Spousta hráčských novinek
Tento rok byl velmi bohatý na nový hardware a obzvláště to platí pro hardware, který cílí na hráče her. Dočkali jsme se velkých skoků ve výkonu u procesorů, grafických karet, úložišť, ale také výrazného posunu v oblasti zobrazovacích panelů.
To vše se přitom nepodepsalo na znatelném zvýšení cen, naopak se díky technologickému vývoji můžeme těšit zase o něco lepšímu poměru výkonu a ceny. Výběr konkrétního vítězného produktu v některých oblastech nebyl ani možný a raději jsme proto zvolili celkovou řadu od daného výrobce, která stojí za to a v detailu pak rozvedeme proč.
Pokud máte nějakého vlastního favorita, který byl uvedený v roce 2020 a osvědčil se vám, určitě se s ostatními čtenáři podělte v diskuzi.
Nvidia Ampere
Nvidia tento rok uvedla novou generaci grafických karet s architekturou Ampere, která už spoléhá na 7nm (servery), respektive 8nm (desktop) výrobní technologii. Nejdříve jsme se dočkali verzí pro servery a datacentra, kde byl obrovský posun v oblasti výkonu při výpočtu dat pro A.I. a strojové učení.
Pro hráče ale byla později představena nová generace desktopových karet GeForce RTX 3000, která přinesla dvojnásobné zlepšení v poměru výkonu a ceny, což nebyla dobrá zpráva pro majitele starších GeForce RTX 2000.
Nvidia opět posunula možnosti výkonu na novou úroveň a týká se to také výkonu v ray tracingu a chytrých technologiích. Na úkor rasterizace jsou tak karty konečně schopné obstojně akcelerovat ray tracing ve hrách a díky chytré technologii DLSS 2.0, která odstranila neduhy první verze, lze hrát hry ve vysoké obrazové kvalitě s nízkým nárokem na hrubý výkon samotné grafiky.
Neduhem nových grafických karet je ale menší kapacita pamětí a hlavně nedostupnost, která nastala kvůli velké poptávce a problémům spojeným s pandemií koronaviru.
AMD později vydalo vlastní konkurenci v podobě grafických karet Radeon RX 6000, avšak jejich schopnosti aktuálně vedou hlavně při použití běžné rasterizace. Jakmile do hry vstoupí ray tracing a Nvidia použije eso v rukávě v podobě DLSS 2.0, je vítěz jasný. AMD ale na řešení pracuje, takže snad se příští rok dočkáme konkurenceschopnějších modelů.
Procesory AMD Ryzen 5000
Tento rok byl v segmentu procesorů výjimečný tím, že konečně po více než deseti letech jsme se dočkali poražení krále v oblasti desktopových procesorů – Intelu. AMD totiž uvedlo řadu 7nm desktopových procesorů Ryzen 5000 s architekturou Zen 3, která přinesla obrovské až 19% zlepšení IPC (instrukcí na takt) a díky tomu výrazně předehnala poslední přednost procesorů Intel, jednojádrový výkon.
AMD navíc začalo prodávat rovnou i nejvýkonnější 16jádrový model Ryzen 9 5950X, který z pohledu vícejádrového výkonu, ceny ale i spotřeby nemá konkurenci. Pro náročnější profesionály se chystají i Threadrippery, které budou mít nejspíš opět až 64 jader.
Pro náročnější hráče s tou nejvýkonnější grafikou navíc bez problému stačí i šestjádrový AMD Ryzen 5 5600X, protože mezigenerační skok ve výkonu ho dostává do pozice, kde bylo před rokem osmijádro od AMD a navíc s vyšším jednojádrovým výkonem. Nelze se tak divit, že je tento model s cenovkou kolem 7 500 korun kvůli velké poptávce rovněž špatně dostupný.
Čipset AMD B550
S novými procesory AMD Ryzen 5000 se objevil i nový čipset AMD B550, který přinesl kromě pasivního chlazení hlavní výhodu v tom, že nabízí dostupnost PCI Express 4.0 linek i u levných základních desek.
Díky tomu si můžete užívat rychlejší rozhraní nejen u grafických karet, ale také pro nové výkonné SSD pro slot M.2, které mohou mít rychlost i nad hranicí 7 GB/s.
Nejlevnější základní desky s čipsetem AMD B550 už startují na ceně kolem 2 tisíc korun a přitom nabízí velmi slušnou výbavu. Výběr už je na vás a vašich potřebách, přičemž obecně platí, že i pro ten nejvýkonnější hardware bez problému stačí i ten nejlevnější model. Záleží jen na tom, kolik například potřebujete slotů nebo portů navíc či chcete mít integraci nějaké další specialitky, která není běžně potřeba.
