reklama

Nový autorský zákon: Creative Commons pod dohledem

Unikl návrh připravované novely autorského zákona. Co by se mohlo změnit? OSA a spol. budou mít dohled na více věcí, včetně veřejných licencí a internetových rádií.

Dohled OSA na internetová rádia a koncerty, odbourání smyslu svobodných licencí, platba za každou tiskárnu či kopírku na veřejném místě či dělení odměn autorů za půjčování děl. To jsou změny, které straší v připravované novele autorského zákona. Pracovní návrh novely se podařilo získat Pirátským novinám, které na konkrétní sporné návrhy změn v zákoně upozorňují. Jednoznačné směřování změn je ve prospěch zisků vydavatelů a větší kontroly kolektivních správců.

Novelu autorského zákona připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s kolektivními správci. Mezi nimi je nejznámější OSA (Ochranný svaz autorský), ovšem patří sem i další organizace s podobnou působností, jako je Integram, Dilia (Divadelní, literární, audiovizuální agentura), OOA-S (Ochranná organizace autorská) nebo Gestor. Nechybí ani zástupce Asociace provozovatelů kopírovacích služeb. Kdo se však na vzniku novely nepodílí, to jsou ti, kterých se týká – tedy samotní autoři a běžní občané, kteří autorská díla různě užívají. Autory by měly v jejich zájmech zastoupit právě zmiňované autorské organizace a běžné občany ministerstvo, jenomže v mnohých bodech to tak nevypadá.

OSA a spol. budou evidovat i Creative Commons

Creative Commons

Creative Commons je americká organizace, která zastřešuje celosvětový systém licencí pro snadné legální šíření autorských děl. Smyslem je eliminovat nedostatky autorských zákonů pro způsob šíření autorských děl na internetu.

Existují čtyři základní typy licencí Creative Commons, od volného šíření se souhlasem autora včetně možnosti tvorby odvozených děl, přes použití výhradně k nekomerčním účelům, po dědičnost licence v odvozených dílech. Celkem může teoreticky vzniknou až šestnáct variant licencí. Používají se pro zvukové soubory, fotografie, video či textový obsah na internetu.

Nejcitelnější rozpor autorů vs. kolektivních správců se týká problematiky veřejných licencí, mezi které spadají například oblíbené Creative Commons. Návrh počítá s tím, že se autoři mohou vzdát autorské „ochrany“ kolektivního správce a svolí k šíření díla pod zvolenou svobodnou licencí. V takovém případě však narazí na nový text návrhu: „Projeví-li smluvně nezastupovaný nositel práv vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy při poskytnutí bezúplatné licence, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu poskytnuté licence vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se o poskytnutí licence prokazatelně dozví.“

Jinými slovy – pokud bude chtít autor poslat své dílo do světa vybaveno veřejnou licencí Creative Commons, musí to prokazatelně nahlásit kolektivnímu správci. Pokud tak neučiní, zastupuje práva autora kolektivní správce se vším, co to obnáší.

Tento postup je zcela proti smyslu Creative Commons a podobných řešení, která mají zjednodušit šíření děl a ušetřit starosti autorům, kteří nestojí o zastupování kolektivními správci. Správci touto cestou navíc dosáhnou evidence děl šířených pod veřejnou licencí, o které by se ale přitom vůbec neměli starat. Je totiž svobodnou vůlí autora, že své dílo vybaví veřejnou licencí a nechce se zabývat ochranou autorských práv skrze kolektivního správce.

Šest tiskáren ve škole = 117 600 Kč ročně

Pod várkou změn se ocitl také paragraf definující rozšířenou kolektivní správu licencí, což v překladu z právnického jazyka znamená například možnost udělit oprávnění kopírování autorských děl v rámci školy. Nově se také definuje možnost rozmnožování hudebních děl v lokální počítačové síti. Právě ve školách zřejmě nejčastěji využijí požadavku na kopírování slovesných děl, ovšem mohou například požádat OSA o sdílení písniček ve školní počítačové síti. Tuto změnu lze cítit pozitivně, i když z pohledu autora zde vyplývá pochopitelná skutečnosti, že musí vyrozumět kolektivního správce, pokud si chce podmínky rozšířené kolektivní správy definovat sám.

Z čeho však mohou být některé malé školy, knihovny či jiná vzdělávací zařízení nešťastné, to je nový způsob zpoplatnění tiskáren a kopírek. Doposud se odváděly poplatky za poměrnou část vytvořených kopií na těchto zařízeních. Nově se ale budou hradit paušální poplatky za každou provozovnu, a to podle počtu tiskových přístrojů.

Tiskárny a kopírky v prostorách knihoven, galerií, školských a vzdělávacích zařízení
1 přístroj700 Kč měsíčně
2 až 3 přístroje2 100 Kč měsíčně
4 až 5 přístrojů5 600 Kč měsíčně
více než 5 přístrojů9 800 Kč měsíčně

Tato změna je celkem logická, což úplně neplatí o nezměněné povinnosti odvádět poplatky za provoz tiskárny v knihovně. Ta se však nemění a můžeme připustit, že zejména kopírky v knihovnách a školách jsou skutečně velmi často využívány ke kopírování autorsky chráněných děl. Když už to musí být, bude ve finále jednodušší odvádět poplatky za zařízení než za hůře prokazatelný počet vytvořených kopií. Lze očekávat, že to pro mnohé bude motivací k výměně více nezávislých přístrojů za jeden multifunkční a výkonnější. Když by totiž sestavu jedné malé kopírky a tří obyčejných tiskáren nahradila jedna výkonná multifunkční kopírka s možností síťového tisku, ušetří provozovatel na poplatcích bezmála 60 tisíc korun ročně. Investice se tak brzy vrátí.

