reklama

Od děrných štítků po Wikipedii

Významné osobnosti v aktuálním kalendáriu zastoupí například Herman Hollerith, který se proslavil svými děrnými štítky při sčítání lidu. Neméně důležitým je však také vynálezce Alexander Graham Bell, jenž neznamená pouze telefon, ale také fotofon nebo uhlíkový mikrofon. Z událostí pak vyčnívá jeden milník anglické Wikipedie a instalace superpočítače Cray-1.

Děrné štítky pro sčítání lidu

Abychom s jedním významným výročím nemuseli čekat až do dalšího přestupného roku, zahrneme do aktuálního kalendária 29. únor. Je to sice trochu nefér, ale díky této malé lsti lze obhájit zařazení Hermana Holleritha, který by své narozeniny slavil právě zmiňovaného magického data. Hollerithovo jméno je spojeno výhradně s jedním odvětvím, které mu ale získalo slávu – řeč je o děrných štítcích, které sloužily pro ukládání dat.

Klepněte pro větší obrázek

Herman Hollerith (zdroj: MFriends.org)

Jak již bylo zmíněno, Herman Hollerith se narodil dne 29. února roku 1860 v Buffalu. Jeho děrné štítky spatřily světlo světa o třicet let později, motivací se mu přitom stal právě vyhlášený konkurz, který se snažil najít vhodný prostředek pro nadcházející sčítání lidu. Hollerithovy děrné štítky splnily dva základní požadavky: nabízely práci s přesnými výsledky (tedy ve vysoké míře eliminovaly lidské omyly) a zároveň s tím šetřily čas.

Jakmile obsluha vložila děrný štítek do stroje, došlo při každém čtení otvoru ke spojení kontaktů obvodu, na což reagovalo elektromagnetické počítadlo přičtením jedničky. Díky tomuto jednoduchému rozpoznání otvoru již mohly štítky popisovat prakticky vše potřebné, dvěma stavy se daly vystihnout rozličné informace. Sčítání lidu s pomocí Hollerithových štítků nakonec bylo úspěšné a zabralo nesrovnatelně kratší dobu, než kdyby se muselo provádět ručně. Úspěch Holleritha motivoval k založení společnosti Tabulating Machine Company, jež se nakonec po spojení s dalšími stala slavnou IBM. Hollerith svou životní pouť zakončil 17. listopadu v roce 1929.

Další informace:
Hollerithův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Stručné představení v češtině na serveru Altix.cz.

Bell neznamená pouze telefon

Aby velikánů narozených ve dnech posledního únorového týdne, resp. začátkem měsíce března nebylo málo, hlásí se hlasitě o pozornost také vynálezce telefonu Alexander Graham Bell. Ten se narodil dne 3. března v roce 1847, avšak jeho první zájmy v oblasti vzdělání nesměřovaly k technice – oblíbil si medicínu a poměrně výrazně se jí také věnoval.

Klepněte pro větší obrázek

Alexander Graham Bell (zdroj: Fi.edu)

Jedním z důvodů bylo také to, že jeho matka byla postižena částečnou hluchotou a Bell se snažil přijít na způsob, jak jí pomoci. Bellovým nejznámějším vynálezem je samozřejmě telefon a vzájemný souboj o patentovou přihlášku s Elishou Grayem se stal náplní mnoha internetových stránek. Kromě toho však Bell vynalezl například také klasický uhlíkový mikrofon nebo zařízení zvané fotofon (photophone). Za svůj život získal přímo na své jméno necelou dvacítku patentů, o dalších dvanáct se pak zasloužil s dalšími vědci jako spoluvynálezce.

Bellův již zmiňovaný fotofon sloužil pro přenos hlasu pomocí světla a jeho originální schémata můžete nalézt na této webové stránce. Experimentálně se pomocí fotofonu podařilo komunikovat na vzdálenost zhruba dvou stovek metrů, avšak přenos jen stěží odolával různým vnějším rušivým jevům. Necelé dva měsíce po první praktické zkoušce se pak Bell dočkal v tomto případě zcela určitě zaslouženého patentu. A. G. Bell nakonec zemřel 2. srpna v roce 1922.

Další informace:
Životopis A. G. Bella v podání stránek anglického serveru About.com.
Bellova česky psaná biografie na serveru Converter.cz.

Miliontý článek Wikipedie a superpočítač Cray-1

Z aktuálních událostí, které se vážou ke dnům tohoto týdne, není zapotřebí zacházet do daleké historie, stačí se například vrátit o pouhý rok zpět. Dne 1. března roku 2006 se totiž anglická verze otevřené encyklopedie Wikipedia rozrostla o svůj miliontý článek, pro úplnost dodejme, že se jednalo o příspěvek s názvem Jordanhill railway station.
Druhá událost se vrací přibližně třicet let zpět proti proudu času: dne 4. března v roce 1977 byl v národních laboratořích Los Alamos zprovozněn první superpočítač Cray-1. Váha tohoto superpočítače ze známé řady Cray byla více než pět tun a jeho cena se pohybovala kolem hranice osmi milionů dolarů. Následník s označením Cray-2 spatřil světlo světa v osmdesátých letech minulého století a například jeho paměť měla kapacitu 4 GB, základ superpočítání pak zajišťovala čtveřice procesorů.

Další informace:
O Wikipedii v podání samotné anglické Wikipedie.
Anglicky psaný
přehled superpočítačů Cray.

Témata článku: Bell, Alexander, Bella

5 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jan 26. 2. 2007 18:11:05
    Zkus si žít Tam a Tady.
  • Pedro 26. 2. 2007 16:56:42
    A zrovna na Wikipedii je vidět všechny pro i proti otevřeného softwaru....
  • AstorLights, AstorLights 26. 2. 2007 16:37:09
    Ano, tak nás opět známy komunistador oblažil kecama o blahodárném vlivu...
reklama
Určitě si přečtěte


reklama