro lze už přeložit do strojového kódu přímo z Linuxu
- březen 1992 – Linux 0,95, integrace grafického systému X Window System
- 14. březen 1994 – Linux 1.0,176 tisíc řádků kódu
- leden 1999 – Linux 2.2,1 800 847 řádků kódu
- leden 2001 – Linux 2.4,3 377 902 řádků kódu
- prosinec 2003 – Linux 2.6,5 929 913 řádků kódu
- březen 2011 – Linux 2.6.38 –14 milionů řádků kódu (!)
Šťastné dvacáte narozeniny!