New Horizons: pozemský hardware letící kolem Pluta

S pohonem je to prosté - sonda jede na setrvačnost, hydrazin se spotřebovává jen při provádění směrových korekcí a jeho spotřeba na světelný rok nikoho nezajímá, protože při rychlosti 16,21 km/s sonda urazí světelný rok za 18 509 let. Za tu dobu bude z plutonia kari omáčka, takže nic vzrušujícího sonda už stejně neodvysílá :) A hacknout NewHorizonts? Věřím že se šifrováním to nepřehání, zanášelo by to overheat do komunikace - už stačí jen na zahrádce radioteleskop pásma X s 50m talířem a můžete to rozjet :)

pohon je daný nosnou raketou atlas na začátku kdy se spotřebovalo všechno palivo, sonda žádný pohon nemá jen směrové trysky kterými se otáčí
kanál není nijak kodovany ale je moc slabý tak ho zachytí jen deep space network , hackeri nemaji sanci :) taky je ke zpracování signálu potřeba hodně techniky..a to nemluvím o odpovědi která vyžaduje výkonný vysílač

Až to nějakej ufoun najde, tak bude to plutonium už dávno rozpadlý...

jsme v technice novacky. Mejte s nami trpelivost.

S technikou by to bylo lepší i v Americe je dost dotačních Babišů co umí odklánět pěnezovod

O tom rozhodol určite nejaký byrokrat a nie vedec.

To je tak dokonalé

Názor byl 1× upraven, naposled 18. 07. 2015 20:58

nevim jestli je to od tebe pochvala nebo urážka

říkejme tomu pochvala i když je to takový teplý

Názor byl 1× upraven, naposled 18. 07. 2015 23:32

Inertní nikde nevidím, pouze interní. Zisk/výkon opraveno, díky za upozornění, X band jako systém nechávám, takové spojení se používá viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/X_Band_Satellite_Com... ...

Už před drahnou dobou technickou češtinu opustila slova příkladmo: čidlo, záření, pásmo, kmitočet, o kysličníku nemluvě.Ale jinak pěkný článek, chválǐm a děkuji.

čidlo, záření a pásmo mi tedy přijde normálně používané i dneska.

Po kysličníku se mi teda vůbec nestýská, oxidy a peroxidy jsou přesnější. České chemické názvosloví je oproti jiným jazykům naprosto perfektní. Kysličníky nikomu nechybí.

No já nevím, ale o tom, že čidlo je něco jiného, než snímač a o tom, že snímač je to samé jako senzor jsme se učili ještě nedávno.
Záření, pásmo, kmitočet jsou v českých technických dokumentech vydávaných Českým telekomunikačním úřadem z roku 2014.
Jen u toho kysličníku nevím, s tím se moc často nesetkávám.Jestli se tedy tato slova nemají používat, tak by toho zřejmě šlo využít v rámci zrušení pokut od ČTÚ.

proc staršího data?

Jak chceš chladit reaktor když je kolem skoro dokonalá izolace?

Pracuje se na tom.

rychly množivý reaktor jde chladit jen konvekcí chladícího kovu v samotném reaktoru

hmm, tahle technologie je na zacatku i na Zemi, zvlada to jen par firem a statu. Zmensit tenhle typ reaktoru na pouziti do male sondy mi pripada dneska nemozne. Rozzhaveny kov asi dost vyzaruje tepelne IR, takze napad dobrej. Ale bylo by to spise dobry na vykonny pohon pro obri meziplanetarni lod, ktera bude cestovat napriklad na principu vytvareni mobilni cervi diry, jako ve Startreku a podobnych dilkach.

