Celkový rozsah infekce byl větší, než činil součet nákaz u dvou dalších nejrozšířenějších virů, SirCamu a Nimdy.
Podle analýzy antivirové společnosti Panda způsobil červ Klez, jehož nová varianta zasáhla naše mailboxy zhruba před měsícem, dosud největší epidemii – infikoval (tedy skutečně nakazil, ne že byl jen přijat do e-mailové schránky) více než sedm procent všech počítačů na této planetě. Zatím stále méně než polovina uživatelů PC má přístup na Internet, takže to znamená, že z těch, kteří i teoreticky
mohli být virem zasaženi, jich bylo postiženo přes patnáct procent. Panda tvrdí, že zásah červa Klez byl větší, než když se sečte zásah dvou dalších nedávných virů, které vedou tabulky rozšířenosti, Nimdy a SirCamu, dohromady.
Spolu s názvem filmu si můžeme notovat: nepoučitelní. Přes stále stejné a stále stejně platné poučky, jaké soubory v poště a od koho uživatelé mají či nemají otevírat, přes to, že se už snad každý uživatel alespoň jednou spálil, lidé stále impulzivně klikají na mailové přílohy. Klez mimochodem dobře ukázal, kolik osob si vaši adresu přidalo do seznamu – mně za uplynulý měsíc přišlo několik stovek mailů s Klezem, dobrá polovička od osob, o jejichž existenci jsem neměl zatím ani ponětí.
Čím byl Klez tak „chytlavý“, když po technické stránce šlo opět o stopadesátou variantu na známé téma? Klez přece jenom přišel s fintou, jak jistě řada z vás dnes dobře ví (někteří i s příslušnou bolestnou zkušeností): předmět e-mailové zprávy je pokaždé jiný a obvykle vyhlíží poměrně věrohodně – není to poměrně stupidní „Hi! How are you?“, ale variace na běžné předměty mailových zpráv, od lákání na porno obrázky přes nabídku investování až po pozdrav od kamaráda. Další fintou, kterou Klez uplatnil, je předstírání, že se jedná o vrácenou nedoručitelnou zprávu, přičemž vlastní zpráva je v příloze. Uživatel bezmyšlenkovitě klikne na přílohu, jelikož ji chce znovu odeslat – a už jej má. Konečně poslední finta viru Klez jsou falešné adresy odesilatele (pole „Od:“), náhodně vyzobnuté z knihy adres. Klez vám tak přijde „jakoby“ od deseti různých odesilatelů s deseti různými předměty, ve skutečnosti ale od jediného odesilatele – samozřejmě, každý se o tom může přesvědčit studiem hlavičky e-mailu, jenomže kdo z nás má při třech stovkách e-mailů denně čas studovat jejich hlavičky?
I když Klez vystřílel dost prachu a příští viry už nebudou mít snadné jej trumfnout, bude bohužel stačit, když přijdou se stejnými triky, takže se opět setkáme s desítkami miliónů zavirovaných počítačů. Co je horší: příští varianta může být destruktivní, takže antivirus už nebude mít příliš co čistit, o tom, že další virus může využít i zatím neobjevených, ale jistě existujících děr v mailových programech, operačních systémech a internetových aplikacích, a infikovat tak váš počítač i bez vaší chyby (tj. kliknutí na přílohu se skriptem nebo jiným spustitelným souborem) ani nemluvě. Ani do budoucnosti tedy nezbývá než být maximálně opatrný až paranoidní – tedy neotvírat bez zkoumání přílohy ani od „známých“ odesílatelů, nespokojit se s povědomě znějícím předmětem zprávy coby důkazem o neškodnosti obsahu, mít neustále nainstalovanou aktuální verzi antiviru a svá data si neustále zálohovat. Alespoň že ještě to poslední díky klesajícím cenám vypalovaček je stále snazší…