Legální boj mezi Googlem a Oraclem o právo na použití Javy v Androidu se blíží do svého závěru. V pondělí večer našeho času svou závěrečnou řeč postupně přednesly právní týmy obou společností (1, 2) a porota se odebrala k poradě.
Jak to všechno začalo
Pojďme si nyní celý spor trošku přiblížit optikou obou stran. Oracle v roce 2010 zažaloval Google, že použitím standardních knihoven jazyka Java v Androidu bez patřičné licence porušil jeho autorská práva, a způsobil mu tak škodu ve výši okolo devíti miliard dolarů.
Soud tehdy nicméně rozhodl, že stejně jako jazyk samotný ani jeho standardní knihovny (API), které se starají o základní úkony jako práce se soubory (I/O) nebo časem a jsou prakticky jeho integrální součástí, nelze chránit autorským zákonem.
Android zkopíroval kód standardních knihoven java, aniž by si je od Oraclu licencoval
Oracle si to však nenechal líbit, odvolal se a federální soud rozhodl, že kód podobných knihoven je už natolik specifický, že si zasluhuje ochranu a vrátil případ zpět k okresnímu soudu v San Francisku s tím, aby rozhodl, jestli Google tyto knihovny jazyka Java mohl použít v rámci tzv. fair use.
Fair use
Fair use je princip, který umožňuje použití autorsky chráněného díla i bez svolení jeho majitele. Tento princip velmi dobře zná i český autorský zákon, mohou se na něj totiž odvolávat třeba média, když referují o nějakém případu a omezeně použijí například úryvek textu, fotografii aj. Vždy jde ale o konkrétní případ a jeho kontext. Dalším příkladem jsou třeba literární a filmové recenze, kdy autor v článku použije snímky z filmu, úryvek z knihy a tak dále.
Jakmile odvolací soud rozhodl, že lze standardní knihovny Javy autorsky chránit, Google se v obhajobě začal orientovat právě na argument fair use s tím, že samotné použití standardních knihoven v Androidu nestojí za jeho masových úspěchem a autorovi knihoven tedy nemohla vzniknout faktická škoda, stejně jako mu nevznikne v případě, pokud recenzent do článku vloží krátký úryvek z filmu.
Javě jsme pomohli jako nikdo před námi, tvrdí Google
Google byl ve své obhajobě zároveň skálopevně přesvědčený, že fakt, že se rozhodl právě pro Javu – a to nejen v Androidu, ale i ve svých cloudových službách – nakonec Oraclu pouze a jedině pomohl, a pokud by tu měl někdo někomu platit, měl by to být spíše šéf databázového impéria Larry Ellison.
Něco na tom bude, Android se totiž na scéně objevil ve chvíli, kdy Java postupně mizela z desktopů a webových prohlížečů (Java applety), stejně tak z mobilů (aplikace a hry pro hloupé telefony) a na serverech a v podnikových aplikacích, což je její hlavní odbytiště, musela stále více soupeřit s nástupem Microsoftu a jeho přímé konkurence v podobě .NET Frameworku.
Nové projekty na GitHubu podle jazyka po roce 2008 kdy se na scéně objevil Android a Google začal rozvíjet své cloudové služby v Javě
Ze samotného Androidu sice Oracle přímo nic neměl, díky obrovské popularitě nové mobilní platformy a jejího Marketu (dnes Play Storu) však Java jako taková zažila svoji ohromnou renesanci, začala ji hltat nová generace mladých vývojářů a z toho nepřímo těžil konečně i Oracle.
Google na Androidu vydělal desítky miliard a nám nedal ani floka
Legendární databázová korporace to ale vidí jinak. Podle jejích výpočtů Android od svého vzniku Googlu vygeneroval okolo 40 miliard dolarů. Jenže to má háček. Tuto částku nevygeneroval Android, Java a už vůbec ne její standardní knihovny jako takové, ale Play Store, čili naprosto dílčí a dokonce nepovinný aplikační ekosystém, který není ani součástí projektu AOSP – Android Open Source Project.
