Software | Historie | Operační systémy | Osobnosti počítačové historie

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

  • Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny
  • Připravil pro ně proto první operační systém
  • Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

Operační systémy existovaly více než deset let před tím, než se světlovlasý mladík Gary Kildall pustil do tvorby něčeho podobného. Do té doby však byla všechna ta velkolepá díla lidského ducha určena k provozu na mamutích mainframech, případně minipočítačích. Představa, že by operační systém mohl být schopen provozu na obyčejném mikroprocesoru, ta patřila počátkem sedmdesátých let do říše fantazie. Ovšem právě Gary Kildall všem ukázal, že je něco takového možné.

847392256
Gary Kildall v rozhovoru v pořadu Computer Chronicles z roku 1984

Narodil se ve válečném roce 1942, ovšem v naprosto bezpečném Seattlu v USA. Jeho dědeček zde v roce 1924 založil školu námořní navigace, kde postupně vyučovala řada členů rodiny.

Gary měl učitelství v genech a chtěl se věnovat matematice. Tu studoval na Washingtonské universitě, jenže zde se seznámil s prvními počítači a naprosto jim podlehl. Po dokončení sice krátký čas učil na rodinné škole, ale skončit tam nechtěl. Později, v roce 1972, se nakrátko do Washingtonu vrátil, aby si zde doplnil vzdělání a udělal doktorát z počítačových věd, nicméně mezitím se událo mnoho jiného neméně podstatného.

Především se oženil se svou studentskou láskou Dorothy McEwenovou a kromě toho se upsal válečnému námořnictvu. To druhé zvolil především proto, aby se vyhnul angažmá ve Vietnamu, kromě toho mu to umožnilo učit na námořní škole v kalifornském Monterey, což bylo mimochodem jen kousek od Silicon Valley, sídla budoucího počítačového průmyslu.

Začalo to hraním s i4004

Na jaře 1972 Kildall uviděl reklamu na nový mikroprocesor Intel i4004, která jej jako odborníka zaujala, takže neváhal a za pětadvacet dolarů si ten malý čip i se sadou podpůrných obvodů koupil. Dle návodu vše správně sestavil a začal zkoušet psát první programy.

Gary Kildall

Počítačový vědec, tvůrce prvního operačního systému pro osobní počítače.

  • narození: 19. května 1942
  • úmrtí: 11. července 1994
  • původ: USA

Přeskočil experimentování s triviálními školními příklady a pustil se rovnou do něčeho užitečného. Napsal pár programů s úlohami z námořní navigace, a i když jej rychlost výpočtu neohromila, uspokojilo jej, že mikroprocesor úlohy zvládl. Vytušil tak obrovské možnosti této technologie, kterou mnozí v mateřském Intelu stále podceňovali jako vhodnou leda tak pro kalkulačky. Když svou práci představil přímo v Intelu, byli zde mnozí ohromeni a Kildall se tak stal externím konzultantem.

Hlavní výhodou tohoto postavení byl fakt, že mu Intel zapůjčil svůj vývojový systém Intellec-8, jakýsi předobraz budoucích osobních počítačů. Dodával k němu spoustu různých periferií, především čtečku papírové pásky; později přibyl i monitor.

641785933
Vývojový počítač Intelu Intellec-8 (foto: Hal Layer, sfsu.edu)

Celý tento první pokus o komerční mikropočítač měl jedinou chybičku – počítač stál přes 10 000 dolarů a měl se primárně využívat pouze k tvorbě programů pro procesory firmy Intel. Díky velkorysosti firmy Intel se ale tato nejmodernější technologie objevila na katedře počítačů námořní akademie a Gary se svými studenty trávil hodiny a hodiny experimentů s různými stále sofistikovanějšími algoritmy.

PL/M otevřelo Intelu oči

Pod hlavičkou své firmy Microcomputer Aplications Associates se pustil do úkolu, který doposud nikoho nenapadl. Pochopil totiž, že programování ve strojovém kódu je zásadní brzdou pro další rozšíření mikroprocesorů v průmyslu. Málokdo něco takového zvládl, kromě toho realizovat takto nějaké rozsáhlejší projekty bylo příliš pracné a náchylné k chybám.

Jen pár měsíců trvalo, než Kildall dokončil první vyšší programovací jazyk, který se kdy na mikropočítačích objevil. Jmenoval se PL/M a jednalo se o kompilovaný jazyk inspirovaný Algolem, XPL a PL/I. Šlo o velice šikovně napsaný vysokoúrovňový jazyk, který umožňoval přímý přístup k hardwaru počítače, a programovalo se v něm mnohem snáze, než v assembleru.

Když jej v roce 1972 představil v Intelu, byl to pro zdejší odborníky šok. Stále chápali mikroprocesor jako takový výkonnější integrovaný obvod, ale najednou zjistili, že mají vlastně k dispozici malý počítač. Sice stále málo výkonný, pomalejší, než tehdejší mainframy, ale mnohem menší a s velkým potenciálem do budoucna. I proto se nakonec v Intelu rozhodlo povolit další vývoj mikroprocesorů a o dva roky později se zrodil slavný i8080. PL/M se v průběhu let stal nesmírně významným vývojovým nástrojem, byl odkoupen firmou Intel a dodáván dalším vývojářům.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,