Zkraje letošního roku se washingtonský think-tank ITIF (Information Technology & Innovation Foundation) pochlubil s analýzou (PDF) ve které seřadil 56 bohatých zemí světa podle toho, jak přispívají globálním inovacím.
Konečná tabulka vznikla na základě porovnávání bezmála dvaceti faktorů, přičemž některé inovaci podporují (nízké daně, vzdělaná společnost, investice do R&D, zavádění nových technologií aj.), zatímco jiné ji naopak brzdí (byrokracie, korupce, vysoké daně aj.).
Inovační kompas podle ITIF: Čím více vpravo, tím více země přispívá globální inovaci. Čím výše, tím méně klacků hází stát pod nohy inovátorům. Sektor vpravo nahoře je tedy nejlepší, zatímco ten vlevo dole nejhorší.
Součástí studie tehdy byla i Česká republika a několik dalších zemí střední Evropy. Zatímco my jsme obsadili 26. příčku hned za Kanadou, sousední Slovensko se muselo spokojit s 32. příčkou a Polsko s 53. Německo se naopak vyšvihlo na 9. místo a celému řebíčku kralovalo Finsko a další severské země.
Česko společně s ostatními státy Visegrádské čtyřky analýza zařadila mezi tzv. země EU Up and Corner, které sice svými vlastními inovacemi celku příliš nepřispívají, ale zároveň inovacím neházejí klacky pod nohy.
Inovacím v EU vládnou Švédové
Uplynulo několik měsíců a na světě je další studie. Tentokrát pochází z pera Evropské komise, která dala svým úředníkům za úkol pročíst všechna dostupná data a sestavit nový ročník European Innovation Scoreboard. Ten má za úkol natvrdo porovnat členské země, jak si zrovna vedou v oblasti inovací a tedy úrovně školství, zavádění inovací, legislativy aj.
Innovation Scoreboard neříká, kdo je bohatší a kdo chudší, ale kde se spíše urodí nový úspěšný startup, protože pro to má příhodné podmínky.
Jedním z pilířů existence EU je i nadále krajně idealistická vize, že chudé členské země srovnají krok s těmi nejbohatšími (k čemuž jim má dopomoci ona kontroverzní finanční výpomoc v podobě všemožných evropských fondů), takže unie jako celek pak dokáže lépe konkurovat ostatním na globálním trhu – především USA, Japonsku a stále dravější Číně.
Kde se nejlépe daří inovacím podle EU. Jedničkou je Švédsko, Česko se nachází v druhé polovině.
Jak však ukazují data scoreboardu, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou i na poli inovací stále propastné. Největšími tahouny opět skandinávské země, Německo a Nizozemí se svými startupovými a technologickými huby, pružnou legislativou a lidskými zdroji na vysoké úrovni.
Česko až v druhé polovině
Jen o něco hůře na tom jsou Velká Británie, Francie, Rakousko a Slovinsko. Pobaltí, země Visegrádu, ale také Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko patří do třetí skupiny a na chvostu zůstávají Rumunsko a Bulharsko, jakožto nejslabší články řetězce.
Česko na tom na poli inovací není v Evropě zdaleka nejhůře, ale nepatří ani k TOP10
Evropská komise zpracovala i podrobný profil pro každou ze členských zemí. V případě České republiky (PDF) platí, že dosahuje v inovacích 83,1 % průměru EU, přičemž naší silnou stránkou jsou podle Bruselu lidské zdroje, slabinou naopak málo nových patentů a slabší výzkum.
Slovensko dosahuje v inovacích 67 % průměru EU. Silnými stránkami východních sousedů jsou opět lidské zdroje, v ostatních indikátorech, kterých je více než třicet, však spíše pokulhává hluboko pod průměrem EU.
Jak si Česko stojí v jednotlivých indikátorech inovace ve srovnání s průměrem EU
Inovacím na starém kontinentu by měla dopomoci reforma podnikání na internetu – Digital Single Market, jejímž cílem je sjednocení internetového trhu způsobem, aby mohl podnikatel své služby bez zbytečných překážek nabízet napříč Evropou a stejně tak koncový surfař by neměl být bit za to, že si chce předplatit službu, která je dnes kvůli licenčnímu geoblockingu dostupná jen pro Švédy.
Jestli se to však podaří, zůstává otázkou. Pokud totiž sečteme ekonomický, hospodářský a inovační výkon jednotlivých zemí Evropy, starý kontinent by byl s přehledem nejvyspělejším a nejmocnějším místem na této planetě. Problém spočívá v tom, že EU jako celek tohoto potenciálu zatím nedokáže na globální scéně příliš využít.