Tiskárny a kopírky v archivech, na úřadech a v muzeích a v prostorách jiných poskytovatelů
1 přístroj200 Kč měsíčně
2 až 3 přístroje600 Kč měsíčně
4 až 5 přístrojů1 600 Kč měsíčně
více než 5 přístrojů2 800 Kč měsíčně

Logiku ovšem zcela popírá zpoplatnění provozu tiskáren a kopírek v prostorách státních úřadů. Zde jsou sazby nižší, ale že by úředníci kopírovali autorská díla? Když už, tak snad právě kvůli nějakým právním konfliktům, nikoli pro šíření.

Zpoplatnění na počet zařízení zjednoduší účtování, ale také kontrolu. Toho je v návrhu novely hned využito a setkáme se zde s termínem „evidence Seznamu povinných osob“, kterou povedou kolektivní správci (OSA a spol.). Povinnou osobou budou právě provozovatelé knihoven, škol, apod., na které se povinnost odvádět poplatky za tiskárny a kopírky vztahuje podle zákona. Pokud se do evidence nepřihlásí, nebo nepřesně uvede počet zařízení, hrozí pokuta 100 000 Kč.

A když už jsme zmínili knihovny, těm by se měl zvednout na dvojnásobek poplatek za půjčení knihy z 0,50 Kč na 1 Kč. Přestože je v současnosti tento příspěvek v plné výši odváděn autorům knih, jeho zvýšení by autoři příliš nepocítili. Nově by se totiž 40 % odvádělo nakladatelům.

Budeme inkasovat i za toho, kdo neexistuje

Návrh autorského zákona nově řeší také problematiku tzv. osiřelých děl. Dle definice návrhu novely zákona je to takové dílo, jehož autor není znám nebo nelze zjistit jeho bydliště nebo pobyt. „Při výkonu a ochraně autorských práv majetkových k osiřelému dílu zastupuje autora vlastním jménem a na jeho účet příslušný kolektivní správce.“ Mimo jiné to znamená, že kolektivní správce bude inkasovat za veřejnou produkci takového díla apod. Pirátské noviny k tomu dodávají: „Peníze takto vybrané by skladovali tři až pět let, každý rok by si odvedli 20 % režii a výsledný zisk by převedli do státního kulturního nebo filmového fondu.“

Sice se u děl s neznámým autorem tak nějak předpokládá možnost volného šíření, ale když pomineme nemalou provizi kolektivnímu správci, může nás těšit alespoň to, že větší část peněz získaných z autorských práv děl neznámých autorů by šla na rozvoj kultury a filmu. Ovšem to znamená, že bez povolení nikdo nesmí dílo neznámého autora šířit dál či reprodukovat. V době internetové značně podivuhodný počin.

Pod kontrolou internetová rádia a koncerty

Internetu se týká také další navrhovaná úprava – za autorské dílo by se nově považovalo i vysílání internetové televize nebo rádia. Nesmíme si to plést s registrací provozovatele v rámci audiovizuálního zákona, v autorském zákoně jde o to, že samotné vysílání je autorský počin. Když tedy někdo provozuje internetové rádio, kde řadí jednu písničku za druhou, bude právě toto řazení jeho autorským počinem. A kdyby snad někdo řadil písničky stejně, tak by to bylo porušení autorského zákona. Zní to trochu nesmyslně, ale můžeme sem zahrnout například i moderátorské vstupy, a to už trochu smysl má. Obávám se, že to ale provozovatelé internetových rádií a televizí nijak neocení a dosud jim něco takového nechybělo. Možná to ale více chybělo kolektivním správcům. „Například OSA, která spravuje kolektivní práva k hudebním dílům, by tak měla kontrolu nad internetovými rádii,“ dodávají k tomuto tématu Pirátské noviny.

A nově se vrací povinnost provozovatele živého veřejného hudebního vystoupení předběžně hlásit program organizaci OSA. V reálu to znamená, že ani autor nesmí zahrát veřejnosti vlastní tvorbu, aniž by o tom nedal OSA vědět.

Prohlédněte si získaný dokument návrhu novely, který vystavila Pirátská strana

Návrh novely autorského zákona má pár pozitivních změn, převládají však smíšené a negativní pocity. Vše by mělo být pod kontrolou kolektivních správců, přičemž je přiškrcen vývoj moderních veřejných licencí. Zdá se, že internet je pro naše zákonodárce těžko uchopitelné médium, na které se snaží aplikovat konzervativní byrokratické smyčky, namísto tvorby nějakého nadčasového řešení.

Na konec ještě jednou připomínám, že se jedná o pracovní návrh novely a nakonec může být mnoho věcí jinak. Třeba lépe, třeba také hůř.

Témata článku: Web, Právo, Autorské právo, Creative Commons, OSA, Evidence

144 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Petr Molnár 4. 11. 2016 1:38:32
    Jsem moc rád, že je tato oblast autorských práv, čím dál tím častěji...
  • Dvorak Jiri 8. 8. 2010 20:17:50
    Nechápu, jak si může soukromý spolek jako je OSA diktovat jaké zákony...
  • Dvorak Jiri 8. 8. 2010 20:12:11
    Už je načase zrušit platbu krysám, které jednou vytvoří nějakou práci a...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 100

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 34

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 144

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 73


reklama