O virech a lidech

Počítačové technologie jsou plné překvapivých lidských osudů a skvělých témat pro napínavé romány. Svět antivirových programů navíc svůj lidský rozměr neztrácí ani v dnešní době. Osobní vztahy napříč jinak konkurenčními firmami stále pomáhají v boji proti virům a novým hrozbám.

Zatímco doposud byly viry otázkou věhlasu a prestiže svých tvůrců, nyní jsou v drtivé většině orientovány na přímý zisk. Viry instalují prostředky pro šíření spamu, snaží se vylákat z uživatelů peníze nebo osobní údaje a často jsou výsledkem tvorby najatého programátora na zakázku. Počítačové viry, jak jsme je doposud znali, pomalu svou pouť končí. Antiviry, které s nimi od počátku bojují, tak musí vstoupit na nové území.

Začalo to jako sci-fi

První počítačový virus, přesněji červ, byl popsán ve sci-fi Shockwave Rider od Johna Brunnera, později pojem počítačový virus mimo oblast sci-fi definoval v roce 1981 Fred Cohen v dnes již proslavené disertační práci „Krátký kurz o počítačových virech“. Virus byl definován jako program, který umí vytvořit kopii sebe sama a nakopírovat se do jiných programů. Pojem virus je dnes ale širší a připojování k programům je jen jednou z možností šíření virů.

Popularita narůstá

Stručná historie virů
1987 Pakistani Brain – první velký virus se šíří po světě
Stoned – první virus napadající master boot record disku
1988 Jerusalem – první rezidentní (zůstává v paměti) virus
Cascade – první zašifrovaný virus
1989 Dark Avenger – nakazí otevírané soubory i při jejich antivirové kontrole
1990 Flip – polymorfní vícedílný virus
1991 Michelangelo (varianta viru Stoned) maže soubory 6. března
1992 Michelangelo je v centru pozornosti médií
autor Dark Avenger zveřejnil první knihovnu pro tvorbu mutujících virů
1993 Tremor – virus vypínající antivirovou ochranu
1994 OneHalf – u nás velmi rozšířený virus postupně likvidující disk
viry se začínají šířit na CD, takové soubory nelze opravit
GoodTimes – první hoax (neexistující virus)
1995 Concept – první makrovirus pro Microsoft Word
1996 Boza – první virus pro Windows 95
Tentacle – první šířící se virus pro Windows 3.x
Laroux – první makrovirus pro Microsoft Excel
1997 Esperanto – virus pro Windows i Mac OS, nešířil se kvůli chybě
1998 BackOrifice – virový útok na internetové prohlížeče
1999 Melissa – makrovirus pro Word šířící se přes Microsoft Outlook
BubbleBoy – první virus pro Outlook, co se spustí pouhým otevřením e–mailu
Chernobyl/CIH – mimořádně se šířící destruktivní virus ničí BIOS počítače
2000 Istaller – první virus pro Windows 2000
LoveLetter – virus I Love You využívá Outlook pro masivní šíření
2001 Anna Kournikova – úspěšný virus vzniklý generátorem virů
Sircam – šíří se přes e–mail a sdílené disky
Code Red I a II – masivní útoky internetových červů
Nimda – virus šířící se přes e–mail, síťová připojení, neopravené webové servery IIS, lokální a síťové disky
2002 Benjamin – první virus šířící se po síti Kazaa
2003 SoBig – virus s vlastním SMTP serverem pro odesílání e–mailů
Klez.H – rozesílá náhodné dokumenty z nakaženého počítače
Slammer – bleskový červ dokázal zaplavit planetu během několika minut
2004 MyDoom – útočí na servery firem Sun a Microsoft, Sun musí odstavit servery
Průlom přinesl v roce 1987 virus pro osobní počítače s označením Pakistani Brain. Nebyl první – pár let před ním se objevilo několik spíše laboratorních počítačových virů, které se ale nerozšířily. Pakistani Brain vznikl popravdě již v roce 1986, ale celý svět zasáhl a poprvé také přitáhl výraznou pozornost médií až o rok později. Autoři viru byli tehdy ještě naivní, přímo do těla viru napsali svá jména, adresu a telefonní číslo.

Virus byl dílem bratrů Amjada a Basita Faruk Alviových, kteří v Pákistánu vlastnili počítačový obchod Brain Computer. Virus pojali jako reklamu na svou firmu – váš počítač byl nakažen virem Brain, navštivte nás a my jej odstraníme. Virus se šířil přes zaváděcí sektor na 360kB disketách a rychle se dokázal rozšířit po celém světě, nejen uvnitř Pákistánu.

