Bezdrátové technologie jsou stále rychlejší a počítače stále menší. Množství portů postupně klesá a jednou se jich zbavíme úplně.
Počítačová revoluce odstartovala s obřími mechanickými stroji, které se postupně začaly přeměňovat v obří elektronické stroje, které muselo obsluhovat velký počet lidí. Spousta velkých kabelů, obrovská spotřeba elektrické energie i lidské práce kolem samotného hardwaru počítače, aby vůbec fungoval.
Počítače se ale začaly zmenšovat a s nimi i jejich spotřeba a efektivita využití energie. Miniaturizace zajistila zmenšení všech komponent, nikoli pouze samotných výpočetních čipů.
Obsluha počítače ENIAC z roku 1946, kterému se v tisku přezdívalo Velký Mozek. Byl totiž tisíckrát rychlejší, než starší elektromechanické stroje (Zdroj: Wikipedia)
S výkonem ale také narůstalo množství informací, které se do počítače i z počítače přenášely, přičemž je třeba zahrnout i obrazový výstup nebo informace z ovládacích periférií či sítě.
Jaká nás čeká budoucnost v oblasti portů a spojení počítačů nějakou formou kabelu? Ovládnou bezdrátové technologie přenos informací i energie?
Ošklivé porty
Počítače, notebooky a další podobná zařízení obsahovala a stále ještě obsahují nějaký počet vstupně-výstupních portů, které zajišťují externí spojení pro přenos informace. Nesmíme zapomínat ani na napájení.
Kdyby se Jony Ive dostal do pekla, dostane jeden z podobných notebooků (Zdroj: Wikipedia)
Pokud se podíváme na nedávnou a v některých případech i současnou realitu, obsypané strany notebooků velkými a ošklivými porty je nejhorší noční můra všech designérů. Leckdy už je dnes nějaký klasický konektor limitujícím faktorem tloušťky celého zařízení.
Ve většině případů totiž běžný uživatel nevyužije většinu portů ani v rámci celé doby používání dané notebooku. Před nástupem bezdrátových technologií ale bylo drátové spojení jedinou možností, jak k danému zařízení cokoli připojit, ale doba se naštěstí rychle mění a jak už to tak bývá, Apple jde v tomto směru příkladem.
Poslední přeživší
Místo spousty specializovaných portů na různé specifické účely se postupně začalo vše integrovat kolem několika hlavních a ty se nadále přeměňují do jednoho univerzálního.
Takovou menší revoluci odstartovalo USB, které lze využít na připojení všech možných zařízení, včetně monitorů. S větší propustností nejnovější generace USB 3.0 je možné skrze jediný port uspokojit i náročné uživatele, kteří třeba k notebooku připojují velkou spoustu zařízení ze staré školy – pomocí kabelů. Přes USB lze dokonce připojit i monitor. Už první MacBook Air z roku 2008 byl vybaven pouze jedním portem USB, výstupem na sluchátka a micro DVI výstupem na externí monitor.
Obecně zůstává posledními porty USB, výstup na obraz (HDMI, Displayport), výstup na sluchátka a napájení. Většina věcí jako je síťové spojení, klávesnice a myši, tiskárny, sluchátka a podobně už byly dávno přetvořeny do bezdrátového spojení – buď pomocí WiFi nebo Bluetooth.
I zmíněné zbývající „otravné“ porty ale už mají na kahánku.
Bezdrátové nabíjení – velmi blízká budoucnost
K odstranění posledních portů už zbývá jen pár posledních let. Bezdrátové nabíjení se začíná pomalu rozšiřovat v oblasti mobilních zařízení. K dispozici je několik různých standardů, zatím ale ještě neexistuje jasný vítěz. Jedním z nejvíce podporovaných je asi Rezence, který tlačí i Intel a spousta dalších. Rezence zvládne pomocí indukce přenášet až 50 W.