Zatracené e-maily
Dalším argumentem právního týmu Oraclu jsou legendární e-maily, které společnost získala v rámci vyšetřování již před mnoha lety, a které dokazují, že si bylo vedení Googlu dobře vědomo, že firma nemá adekvátní licenci na Javu od tehdejšího Sun Microsystems (kterého později pohltil právě obří Oracle).
Jedním z hlavních argumentů žaloby je především e-mail inženýra Tima Lindholma z roku 2010, který tehdy dostal od šéfů Googlu zadání, aby se poohlédl po alternativách k Javě, které by mohla firma použít. Lindholm však žádnou vhodnou náhradu nenašel a tehdejšímu šéfovi Androidu Andymu Rubinovi napsal: „We conclude that we need to negotiate a license for Java under the terms we need,“ tedy česky: „Došli jsme k závěru, že budeme muset vyjednat licenci pro Javu, která bude odpovídat našim potřebám.“
Samotný Rubin později v jiné e-mailové diskuzi napsal: „Java.lang.apis are copyrighted and Sun [sic] gets to say who they license the tck to,“ tedy opět v češtině: „(Knihovny) Java.lang.apis jsou autorsky chráněné a Sun musí říci, komu je budou licencovat.“ Ono TCK znamená Technology Compatibility Kit a jedná se o testovací systém pro vzájemnou kompatibilitu různých implementací.
Svobodomyslný, anebo naopak zcela neschopný šéf Sunu?
O význam TCK a další detaily však vůbec nejde. Podstatné je to, že si v Mountain View dobře uvědomovali, že mohou s Javou narazit, a to přesto že tehdejší šéf Sun Microsystems Jonathan Schwartz dlouhé roky propagoval co nejširší a svobodné nasazování Javy. Ostatně byl to právě Schwartz, který v aktuálním sporu vystupoval před soudem na straně Googlu a hájil onen argument, že Google popularitě Javy pouze a jedině pomohl. Kdyby se pro ni před lety nerozhodl, základna vývojářů na této platformě by dnes byla mnohem menší.
Jonathan Schwartz patnáct let pracoval pro Sun Microsystems. Firmu opustil po akvizici Oraclem (Foto: James Duncan Davidson, CC-BY-SA)
Jonathan Schwartz schytal za svůj výstup ostrou kritiku ze strany právního týmu Oraclu, který kontroval slovy, že vypovídá proti korporaci jen kvůli tomu, že po akvizici Sun Microsystems nedostal pozici v užším vedení Oraclu, a proto ji opustil. Právníci jej také pokárali za to, že pod jeho vedením nebyl v této věci Sun vůbec aktivní a měl od Googlu požadovat komerční licenci na použití Javy (respektive rozšiřujících knihoven) hned na začátku.
11 500 řádků kódu
Peter Bicks z právního týmu Oraclu ve své závěrečné řeči před porotou konstatoval, že „Google zkopíroval 11 500 řádků kódu“ standardních knihoven a měl by za to tedy adekvátně zaplatit. Otázkou ovšem je, jestli by to mělo být zrovna devět miliard, když pouhopouhé linuxové jádro, nad kterým v Androidu běží naprosto vše, čítá okolo 15 000 000 řádků kódu. To, co dělá Android Androidem, není několik bazálních knihoven jazyka Java, které jsou pouhopouhou kapkou v moři, ale výčet hromady specializovaných technologií, UI, GUI, UX, chytrá licenční politika Googlu a tak dále.
Jen samotné linuxové jádro v Androidu se skládá z 15 milionů řádků kódu
Zároveň je třeba zopakovat, že Android samotný Googlu opravdu nevydělal ani cent. Systém je k dispozici pod svobodnou licencí a najdete jej ve stovkách implementací, jejichž autoři povětšinou nezaplatili účetním z Mountain View jediný dolar. Google generuje obrat z Androidu jen skrze Play Store a poplatky za aplikace a multimediální obsah, jehož popularita nemá se standardními knihovnami Javy naprosto nic společného.