Právě Pakistani Brain stál u zrodu společnosti McAfee Associates. John McAfee se v té době živil programováním mainframe počítačů a jako koníčka provozoval BBS (Bulletin Board System). BBS byly populární před internetem, kdy se uživatelé připojili modemem ke vzdálenému centrálnímu počítači, psali si vzájemně vzkazy a stahovali soubory. Když se objevil Pakistani Brain, McAfee si řekl, že by se mohl svézt na vlně mediálního zájmu o počítačové viry a využít svou BBS k nějakému zisku. Najal tedy programátora Dava Chamberse, který pro něj vytvořil první antivirový program. Antivir potom distribuoval prostřednictvím své BBS. Samotný program byl ke stažení zdarma, placená byla telefonická podpora. John McAfee potom zaměstnal uživatele vlastní BBS a založil s 25 lidmi firmu McAfee Associates. V současné době už John McAfee ve společnosti není, v roce 1997 se firma přejmenovala na Network Associates, jakoby s antiviry nechtěla mít už mnoho společného, loni na jaře se ale vrátila ke stále silné značce McAfee Associates.

Stejný člověk

Příběh Petera Nortona je o něco starší. Norton původně pracoval jako inženýr ve firmě Hughes Aircraft a jednou zrovna pracoval na velkém tajném vojenském projektu pro svého zaměstnavatele. Bohužel jej omylem celý smazal. Protože nechtěl ztratit místo, začal zkoumat, co se vlastně děje při smazání souboru. A právě díky svému prvnímu programu Unerase na obnovu smazaných souborů, což byl ostatně poslední program, jenž sám napsal, opustil zaměstnání a začal sám podnikat. To bylo v roce 1982 a o pět let později již byl známou počítačovou celebritou. V době mediálního povyku kolem prvních virů ale také počítačové viry zlehčoval a přirovnával je k neexistujícím aligátorům v městských stokách.

Norton Antivirus ale má s Peterem Nortonem společné jen jméno. Tehdy již prodal svou firmu Symantecu, vedenou Gordonem Eubanksem, a měl příjmy hlavně ze svého známého portrétu se založenýma rukama na každé krabici s produktem – 85 centů za kus. Na antivirových programech se již nepodílel. Šéf Symantecu Gordon Eubanks ale antivirový program potřeboval, a tak přetáhl z McAfee Associates Dave Chamberse, který naprogramoval první Norton Antivirus, jenž na trh přišel v prosinci 1990. První antivirus od McAfee a od Symantecu tedy naprogramoval stejný člověk.

Z Kalifornie na Tchaj-wan

Třetí příběh současné světové antivirové trojky také začal v USA, konkrétně v Kalifornii, ale dnes se jedná o největší asijskou softwarovou společnost – Trend Micro. Steve Chang pracoval u společnosti Novell Corporation na serverovém operačním systému a pomáhal vynalézt hardwarové klíče, speciální krabičky, které se připojí k počítači, tehdy obvykle na paralelní port, a brání používání nelegálních kopií programů. Když viděl v televizi reportáž o počítačových virech, napadlo ho, že antiviry jsou tou pravou příležitostí. V roce 1988 tak napsal svůj vlastní antivirus a založil společnost Trend Micro. V roce 1990 ji přenesl na svůj rodný Tchaj-wan, kde sídlí dodnes. Steve Chang je stále šéfem společnosti a podílí se na vývoji budoucích bezpečnostních programů.

Peníze nahradíme nadšením

Počátky světových antivirů jsou příběhy finančních příležitostí, šancí, jak vydělat peníze na mediálním zájmu o počítačové viry a bezpečnost. V tehdejším Československu něco podobného nebylo možné. Zakládat soukromé společnosti možné nešlo, zbohatnout soukromým podnikáním také ne, přesto antivirové programy vznikaly. Počítačoví nadšenci programovali první antiviry, případně jednoúčelové odstraňovače konkrétních virů ve stejné době, kdy John McAfee vycítil příležitost k realizaci. Jejich motivací ale nebyl přímý zisk, jako spíše pomoc přátelům a osobní věhlas.

Produkt bez firmy

Protože jsme tehdy byli ve společném státě se Slováky, patří slovenskému Esetu, tvůrci antivirového systému NOD32, jistě pozice našince. Již koncem roku 1987 vznikl první antivir NOD, tedy ve stejné době, kdy se začaly šířit první velké viry. Mimochodem dnes už jen málokdo ví, že NOD znamená Nemocnica na okraji disku. NOD ale nebyl dílem nějaké firmy, vytvořili jej Peter Paško a Miroslav Trnka.

