Drtivá většina koncových spotřebitelů se vždy snažila chránit své soukromí, novodobé trendy ovšem ukazují na jiný vývoj. Společnost Unisys totiž v publikovaných výsledcích komplexního průzkumu uvedla, že lidé se v zájmu zlepšení služeb rádi vzdají některých svých soukromých informací a vloží důvěru v nové technologie.
Společnost Unisys nedávno publikovala výsledky svých dvou studií, které se po řadě zabývají vědomou ztrátou soukromí uživatelů a důvěrou v biometrii. Obě oblasti jsou zajímavé především z toho důvodu, že reflektují aktuální citlivé otázky, a řada uživatelů k odpovídající problematice přistupuje dosti skepticky.
Soukromí za pohodlí
Co se ochrany soukromí týká, nejen počítačoví uživatelé často přistupují k narušení svých osobních a citlivých údajů s výraznou nedůvěrou. Z tohoto úhlu pohledu tedy může být o to překvapující závěr výzkumu, že většina spotřebitelů by byla ochotna svěřit své osobní údaje organizacím, pokud bude zaručeno jejich následné bezpečné přechovávání a koncoví zákazníci pocítí přínos v podobě většího pohodlí.
Výzkumu se ujala nezávislá společnost Ponemon Institute, která se specializuje na problematiku zachování soukromí a bezpečnosti. Respondenti se dočkali oslovení formou internetového dotazníku, jenž byl rozeslán náhodně vybraným spotřebitelům v celkem čtrnácti zemích.
Z celkového počtu 16 683 dotazníků se navrátilo 1661 použitelných odpovědí, tedy necelých deset procent původního množství. Pro ověření nabytých výsledků Ponemon Institute provedl ještě 262 přímých rozhovorů.
Celkem 71 % dotazovaných respondentů by nemělo větších námitek proti zavedení víceúčelového identifikačního certifikátu, který by sloužil pro ověření totožnosti. Jednalo by se například o identifikaci při nástupu do dopravních prostředků, vstupu na stadiony, letiště apod.
„Je pochopitelné, že lidé požadují a jistě si zaslouží ochranu osobních údajů,“ řekl Mark Cohn, viceprezident pro bezpečnostní řešení společnosti Unisys, „ale pokud lidé vidí jasné přínosy ze sdílení osobních informací, většina z nich je ochotna vzdát se části svého soukromí, pokud by to znamenalo větší pohodlí. Je jasné, že pokud lidé věří organizacím, kterým informace o sobě sdělují, budou souhlasit s využitím identifikačních metod.“
Důvěra v banky vložená
Pozastavíme-li se nad právě uvedeným statistickým faktem, je zajímavé, kterak se u spotřebitelů a koncových zákazníků mohou měnit názory v průběhu nepříliš dlouhodobého vývoje. Vždy proti sobě stály (a nutno podotknout, že nadále stát budou) dva základní tábory: na straně jedné tvrdošíjní zastánci striktní ochrany soukromí, druhou polovinu barikády hlídají protagonisté menšího či většího sledování každého jedince.
Mezi těmito ideologickými skupinami by v ideálním případě existoval kompromis. Před pověstným zářím roku 2001 mnohem větší část Američanů hodlala bránit své telefonáty, e-maily a další potenciálně soukromé informace, cítění a povědomí lidí se však nyní stáčí povolnějším směrem. Také ve světě internetu si lze jen velice těžko představit naprostou anonymitu, kdy by v případě zločinu neznámého jedince zákonitě nemohl následovat odpovídající trest.
Necelá polovina respondentů (46 %) považuje banky za nejdůvěryhodnější instituce, pokud jde o zřízení a využívání víceúčelových identifikačních nástrojů. Následují vládní organizace, které předstihly také policii a soukromé firmy.