Dell Latitude Z z roku 2009 s bezdrátovým nabíjením z podložky
Vzhledem k tomu, že po chytrých telefonech, tabletech už začínají i notebooky snižovat spotřebu pod tuto úroveň, je rozšířené bezdrátové nabíjení notebooků velmi blízkou budoucností.
Video – bezdrátové nabíjení Rezence:
Obraz bez drátu ještě naráží na limity
Jeden z dalších důležitých portů je pro přenos obrazu. V tomto směru je stále úspěšné HDMI, které už má i menší verze, stejně tak Displayport a jeho mini verze.
Mini Displayport ale začíná být čím dál tím více populární a navíc začíná být integrován s Thunderboltem, který chce zase ukrojit trh USB. Je jasné, že do budoucna je zbytečné mít tolik portů a jeden port s velkou propustností a možností napájení bude stačit nejen na všechny možné periférie, ale i na monitory s vysokým rozlišením. Optické spojení je pochopitelně ideální pro přenos spousty dat i na větší vzdálenosti, v případě blízkých periférií je to ale relativně zbytečné.
Monitory mají stále vyšší rozlišení, nyní se rozšiřují monitory s rozlišení 4K Ultra HD či dokonce 5K a za pár let tu máme 8K displeje. Přenášet nekomprimovaný obraz v takovém rozlišení je náročné na propustnost a běžné domácí bezdrátové technologie ještě tak daleko nejsou.
Intel sice nabízí technologii WiDi, Apple má vlastní Air Play a existují i další, ve všech případech je ale propustnost omezující a znamená ztrátovou kompresi obrazu, která sice nevadí při přehrávání Youtube videí na televize, ale jinak je nepoužitelná pro náročnější a profesionální použití.
Nejrychlejší standard WiFi 802.11ac je dnes reálně schopen na blízkou vzdálenost dosáhnout rychlosti blížící se k 1 Gb/s, v případě přenosu nekomprimovaného obrazu s rozlišením 4K a 60 Hz je ale nutné mít k dispozici přes 20 GB/s. To znamená, že i dnešní nejrychlejší dostupné „domácí“ WiFi je stále více než 160× pomalejší, než třeba Displayport 1.2.
Použitím komprese a dalších technologií lze samozřejmě problém vyřešit, ale ztráta obrazové kvality jde trochu proti tomu, že chceme obraz s vyšší kvalitou (frekvence, odezva, barvy) a vyšším rozlišením.
Pro typické použití, tedy připojení notebooku/tabletu k Full HD monitoru doma či v kanceláři, bude nadějnou mezistanicí technologie WiGig umožňující datové přenosy s rychlostí až 7 Gb/s. Ta už je standardizovaná a už se vyrábí potřebné čipy. Dell už třeba běžně prodává bezdrátový dock s WiGig a technologii přidal do svého ultrabooku podnikové řady Latitude. Takhle to pak funguje:
Budoucnost bez portů
Propustnost bezdrátových technologií se ale postupně zvyšuje, a to je také důvod, proč postupně nahradila některé klasické porty. První přešly menší periférie, pak připojení k síti a poslední na řadě jsou rychlé datové přenosy na krátkou vzdálenost, přenos obrazu ve vysoké kvalitě (také na krátkou vzdálenost) a zmíněné napájení.
Už dnes si vědci hrají s bezdrátovými technologiemi, které zvládnou propustnost v oblasti desítkách GB/s s možností budoucího škálování až do oblasti Tb/s. Rozhodně lze tedy říci, že i s rostoucí kvalitou obrazu a rychlostí externích periférií náročných na propustnost (externí disky, flash disky a podobně) nakonec bezdrátové technologie budou dostatečně rychlé, aby zrušily i tuto posledních oblast kabelových spojení. A bezdrátové napájení už se pomalu šíří nějakou dobu a s jeho zlepšováním se dočkáme ještě rychlejší adopce.
