Nvidia se v blízké budoucnosti postaví vedle Intelu a AMD a „pod jednou střechou“ bude navrhovat obecné procesory i grafické čipy. Kalifornská společnost se dohodla s japonskou Softbank a za 40 miliard dolarů od ní koupí Arm Holdings.
Nvidia za britskou společnost zaplatí 21,5 miliardy ve vlastních akciích a 12 miliard v hotovosti. Další 1,5 miliardy dostanou zaměstnanci a až 5 miliard připadne Softbank na základě hospodářských výsledků Armu. Obchod ještě musí schválit regulační úřady v USA, EU, Británii a Číně, dokonáno by mělo být do 18 měsíců.
Sama Softbank za Arm před čtyřmi lety zaplatila 32 miliard. Když započteme osmiprocentní inflaci, obchod by v dnešních dolarech měl hodnotu přibližně 34,5 miliardy. Japonci si nejspíš představovali o něco vyšší zhodnocení.
O Armu se dnes všude mluví. Dominuje v mobilech a tabletech, začíná se mu dařit v superpočítačích nebo serverech a Apple jím chce vystrnadit Intel ze svých počítačů. Jenže Arm je ve výrobním řetězci nízko (nevyrábí ani neprodává čipy, jen licencuje design a instrukční sady), takže nejde o tak výnosný byznys.
Podle finanční zprávy Softbanku se ve fiskálním roce 2019 vyprodukovalo 22,8 miliardy armových čipů. Z prodeje jejich licencí Softbank utržila 206,7 miliardy yenů (1,95 miliardy dolarů) a po odečtení nákladů skončila v zisku 42,8 miliardy yenů (400 milionů dolarů). Počty čipů i tržby meziročně stagnují, ale zisk této divize oproti roku 2018 klesl o dvě třetiny.
Není to továrna na peníze
Armu zůstane název, zaměstnanci i centrála v Cambridgi. Nvidia tam navíc bude chtít vybudovat nový superpočítač a posílí výzkum a vývoj, aby Arm byl relevantní i v časech umělé inteligence, robotiky, samořiditelných vozů a chytrého zdravotnictví.
Nvidií nechce měnit otevřené licenční modely Armu, Američané navíc slibují, že zákazníci budou mít přístup i k jejím technologiím.
Akvizice je ryze strategická či politická a posílí Nvidii, protože rázem na ni bude závislý celý svět. Jen těžko si lze představit, že motivem k nákupu byly zvýšené výdělky. Arm totiž sám o sobě vydělává tak málo, že by se novému majiteli peníze vrátily (při konstantních výsledcích) až za 100 let. Aby Arm vynášel více, musela by Nvidia zdražit licence. To by se však největším odběratelům jako Apple, Qualcomm, Samsung nebo Huawei (zatím) moc nelíbilo.
Kvůli dominanci ale Arm bude pod dozorem antimonopolních úřadů, takže žádné skokové zdražení by si Nvidia nemohla dovolit. A kdyby náhodou její nové podmínky licencování byly příliš nevýhodné, jen by to konkurenty donutilo pořádně dodělat a nasadit alternativní open source architekturu RISC-V.
To by hrozilo i v případě, kdyby Spojené státy uvalily embargo na další zemí nebo konkrétní společnost (viz kauza Huawei). Arm podřízený americké firmě by nemohl poskytovat licence, komu se mu zlíbí.
Procesory od Nvidie
Arm nekupuje ani kvůli tomu, aby mohla dělat vlastní procesory. To může už nyní. Apple nebo Samsung si od Armu licencují pouze instrukční sadu, ale čipy si již navrhují samy, takže se od sebe svou konfigurací i výkonem liší. Nvidii nic nebrání udělat totéž i bez 40miliardového obchodu.
V minulosti to už ostatně udělala. Pro vybrané čipsety Tegra K1 a Tegra X2 vytvořila vlastní procesorová jádra Denver (64-bit ARMv8-A). Její neúspěšnější čipsety Tegra X1, které pohánějí přes 60 milionů konzolí Nintendo Switch, ale obsahují referenční jádra Cortex, který vyvinul a licencoval Arm. Denvery jsou též součástí vývojových a embedded desek Jetson, které se používají v průmyslu a automobilech.
Kde by Nvidia mohla být pro zákazníky přínosná, jsou grafické čipy. Arm si vyvíjí vlastní GPU Mali, který je ale v oboru otloukánek. Grafiky od Applu nebo Qualcommu (Adreno) jsou výkonnější a technologicky pokročilejší. S Mali už došla trpělivost i Samsungu, který již chystá nové čipy ve spolupráci AMD. Mobilní GeForce bychom jistě uvítali, jenže ani k nim Nvidia nepotřebuje celý Arm. Kdyby chtěla, mohla už dávno licencovat svá GPU podobně, jako to teď dělá AMD.
Akvizice Armu ze strany Nvidie je rozhodně velká věc, ale v tuto chvíli zkrátka vůbec nelze odhadnout její důsledky. Skutečný úmysl a přínos či problémy pro zákazníky uvidíme až s odstupem let.
