Linuxová distribuce SUSE má za svými zády obří společnost Novell. Projevuje se to nějak na komunitní verzi openSUSE, která v sobě kloubí příjemné ovládání a pokročilé technologie?
Ne nadarmo patří openSUSE mezi největší linuxové distribuce. Jde o velice kvalitní a do detailů propracovaný produkt, kombinující pokročilé technologie se snadným a příjemným ovládáním. Najdou se chyby, které bychom openSUSE vyčetli, ale přesto rozhodně stoji za vyzkoušení.
Historie
Německá společnost S.u.S.E ("Software und System Entwicklung", "Vývoj systémů a softwaru") vydala svou první linuxovou distribuci (jmenovala se S.u.S.E Linux 1.0) již v roce 1994. Poměrně rychle si získala značnou oblibu, hlavně díky velice kvalitní dokumentaci a celkové propracovanosti. I když na rozdíl od jiných linuxových distribucí nebyla zdarma. Platilo se právě za kvalitní tištěné manuály, podporu a některé speciální nástroje. V roce 2003 společnost koupil softwarový gigant Novell a rozhodl se postupně převést své známé síťové systémy na Linux. Vývoj většiny nástrojů byl ale zatím uzavřený. To se změnilo roku 2005, kdy Novell oznámil, že drtivá většina vývoje bude probíhat ve spolupráci s uživatelskou komunitou a velká většina nástrojů byla převedena pod open-source licence. Tak vyšla verze SUSE Linux 10.0. Další verze z následujícího roku již nesla označení openSUSE 10.1.
Informace o hardware ve správci souborů a webovém prohlížeči Konqueroru a hlavní nabídka.
Aktuální verze se honosí číslem 11.1. Obecně se říká, že verze končící jedničkou jsem nejvíce experimentální (tedy nejpokrokovější a nejproblémovější), zatímco verze končící trojkou jsou nejodladěnější. Osobně ale nemám pocit, že by rozdíl byl zas tak dramatický.
openSUSE vs. SUSE Linux Enterprise – co si vybrat?
V označení jednotlivých verzí openSUSE bývá trochu zmatek. Jednak dán historickými změnami jména, jednak různými současnými verzemi. openSUSE si můžete zdarma stáhnout. Ale pokud chcete, můžete si jej i koupit. Dostanete tím i hezkou tištěnou příručku, jejíž PDF verzi si můžete zdarma stáhnout (anglicky nebo německy), dvouvrstvé instalační DVD a pár drobností. Nicméně cena to není malá a běžný člověk by asi měl vystačit se stáhnutou verzí. Nezávisle na SUSE a Novellu vychází česká verze od firmy BluePoint. S touto verzí jsem neměl tu čest, nicméně nepředpokládám, že by obsahovala něco zásadního, kvůli čemu by volně stažitelná verze nestačila.
Přehrávání videa v univerzálním multimediálním přehrávači SMPlayer
Naproti tomu SUSE Linux Enterprise Server a Desktop jsou placené (a ne málo) linuxové distribuce určené pro firemní použití, ne pro běžné domácí uživatele. Tomu odpovídá i skladba software a implementované nástroje a služby. O těchto dvou distribucí budete uvažovat, až budete řešit počítačovou síť pro vaši společnost.
openSUSE slouží pro Novell jako "testovací prostor", kde zkouší novinky a programy a na základě zkušeností a uživatelské odezvy vytváří svoje prodesionální edice. Mnoho lidí pak vytýká Novellu, že uživatelé openSUSE jsou jen pokusní králíci. To je poněkud přehnané, neboť Novell se snaží, aby výsledný produkt byl vždy dobře použitelný. Výsledek nechť posoudí sami uživatelé. Každopádně, z každé "velké" řady openSUSE (9, 10, 11) se časem urodí SUSE Linux Enterprise Desktop a SLE Server. openSUSE má podporu pouze 2 roky a nová verze vychází každých zhruba 6-8 měsíců, zatímco SLES a SLED je podporován 7 let a vychází po několika letech.
