Ohmův zákon, inovace tisku a štítky pro programování

První programování tkalcovských strojů pomocí děrných štítků, průlet Ohmovým životopisem i zařízení linotype.

Tkalcovský stroj s děrnými štítky

Dne 7. července si můžeme připomenout narození Francouze Josepha Marie Jacquarda, který se proslavil díky svým děrným štítkům. Uvedeného data se v roce 1752 narodil v Lyonu, i když kolem přesného dne narození se dle některých zdrojů vedou mírné spory.

Klepněte pro větší obrázek
Děrné štítky jako programovací nástroj (zdroj: The Tapestry House)

To ale nic nemění na tom, že se Jacquard začal tkalcovskému řemeslu věnovat již v raném dětství, jelikož oba jeho rodiče byli právě z tohoto oboru. Především mechanická práce s tkalcovským strojem mladého Josepha přivedla na myšlenku, že by nebylo špatné celý proces zautomatizovat a ušetřit tak jednak chyby vzniklé lidskými omyly, jednak proces výrazně urychlit. Někteří tkalci se po uvedení Jacquardových štítků začali obávat o své živobytí, nicméně nakonec se nový vynález rozšířil ku prospěchu dalšího vývoje techniky.

Možností snadného a rychlého ovládání pomocí děrných štítků se inspiroval Charles Babbage u svého analytického stroje, ale například také Herman Hollerith při sčítání obyvatel Spojených států (viz dřívější kalendárium Od děrných štítků po Wikipedii). V současné době lze v internetovém online světě nalézt celou řadu stránek věnovaných děrným štítkům – jedná se například o Punch Card Gallery či Jacquard’s Punched Card.

Další informace:Jacquardova biografie na stránkách serveru Sacklunch.net.Česky psané informace o využití děrných štítků.

Počátky Ohmova zákona

Na šestý červencový den připadá úmrtí (1854) německého fyzika George Ohma, jehož celé jméno bylo Georg Simon Ohm. Chronologicky správně však musíme začít narozením, které připadá na 16. července roku 1789, rodištěm se Ohmovi stalo městečko Erlangen v Bavorsku. Zde také později během studentských let získal potřebné vědecké vědomosti a vystudoval i univerzitu.

Klepněte pro větší obrázek
Georg Simon Ohm (zdroj: PolytechPhotos.dk)

V žádném případě ale nepředstavoval ideální obraz poctivého a pilného studenta, jelikož se na univerzitě nejprve věnoval raději rozličným kratochvílím a studium bylo až na posledním místě. To jeho otce naštvalo do té míry, že Ohma okamžitě odhlásil a přehlásil do Švýcarska, aby změna prostředí mladému Ohmovi provětrala hlavu. A podařilo se, jelikož zde se Ohm uklidnil.

Podobně jako většina vědců, ani Ohm se svým bádáním nezačínal takříkajíc od podlahy, inspirací se mu stal dřívější Voltův elektrický článek. Při sledování vlastností elektrického proudu ve vodiči a uzavřených elektrických obvodech vysledoval závislosti mezi odporem, proudem a napětím – na světě byl dobře známý Ohmův zákon.

Další informace:Ohmův anglicky psaný životopis v podání Wikipedie.
Podrobný
výklad Ohmova zákonu ze stejného zdroje.

Linotype přichází na scénu

Dne 3. července roku 1886 byl poprvé v praxi nasazen tiskařský stroj, pro nějž se vžilo označení linotype a za jehož zrodem stál Ottmar Mergenthaler. Tento německý vynálezce se tak zasloužil o podstatně snazší profesionální tisk, kdy sazeč písmena na stránku umisťoval podobným způsobem jako při běžném psaní na klávesnici. Linotype se nakonec dočkal velké obliby a jeho výroba pokračovala v několika různých modelech.

Během sedmdesátých let devatenáctého století čerpal Mergenthaler inspiraci z klasických psacích strojů. Napadlo ho, že by se písmenka na stránky dala sázet podobným stylem, tedy že sazeč bude sedět za jakýmsi psacím strojem a pouze psaním na klávesnici sázet písmena na stránku. Podrobnosti o linotypu se můžete dočíst například na detailních stránkách anglické verze encyklopedie Wikipedia.

Další informace:Mergenthalerova anglická biografie na stránkách serveru Zion Church History.

Témata článku: Programování, Inovace, Psací stroje, Simon, Německá klávesnice, Lyon, Marie, Mario, History

Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 56

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

** Před několika měsíci začal Uber nabízet své služby i v Brně ** Nyní ale narazil, soudům se to totiž nelíbí ** Má sdílená ekonomika dostat zelenou?

22.  4.  2017 | Jakub Čížek | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5