Renesance Javy made by Google
A právě tímto se nakonec Google hájil před porotou a definoval fair use svým úhlem pohledu – tedy že díky volbě Javy odstartoval renesanci její popularity a přinesl ji ze serverů a podnikových intranetových aplikací do miliard chytrých krabiček. Je ironií osudu, že se stejnými miliardami chlubí i samotný Oracle na svém vlastním webu.
A za druhé, Google před porotou prohlásil, že Sun Microsystems nikdy proti Googlu nevznesl žádné právní námitky a nehrozil žalobou, se kterou přispěchal až nový majitel Javy v okamžiku, kdy již bylo jisté, že má Android namířeno k tomu, aby se stal tržní jedničkou.
Je třeba také připomenout letité přátelství mezi Larry Ellisonem a Stevem Jobsem, přičemž Jobs považoval Android za dýku do zad ze strany Brina a Page, kterým dlouhé roky dělal mentora a radil, jak podnikat. Těžko říci, jestli je kdesi hluboko v základech šestiletého sporu zakódovaný i tento osobní motiv, jak bitvu dobojovat za zesnulého Jobse a ten Android konečně zranit, když už jej Apple nemůže přímo zničit. To se však už dostávám za hranu divokých spekulací.
V každém případě, třetí a nejspíše už definitivní kolo letitého sporu (Googlu žádal i projednání před Nejvyšším soudem USA, ale neúspěšně) může skončit dvěma způsoby:
- Porota prohlásí, že Google použil knihovny Javy v dobré víře (fair use) a Oracle si nemůže činit žádné nároky na odškodnění.
- Porota prohlásí, že Google použil knihovny Javy v rozporu s autorským zákonem, Oracle může požadovat tučné odškodné a především uzavření dalších licenčních smluv, v rámci kterých bude mít ze své pozice navrch.
Upřímně, devět miliard dolarů není pro Google žádná likvidační částka, Alphabet měl totiž na sklonku letošního března podle hospodářských výsledků našetřeno 75 miliard dolarů. Bolelo by to, akcionáři by zuřili, ale… Ale o peníze až tak nejde. Jde spíše o onen precedens.
Na stranu Googlu se v tomto sporu postavil celý zástup dalších počítačových společností a organizací jako třeba hlasitá EFF (Electronic Frontier Foundation), protože pokud by se stalo novou praxi vývojářského světa, že je každé API chráněné copyrightem a na využití, modifikaci atp. jeho vlastního kódu nelze aplikovat fair use, mohlo by to výhledově výrazně poznamenat celou scénu a open-source. Není tedy náhodou, že za Googlem stojí třeba i Red Hat jakožto faktická jednička linuxového světa.
Pod čarou: Google svůj dluh už dávno splatil
Ze svého skromného úhlu pohledu se nemohu ubránit pocitu, že Google svůj dluh tvůrcům Javy už dávno splatil. Vyvinul funkční a velmi tvárný mobilní operační systém, jehož aplikační vrstva je postavená na jejich Javě. Tento systém pak předal (teatrálně řečeno) celému světu zcela zdarma ve formě zdrojových kódů, které si může každý vzít a postavit na nich naprosto cokoliv od televizního set-top-boxu po mobil a tablet. Mohl by to udělat i Oracle.
Nejvíce však Google pomohl Oraclu tím, že díky Androidu udržuje při životě tisíce a tisíce malých i velkých vývojářů, kteří dnem a nocí programují nové aplikace v Javě, zkoušejí své štěstí na Play Storu a z Javy udělali vedle Javascriptu jeden z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších programovacích jazyků na světě. Google tedy v podstatě docílil toho, o čem snil a o co se aktivně snažil ještě stařičký Sun Microsystems na sklonku devadesátých let minulého století, než jej srazila na kolena bublina dot-com.