reklama

Obří počítače, matematika i sčítání lidu

Dny tohoto týdne vyzývají k historickému počítačovému připomenutí například díky americkému inženýrovi J. W. Mauchlymu. Z matematického světa pak vystoupí Pierre de Fermat. Nakonec bude řeč o udělení patentu na stroj pro zpracování děrných štítků, který posloužil při sčítání lidu.

Mauchly není jen ENIAC

Z významných osobností, které přímo ovlivnily vývoj počítačového světa, si tento týden zaslouží pozornost například americký inženýr John William Mauchly, jenž se narodil dne 30. srpna roku 1907, a to ve městě Cincinnati. Prostor na řádcích kalendária tak logicky získává vzhledem k datu úmrtí, tedy 8. lednem roku 1980.

Klepněte pro větší obrázek

John W. Mauchly (zdroj: FEBCM)

Na vysoké škole v Pensylvánii se Mauchly setkal se svým budoucím kolegou pro vývoj nových počítačů, kterým nebyl nikdo jiný než John Presper Eckert. Právě s ním pak dal vzniknout významným členům počítačové rodiny, jmenovitě v podobě strojů ENIAC, EDVAC, BINAC nebo také UNIVAC.

Prvně jmenovaný počítač ENIAC své označení získal z původního anglického spojení Electronic Numerical Integrator and Computer a světlo světa spatřil v roce 1945 – bližší informace o něm jste se mohli dočíst například v dřívějším kalendáriu s názvem Kolos jménem ENIAC a magická hříčka Scrabble. Trio vynálezců Mauchly, Eckert a von Neumann pak představilo také zmiňovaný EDVAC (Electronic Discrete Variable Automatic Computer) a BINAC (BINary Automatic Computer) byl dokončen na konci čtyřicátých let minulého století. Konečně o stroji UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer) jste se mohli dozvědět na řádcích kalendária s názvem Integrované obvody, UNIVAC a hlasovací zařízení.

Další informace:
Původní anglická biografie na stránkách Wikipedie.
Popis počítače ENIAC v rámci práce studenta FI MUNI.

Fermat a jeho Velká věta

Další z významných osobností již spadá do čistě matematické oblasti bádání a je jí Francouz Pierre de Fermat. Narodil se dne 17. srpna v roce 1601, a tedy také on se do kalendária dostává datem své smrti, která se váže ke dni 12. ledna roku 1665.

Klepněte pro větší obrázek

Pierre de Fermat (zdroj: Edinformatics)

Fermatův přínos získal pevné obrysy především v podobě bádání na téma analytické geometrie, teorie pravděpodobnosti nebo statistiky. Řada z jím dosažených výsledků však zpočátku zůstala nedoceněna vinou toho, že je oficiálně nepublikoval. Z oblasti teorie pravděpodobnosti se neoddiskutovatelně váže jedna z nejcitovanějších vět, které již byl na Živě.cz věnován prostor v dřívějším článku Život zpoza čísel V: Domněnka:

„Poté, co Fermat zemřel, dostala se jeho kopie Aritmetiky do rukou jiným a ti si všimli, že Fermat si často na kraji, jak to matematici dělávají, poznamenal nějaký zajímavý poznatek nebo objev. Všechny Fermatovy domněnky byly postupně potvrzeny nebo vyvráceny, až na jednu. Latinsky tam bylo napsáno cosi v tom smyslu, že neexistuje žádné celočíselné řešení rovnice x^n + y^n = z^n pro libovolné n větší než 2 a že Fermat má nějaký velmi elegantní důkaz, který se ale bohužel sem na okraj knihy nevejde.“

V citované pasáži je řeč o takzvané Velké Fermatově větě, která se nakonec korektního důkazu dočkala až před koncem dvacátého století. Její otec v podobě Pierra de Fermata tak dokázal zaměstnat mnoho matematiků na dlouhou dobu a nic na tom nemění ani fakt, že se dodnes spekuluje o tom, zda byl při tehdejší úrovni matematického poznání sám důkazu schopen.

Další informace:
Fermatova česky psaná biografie na serveru Quido.cz.
Životopis na stránkách anglické Wikipedie.

Hollerithův patent

Dne 8. ledna roku 1889 získal vynálezce Herman Hollerith patent na svůj tabelátor, který zpracovával děrné štítky. V přesném původním znění se jednalo o přihlašovací návrh s názvem Art of Compiling Statistics a v online vodách jej můžete nalézt například na stránkách serveru Uspto.gov.

Hollerithovy děrné štítky poté posloužily při sčítání lidu kde fungovaly „pouze“ jako úložiště dat. V historii děrných štítků se o použití těch řídících zasloužil především Joseph Marie Jacquard, který štítky programoval tkalcovské stroje – o něm jste se na Živě.cz mohli dříve dočíst například v kalendáriu s názvem Děrnoštítkový tkalcovský stroj a Nikola Tesla.

Další informace:
Život Hermana Holleritha zachycený na řádcích skotské univerzity St Andrews.
Stručný český sumář Hollerithova přínosu.

Témata článku: Matematika, Electronic, Nikola Tesla, Muni, Cincinnati, Scrabble, Trio, Marie

5 komentářů

Nejnovější komentáře

  • snake 11. 1. 2007 16:51:02
    Jo, je fakt, že tak jak je to v článku pro jednoduchost napsané, tohle by...
  • Genius 10. 1. 2007 11:19:44
    Ja sem taky vyřešil fernetovou větu :o))
    x=-1
    y=1
    z=0
    n=3
  • spider99 8. 1. 2007 23:18:19
    Poněkud slabý článek, Fermatova věta by vskutku zasloužila hlubšího...
reklama
Určitě si přečtěte


reklama