Správce obrázků Gwenview
Novell & Microsoft
Na podzim 2006 se Novell a Microsoft dohodli na vzájemné spolupráci na poli podpory standardů a ukončení patentových sporů. Mezi znepřátelenými stranami tedy mělo zavládnout příměří. Smlouva, kolem které navíc obě strany dělaly velké tajnosti, odstartovala bouřlivou diskuzi a hodně lidí se pak od openSUSE odklonilo. Na druhou stranu Novell získal řadu zákazníků, kteří ocenili možnost vzít si do své sítě to nejlepší z obou systémů. Mezi pro uživatele příjemné výstupy spolupráce patří nepochybně zlepšená podpora formátů a skriptovacího jazyka Microsoftu v edici OpenOffice.org od Novellu. I když ta smlouva možná není úplně čistá, osobně si nemyslím, že by měla na linuxový svět nějaký negativní dopad.
Hudební přehrávač Amarok velice dobře pracuje s kolekcemi a umí spoustu internetových služeb
Live CD a instalace
Kdo se chce jen podívat, může sáhnout po živých CD. Pak jen stačí vložit do mechaniky, restartovat a nabootovat z CD. Pokud se vám systém zalíbí, lze jej rovnou nainstalovat. Instalace je tak jedoduchá, že o ní nemá smysl ztrácet řeč. Kdo by se chtěl podrobněji připravit, tomu kromě dokumentace doporučuji návody na openSUSE Wiki a případně instalační obrázky. Vše je intuitivní a opatřené krátkou nápovědou.
Hlavní výhody a největší nedostatky
Správa nainstalovaných programů v ovládacím centru YaST
Tato sekce je vždy poněkud relativní, závislá na preferncích uživatele. Asi největší výhodou openSUSE proti jiným distribucím je velice propracované ovládací centrum YaST, které umožňuje na jednom místě nastavit většinu vašeho systému. U jiných distribucí máte občas speciální nástroje na konkrétní úlohy, které vypadají pokaždé jinak. Nebo jste odkázáni na mýty opředenou příkazovou řádku. Podotýkám, že YaST nastavuje systémové věci typu síťové karty, správy software apod. V nastavování uživatelského prostředí jsou si linuxové distribuce mnohem rovnější, protože prakticky všechny obsahují přívětivé ovládací centrum, kde si uživatel nastaví vzhled a chování (plocha, okna, ...) podle svých potřeb.
Nastavení grafické karty v modulu Sax2 v ovládacím centru YaST
Velice kladně bývá hodnocen i design openSUSE. Ne každému se líbí zelené téma, ale je nutné uznat, že autoři mají designérský cit a smysl pro detail. Snaží se, aby všechny aplikace zapadly do systému a aby systém vypadal jednotně. Zároveň se snaží, aby byl systém uživatelsky co nejpřívětivější.
Nastavení chování pracovní plochy s rychlý spouštěč aplikací
Novell byl vždy znám jako technologicky velice zdatná firma. Důkazem budiž Build Service, který dokáže ze zdrojových kódů vyprodukovat instalační balíčky s programy pro různé linuxové distribuce i hardwarové architektury, nebo připravované SUSE Studio, kde si na webu zaklikáte požadované programy a systém vám vytvoří ISO obraz s vaší originální distribucí. Pokud si openSUSE nainstalujete, můžete pohodlně tvořit vlastní linuxové distribuce pomocí programu KIWI. A tu jsme u asi největší slabiny openSUSE: oproti Ubuntu má přes veškerou snahu relativně málo dostupných balíčků. Ne, že by jich bylo málo, běžný uživatel si nejspíš snadno vybere, ale s bohatstvím Ubuntu se to nedá srovnávat. Na druhou stranu, Ubuntu nemá nástroj podobné moci jako je YaST.
Když se chcete podívat, co je pod oknem, můžete ho dočasně zprůhlednit
Populární efekt rotace ploch na krychli
Kam s chameleonem?
openSUSE je v prvé žadě určeno pro využití na domácích počítačích, ale spousta lidí jej využívá i jako server. Je to distribuce používána experty i neználky. Stejně dobře se hodí na mininotebook i nadupaný stolní počítač. Není to jen "Windows zdarma". Je to o řád lepší. Zkuste to.
A takto vypadá moje openSUSE... A jak vaše?