Důvěru v online bankovní autentizační postupy může podporovat širší spektrum technik, když jsou obligátní hesla vhodně doplňována či nahrazována autentizačními SMS, certifikáty, kalkulátory apod. Nárůst technik zabezpečení online bankovnictví by také mohl ztížit práci phishingovým podvodníkům, tedy alespoň těm, kteří se snaží vyrobit identickou kopii vzhledu a funkčnosti původního webu.
Grafická klávesnice je jednou z možností zabezpečení proti keyloggerům, na obrázku její podoba v pojetí České spořitelny
Z dalších výsledků ohledně potenciální ztráty soukromí vyplynulo, že spotřebitelé ze Severní Ameriky a asijsko-pacifické oblasti projevili větší ochotu sdílet osobní data než Evropané nebo respondenti ze Střední Ameriky. Dále by Severoameričané, Evropané a obyvatelé asijsko-pacifické oblasti podle výsledků raději své osobní informace svěřili státní organizaci než soukromé společnosti. Naopak by si v tomto ohledu počínali Středoameričané.
Biometrie láká také spotřebitele
Jak již bylo nastíněno v úvodu článku, druhá část výsledků publikovaných společností Unisys se týkala nasazení a důvěry v biometrické technologie. Dvě třetiny spotřebitelů totiž dávají přednost využití biometrie jako nástroje v boji proti zneužití osobních údajů a podvodům s identifikačními průkazy.
„Tento výzkum nám nabídnul skutečně zajímavé informace, když uvážíme, že se v médiích objevuje mnoho článků, které vyjadřují obavy z využití biometrie kvůli možnosti zneužití osobních údajů,“ říká Mark Cohn, viceprezident pro bezpečnostní řešení společnosti Unisys.
„Odborníci, kteří se vývojem těchto systémů zabývají, musí obavy z poskytování osobních údajů rozptýlit, aby bylo možné tyto technologie ve velkém rozsahu využít, a to při zachování odpovídající bezpečnosti.“
Jeden z největších problémů plošného nasazení biometrických technologií by podle majoritního názoru mohl nastat v případě použití bezkontaktních řešení. Sem patří například metody rozpoznávání obličeje či snímání oční duhovky, které nevyžadují přímý kontakt s identifikovanou osobou.
Při pohybu tak může být jedinec sledován i bez svého vědomí, řada lidí se proto kladněji staví k „tradičním“ technikám snímání otisku prstu nebo dynamiky podpisu. Zářné zítřky by do budoucna mohla přislíbit vzájemná kombinace světa kryptografie a biometrik.
Snímání geometrie ruky celkově dosahuje menší přesnosti než například otisky prstů, nicméně je použitelné i v náročnějších podmínkách
Podle dále zveřejněných výsledků společnosti Unisys vyplynulo, že koncoví uživatelé preferují biometrické systémy zejména díky jejich pohodlnějšímu použití, kdy není zapotřebí si pamatovat přístupová hesla. Co se jednotlivých technik týká, tak pro hlasovou identifikaci se vyslovilo 32 % respondentů, snímání otisků prstů preferovalo 27 %, rozpoznání obličeje „učarovalo“ celkem 20 %, 12 % dotázaných by uvítalo měření geometrie ruky a konečně 10 % dává přednost snímání oční duhovky.
„Pokud odhlédneme od některých kulturních a geografických odlišností, zdá se, že tak jak se lidé dozvídají více informací o biometrii, převáží u nich pohodlí nad obavami,” řekl Mark Cohn. „Společnosti a vlády tak budou moci dosáhnout přínosů, které bezpečné biometrické řešení nabízí - větší produktivitu a lepší služby zákazníkům.“
Podle získaných a odkazovaných výsledků se tedy zdá, že uživatelé začínají do alternativních a v jistém slova smyslu více invazivních metod vkládat větší množství důvěry. Výměnou za zlepšení služeb jsou ochotni vzdát se části svého soukromí, pole moderních biometrických technologií jim už také není cizí.
Jak se k otázce vlastního soukromí stavíte vy? Přispějte do diskuse názorem, které informace a za jakou cenu (a komu) byste byli ochotni poskytnout!