Už i dnešní kosmické solární panely jsou lepší než jakýkoli existující reaktor, někde kolem 0,2-0,3 kWe/kg. Především proto, že nepotřebují těžký velký radiátor odpadního tepla, který tepelný stroj připojený k reaktoru potřebuje. Ovšem třeba ani Rusové se pokud vím snad pod 400 kg/50 kWt nedostali ani bez toho velkého radiátoru a tepelného stroje. A co teprve ty budoucí panely?Dále, pokud jde o dálkové sondy, přinejmenším k Saturnu vám navíc s pohonem (tj. aktivní fáze letu) hodně pomůže koncentrátor s fóliovým reflektorem, podobný, jako kdysi navrhoval Krafft Ehricke. Hmotnost řekněme v řádu desítek gramů až gramů na čtvereční metr.Na zabrždění u Pluta by klidně mohl pomoci ASRG plus možná ještě ten koncentrátor (cokoli, co v tu dobu ještě dokáže poskytnout, bude bonus). Navíc by koncentrátor mohl posloužit ke dvojímu účelu a jeho metalizovaný povrch by mohl být použit jako anténa s velkým ziskem, aby komunikace se Zemí byla rychlejší. Škoda, že NASA ASRG z úsporných důvodů zařízla...

Toto pravda je, a je snadné se i podívat na stránky výrobce jsou to kousky ve statisících $ kus. U nich nezáleží tolik na výkonu sondy mají svůj HW na takové věci, ale na "přiměřené" spolehlivosti. Jsou neustále i přes stínění bombardovány zářením, mají vyšší rozsah teplot práce atd. . Raketoplány měly pomalé a staré PC, ale jen v počátku i u nich probíhal upgrade. Mim. i to jim bez problému na dané úkoly stačilo. Sám tento stroj měl většinu periferií také pod HW čipy, nemusel mít tak výkonný centrální procesor / jednotku (nebyla jedna pochopitelně).

Samozřejmě, že spolehlivost je hlavní, ale právě u těch raketoplánů má NASA na svých webových archivech informace, že v počítačích raketoplánů jsou procesory na taktech od 1,7Ghz do 2,3Ghz.Konkrétně Apollo mělo třeba počítač s procesorem o taktu 2,048 Mhz, ale senzacechtivá média včetně živě před pár lety psali o tom, že jsou tam procesory o výkonu jen několik desítek Mhz.

Raketoplány taky létaly v jiných podmínkách, blízko Země, takže její magnetické pole většinu radiace odkloní. A technika byla uvnitř, stíněná pláštěm. U sondy o váze řádově desítky kg daleko od Země to je složitější.

Těch 1,7 GHz - 2,3 GHz měly v raketoplánu tak počítače na brouzdání po internetu, určitě ne na jeho ovládání. Už kvůli době vzniku raketoplánů.

"Raketoplány měly pomalé a staré PC"
Skutečně měly raketoplány *PC*?

Když se nad tim zamyslíš, je to logické. Byla vypuštěna před 10 lety, přičemž vývoj takové sondy trvá dalších cca 10 let, takže to máme cca 20 let zpět. Přičemž když se taková věc vyvíjí, tak se použije vyzkoušený osvědčený HW a ne nějaké horké novinky tehdejší doby. Nehledě na to, že procesor vyrobený technologií několika set nanometrů je z principu odolnější než procesor vyrobený na 10-20 nm.

Slepota, chybějícího mínusu jsem si nevšiml, opraveno

Staci uvadet teplotu v jednotkach SI a takova chyba by se nestala.

Stupeň Celsia je v rámci SI naprosto standardní odvozenou jednotkou, podobně jako Radián, Hertz, Watt, Pascal, Volt, Ohm...https://en.wikipedia.org/wiki/International_System... ...

A půlka lidí by ani nevěděla co to je kelvin.

Karle už nepij když jdeš psát

Ono se dá s úspěchem pochybovat i o větě: "Nejvzdálenější objekt od Slunce v naší sluneční soustavě" :) To je pěkná blbina.

od čezu

I brigádnicí si potřebuji přes léto vydělat. Já věřím v poctivost brigádního redaktora Karla Javůrka