Produkt to byl úspěšný, ale teprve v roce 1992 vznikla samotná firma Eset, pojmenovaná po egyptské bohyni. K původní dvojici se přidal jako zakládající člen společnosti také Rudolf Hrubý. Eset nebyl v počátcích jen ryze antivirovou firmou, mimo NODu vyvíjel také účetní systém Perspekt a věnoval se distribuci sharewaru a multimédií. Právě tyto aktivity pomáhaly držet společnost nad vodou v dobách, kdy trh antivirových programů ještě nebyl tak výrazný jako dnes.

Schopní družstevníci

Jen o pár měsíců později za antivirem NOD byl na jaře 1988 uveden antivirový program avast! Ani ten nebyl komerčním produktem nějaké firmy, společnost Alwil Software vznikla až v roce 1991. Autoři avastu ­– Pavel Baudiš a Eduard Kučera – využili omezených možností podnikání v tehdejším socialismu v rámci družstva Alwil. To však nebylo schopné v porevolučních podmínkách podnikat a bylo rozděleno.

Společnost Alwil Software vznikla s důrazem na vývoj a prodej bezpečnostních programů pro osobní počítače. V počátcích podnikání devadesátých let pomalu každá česká softwarová společnost vyvíjela účetnictví nebo řešila chybějící lokalizaci počítačů a tiskáren. Alwil Software nevyvíjel účetnictví jako Eset, ale mimo bezpečnostních programů nabízel také podporu češtiny pro tiskárny a počítače. Ani Avast nebyl jediným bezpečnostním programem; známý byl například také SUP pro zabezpečení přístupu k počítačům.

Úspěšný exit

Zatímco autoři NODu a avastu! stále v rámci svých společností figurují, Jan Gritzbach se vydal cestou amerických podnikatelů, vlastní firmu úspěšně prodal a v současném Grisoftu jej již nenajdete. Začínal přitom podobně jako ostatní. Jeho první oťukávání s antiviry se datuje do roku 1989, kdy konkurence již antivirové programy nabízela. V jeho případě šlo ale jen o jednoúčelové odstraňovače vybraných virů. První skutečné AVG vzniklo až v roce 1992 pod křídly Grisoftu. Přestože vývoj AVG byl od počátku hlavní náplní společnosti, ani Grisoft se neomezil na jediný produkt – věnoval se ještě správci dokumentů Katalog či rešeršnímu systému Unidat.

Lidský rozměr

Antivirové programy si ale i dnes zachovávají něco z raných nadšeneckých dob. Ostatně zápal pro věc je jedním z pilířů boje proti virům. Nikoli mezi firmami, ale mezi jednotlivci, mezi antivirovými odborníky v jinak konkurenčních firmách stále platí džentlmenská dohoda – ať nový virus objeví kdokoli, do půlhodiny o něm musí informovat všechny ostatní. Je tak zaručeno, že přístup k novým virům mají všichni zainteresovaní. Navíc řada tvůrců virů své objevy posílá přímo lidem do antivirových firem. Pokud by tento systém někdo porušil, vypadne z kola ven.

Bohužel, co platí na viry, chybí v oblasti spywaru a nových forem útoku na uživatele. Zde se podobné vazby vytváří jen postupně a ani klasifikace jednotlivých typů není jednoznačná. Antivirové programy se navíc mění z odstraňovačů virů na košaté balíky s různými službami – integrované firewally, antispamové filtry a celkové zabezpečení počítače. Ryzí antiviry tak pomalu ustupují ze scény a již není možné, aby byly autorem jediného člověka.

Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 17/05.

Témata článku: Microsoft, Windows, Virus, Sci-fi, Michelangelo, Dark, Microsoft Excel, Esperanto, Chernobyl, Rider, Aircraft, Anna, Cohen, Concept, Melissa

17 komentářů

Nejnovější komentáře

  • peter 13. 10. 2005 11:36:39
    Velmi pekny clanok, no chyba mi v nom zmienka o spolocnosti Dr. Solomon's,...
  • Eva_M 10. 10. 2005 11:25:16
    Jojo, toho přesně jsem měla na mysli ...
  • Jano 10. 10. 2005 11:03:15
    Myslis ten, kde pocas pisania v T602 prisiel po spodnom riadku maly...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76