Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) od roku 2013 vydává pravidelné zprávy týkající se vztahu Evropanů k duševnímu vlastnictví, autorským zákonům či padělanému zboží. Ta poslední vyšla na konci března a velká část je věnována právě pohledu a postojům k digitálnímu obsahu. Statistiky odhalují, kolik lidí schvaluje pirátství nebo co může být případnou motivací pro využívání legálních zdrojů.
V každém státu Evropské unie byla oslovena tisícovka respondentů, kteří odpovídali na větší množství otázek týkající se duševního vlastnictví. Data byla sbírána na konci října 2016 a v Česku se o průzkum postarala společnost TNS Aisa.
Padělání luxusního zboží v pořádku
Ještě, než se dostaneme k samotnému digitálnímu obsahu, můžeme se zastavit u statistik týkajících se padělání zboží. I to je s kategorií elektroniky úzce spojeno a pro většinu produktů známých značek najdeme také padělky. Nejvíc exponovaná je v tomto případě kategorie smartphonů, kdy méně či více povedených klonů iPhonu najdeme v čínských e-shopech obrovské množství.
Jednou z hlavních otázek týkajících se tohoto segmentu bylo ospravedlnění nákupu padělaného zboží. Celkem 27 % respondentů uvedlo, že je přijatelné nakupovat padělané zboží v případě, že originál je příliš drahý. Necelá čtvrtina (24 %) tázaných potom považuje za přijatelné kupovat padělané zboží, pokud originál ještě není dostupný v lokálních obchodech.
Důvody toho, proč nakupovat padělané zboží (zdroj: EUIPO)
Z průzkumu také vyplývá, kolik lidí padělané výrobky vědomě nakupuje – celoevropské číslo hovoří o sedmi procentech, největší zastoupení má však věková skupina 15-24 let, kde padělky nakupuje 15 % lidí. V Česku se nákupu padělků nebrání 5 % respondentů.
Souhlas/nesouhlas s dopady nákupu padělaného zboží (zdroj: EUIPO)
Zajímavostí jsou také záměry pro nákup padělků – vcelku pochopitelných je 67 % respondentů, kteří uvedli, že padělky jsou cestou, jak získat zboží s výhodnou cenou. Naopak překvapit může 62 % tázaných, kteří odpověděli, že nákup padělaného zboží je protestem proti velkým prémiovým značkám.
Pirátství je přijatelné pro 35 % lidí
Druhá část průzku mu, která nás bude zajímat více, se týkala digitálního obsahu, a především potom streamování na nelegálních webech. Jedno z nejdůležitějších čísel celého průzkumu zní 35 %. Právě taková část respondentů označila stahování a streamování nelegálního obsahu z internetu za akceptovatelné v případě, že je tak činěno pouze pro osobní potřebu.
Pro osobní potřebu schvaluje nelegální cesty k získání obsahu 35 % respondentů (zdroj: EUIPO)
Zároveň 31 % tázaných uvedlo, že je přijatelné obstarat si na internetu nelegálně obsah, který není v konkrétní zemi dostupný prostřednictvím legálních alternativ. U nás je toto číslo ještě vyšší – 40 %, jimiž se Česko zařadilo na sedmé místo v tomto žebříčku. Celkem logicky se na posledních místech umístily země jako Německo nebo Spojené království, kde ani zdaleka tolik služeb nepodléhá tzv. geoblocku a uživatelé jej tedy nepovažují za výrazný problém.
40 procent Čechů považuje nelegální stahování či streamování za přijatelné pokud není dostupná levná legální alternativa (zdroj: EUIPO)
Značně překvapivá je věková struktura respondentů, kteří nelegální pořizování obsahu schvalují. Zatímco ve věkové skupině 25-39 let je to celých 38 %, u tázaných ve věku 15-24 let je to pouze 16 %. V průzkumu před třemi lety to přitom bylo dokonce 42 %.
Za akceptovatelné považuje získávání obsahu nelegální cestou pouze 16 % Evropanů ve věku 15-24 let (zdroj: EUIPO)
Dejte nám legální alternativu
Jedna z otázek v průzkumu se týkala také důvodů, kvůli nimž by uživatelé přestali pro obstarávání obsahu používat nelegální zdroje. Asi není překvapením, že se na prvním místě (71 %) umístily levné a legální alternativy. Česko se dokonce v tomto žebříčku umístilo na druhém místě. Celých 88 % českých respondentů tedy odpovědělo, že by začali používat legální zdroje obsahu, pokud by byla dostupná levná varianta.
Celých 88 % Čechů by prý přestalo pirátit v případě, že by měli k dispozici levnou legální alternativu (zdroj: EUIPO)
Na druhém místě potom najdeme odpověď riziko trestu. Potrestání za nelegální získání obsahu by tak prý odradilo 43 % celoevropských respondentů, v Česku je to potom 55 %.
Kvalita obsahu je vyšší v legálních zdrojích, s jeho rozmanitostí je to horší (zdroj: EUIPO)
Pirátem každý desátý Evropan
Na závěr nesmíme zapomenout na pravděpodobně nejdůležitější statistiku celého průzkumu Úřadu pro duševní vlastnictví. Celých 27 % respondentů uvedlo, že za poslední rok zaplatilo za legální zdroj digitálního obsahu, přičemž 22 % uživatelů se ke stažení nebo streamování nelegálního obsahu neuchýlilo. Pět procent tázaných uvedlo, že kombinují legální i placené nelegální zdroje a k využívání pouze nelegálních zdrojů se přiznalo 5 % respondentů. Desetina tázaných tedy uvádí, že si digitální obsah obstarává nelegální cestou.
Nelegální zdroje digitálního obsahu použilo za poslední rok 10 % Evropanů (zdroj: EUIPO)
Nejčastěji za digitální obsah platí Evropané ve věku 15-39 let žijících ve městech s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním (zdroj: EUIPO)
V Česku legální zdroj obsahu za poslední rok využilo 22 % uživatelů a k využití nelegálního zdroje digitálního obsahu se doznalo pouze 10 % respondentů – za piráta tak můžeme stejně jako na celoevropské úrovni označit každého desátého Čecha.
Nelegální zdroj využil každý desátý Čech, naopak víc než každý pátý zaplatil za legální alternativu (zdroj: EUIPO)
