Otočí Česká pošta trudnou historii elektronického podpisu v ČR?

Elektronický podpis byl odjakživa odsouzen k úspěchu, jak praví trefná anglická fráze. Je jasné, že „dříve nebo později“ se budeme identifikovat jinak než předložením (snadno falšovatelného) papírku zataveného v plastiku a podepisovat jinak než (snadno falšovatelným) klikyhákem.

Otázka zní, kdy a jak

Elektronický podpis má u nás spíše trudnou historii – pět let s námi a kloudné výsledky nikde. Zákon vešel v platnost s velkou slávou a za velké mediální pozornosti už v polovině roku 2000. Nemalou pozornost vyvolalo i zřízení První certifikační autority, která měla e-podpisy vydávat.

Praktická odezva ale byla minimální – osob, které si e-podpis zřídily, je zatím málo. Dá se říci, že první hrdí vlastníci e-podpisu jsou internetoví nadšenci, kteří si jej pořídili tak, jak už si geekové věci a technologie pořizují. Aby dokázali sobě i okolí „že to jde“, z nadšení pro věc samotnou.

Je přitom pozoruhodné, ale nepřekvapivé, že když se skutečné, masové využívání e-podpisu blíží, vyvolávají zásadní kroky, které tomu napomáhají, jen minimální odezvu. Jedná se o postupné zavádění služeb ze strany státu, ve kterých je možné e-podpis uplatnit. Dále jde o poměrně zásadní zpřístupnění, cenové i geografické, a o zřízení e-podpisu na pobočkách České pošty.

Kam pro e-podpis?

E-podpis je možné si od prvního září pořídit na vybraných pobočkách (nyní v sedmi největších městech, od prosince 2005 se plánuje 70 míst a za další rok až dva cca 400 míst). Jeho zřízení stojí 160 Kč bez DPH, tj. 190 Kč s DPH.

Jde o cenu symbolickou, která pravděpodobně nepokrývá ani zřizovací náklady České pošty. Úvodní investice, i její zavedení na stovky poboček, je hodně nákladná. Bude se jí ale řadu let vracet – v případě, že na trhu tato služba jednoznačně zvítězí.

Protože je Česká pošta státní institucí, je otázkou, zda jí tato služba včetně ceny nebyla víceméně nařízena zřizovatelem, tedy ministerstvem informatiky. Být konkurenčním privátním provozovatelem (společností PVT, dnes polským Prokomem), asi bych záležitost zkoumal.

Stát by měl být obecně opatrný ve zřizování takových služeb („z našich daní“), ke kterým předtím vybídne i soukromé instituce. V případě elektronického podpisu se nepochybně v úvodu dopustil chyby. Měl totiž jasně říci, zda jeho vydávání nechá zcela na soukromých subjektech, nebo zda si to vezme na bedra sám.

E-podpis levně a pohodlně

Vstup České pošty na „trh“ (uvozovky jsou záměrně) s vydáváním elektronických certifikátů ještě sám o sobě nevyvolá zájem stovek tisíc osob o e-podpis. Nicméně je to nutný krok k tomu, aby skončila situace „slepice, nebo vejce“. E-podpis si dosud (téměř) nikdo nekupoval, protože jej nebylo možné (téměř) nikde rozumně využít.

Měl by však přijít okamžik, kdy současně, či v nevelkém časovém rozmezí vznikne možnost zřídit si e-podpis levně a poměrně pohodlně (netřeba jezdit do velkých měst atd.). Následovat musí i podstatné rozšíření služeb státu, kde je možné e-podpis uplatnit, a tak se vyhnout fyzickému kontaktu se státem (úřadem, úředníkem). Pak je vysoká šance, že se počet vydaných certifikátů bude brzy počítat na mnoho desítek tisíc a počty užití budou o řád vyšší.

Je to málo, nebo moc? (A je uvedené číslo vůbec realistické?) Nedomnívejme se, že e-podpis se stane během krátké doby, řekněme dvou nebo tří let, masovou záležitostí, kterou bude využívat třeba polovina uživatelů internetu.

Jeho den nula začíná nyní a jeho rozvoj můžeme připodobnit například k nakupování na internetových obchodech. V prvních třech nebo čtyřech letech existence e-komerce počet „zvláštních lidí“, kteří si vyzkoušeli něco tak exotického, jako je nákup pomocí myši, rovněž nepřekročil několik desítek tisíc.

Čas ukáže…

E-podpis je pokročilá aplikace, která vyžaduje od uživatele znalosti užívání počítače a určitý nácvik. Druhou a možná ještě větší překážkou je bariéra změny, tedy vůbec si zvyknout na to, že na úřady se už nechodí, že se to dá vyřídit z domácího křesla.

Škoda, že se nedá zjistit, kolik mezi prvními dvaceti tisíci vlastníky e-podpisu je či bude programátorů i jiných počítačových specialistů. Odhadl bych, že více než polovina.

Právě v této (hodně velké!) komunitě se e-podpis rozšíří jako první, právě těchto několik desítek tisíc lidí z něj učiní rutinní součást života (jako je nyní posílání SMS). Další uživatelé přijdou časem. Zlatá éra bezpapírového styku s úřady – a nejen s nimi – nastane, až když budeme dostávat e-podpis spolu s vysvědčením z dospělosti…

48 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Stanislav Pecho 1. 10. 2005 17:39:36
    Normalne stoji 190Kc, ale na bbkontext.cz se da najit slevovy kod, ktery...
  • nazir, nazir 1. 10. 2005 9:12:54
    Mrkněte se na níže uvedené URL (mimochodem, za ta URL bych autory jejich...
  • NEMO 30. 9. 2005 14:19:25
    S tímhle se to ale nikdy neprosadí, uživatele to otravuje, mít na PC deset...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 46

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

Původní Starcraft: Brood War je nyní zdarma. Konec práce! Jde se pařit

** Legendární hra Starcraft je nyní k dispozici zdarma ** Chystá se i nová remasterovaná verze s hezčí grafikou

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 25

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

Brno otevřelo největší českou dílnu pro bastlíře. Kladívka, vrtačky, 3D tiskárny, laserové řezačky. Je tu vše

** Máte nápad, ale chybí vám stroje a pořádná dílna? ** Chcete postavit ptačí budku, nebo krabičku pro Arduino? ** Brno otevřelo svůj FabLab – laboratoř pro bastlíře

19.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

Včera | Jakub Čížek | 88

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

Český Google Překladač začal používat umělou inteligenci. Konec „drahoušků zákazníků“

** Google ve svém překladači roky používal statistickou technologii ** Nyní zavádí strojové učení a neuronové sítě ** Rozdíl by měl být zvláště na větších textech patrný už nyní

20.  4.  2017 | Jakub Čížek | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?