Apple M1
Asi největší technologickou hardwarovou revolucí pro tento rok by se dal označit nový Arm čip Apple M1, který se objevil v nových modelech MacBooků a Maců mini. Apple ukázal, že jeho architektura je schopna dorovnat i předehnat i zkušené lídry v podobě AMD a Intelu (pokud jde o výkon na jádro) a hlavně efektivitu čipu při zpracování různých úloh. Čip Apple M1 je totiž osazen velkou spoustou akcelerátorů, což mu umožňuje řadu běžně velmi náročných úloh zpracovávat snadno a rychle.
Naplňuje se tak opačná vlna technologického vývoje, kdy dříve byly procesory pro obecné výpočty a grafické čipy pro specializované výpočty a nyní se z procesorů stává čip plný různých specializovaných obvodů a naopak grafické čipy zvládnou více a více obecnější výpočetní úlohy.
Příští rok bychom se měli dočkat mnohem výkonnější modelů s více jádry (aktuálně M1 používá 4+4 jádra), což by s nejnovější 5nm+ výrobou od TSMC mělo přinést velmi zajímavé počítače i pro ty nejnáročnější profesionály. Dle informací Apple chystá až 128jádrové čipy, takže výměna současného 28jádrového Xeonu od Intelu, který je v nejdražším Macu Pro, na sebe jistě nenechá dlouho čekat.
SSD WD Black SN850
Trh s rychlými úložišti SSD byl tento rok ve znamení přechodu na dvakrát rychlejší sběrnici PCI Express 4.0. Díky tomu se objevily modely od různých výrobců, které poskytují rychlosti čtení i zápisu nad úrovní 4 GB/s.
Absolutní špičkou jsou ale kousky, které zvládají i rychlosti nad hranicí 7 GB/s a pyšní se například i jedním milionem IOPS. V tomto případě se jedná hlavně o modely Samsung 980 Pro, ale velkým překvapením roku se stal model WD Black SN850.
I když nikdo nečekal, že právě Western Digital zaútočí na pozici nejvýkonnějšího SSD pro „běžné“ použití, stalo se tak a model SN850 je tím nejrychlejším úložištěm, které lze aktuálně pořídit. Uvidíme, jak se situace změní příští rok, protože na trh se dostaly nové řadiče, takže se objeví i řada dalších výrobců, kteří z toho budou moci těžit. Bude to ale znamenat jediné – ceny nejvýkonnějších modelů půjdou díky větší konkurenci dolů.
LG CX OLED
Další velké překvapení roku 2020 se týkalo displejů, i když nikoli v běžné formě, kterou známe u monitorů. Takovou menší revoluci totiž způsobily „televize“ řady CX od LG s panely OLED.
Tyto modely mají dnes už běžné rozlišení 4K, avšak oproti ostatním se liší v tom, že podporují takřka veškeré nejnovější počítačové technologie pro skvělý a plynulý obraz při práci i hraní. Tyto displeje totiž mají už HDMI 2.1, zvládají frekvenci až 120 Hz s využitím variabilního G-Syncu od Nvidie, k tomu podporují HDR10/HLG/Dolby Vision a pro použití coby monitoru pak také chroma subsampling 4:4:4 i v té nejvyšší konfiguraci rozlišení 4K a frekvence 120 Hz pro perfektní text. LG navíc poměrně rychlé vydává nové aktualizace, které řeší menší chyby v kompatibilitě.
K dispozici je navíc kromě větších modelů i menší 48palcový model, který je dobře použitelný i na stole a vzhledem k tomu, jak velké monitory se dnes prodávají, se jedná už o malý krok v úhlopříčce.
Kvalita obrazu je navíc vynikající díky tomu, že se jedná o panel OLED, takže černá je perfektní a stejně tak vykreslování všech dalších barev. Dle testů by rovněž už neměl být problém s vypalováním ani u statického zobrazování, protože na to mají panely integrované technologie pro automatické posouvání obrazu a refresh, který se provádí například v době, kdy je panel vypnutý (proto nesmíte OLED vypínat ze zásuvky). Cenovka je přitom nastavená velmi nízko, 55palcový model se dá sehnat už za přibližně 33 tisíc korun. Vzpomínáte ještě na BFGD s cenou kolem 100 tisíc korun? Budiž ji zem lehká.
Asus ROG Swift PG259QN
Pro ty nejnáročnější a spíše až profesionální hráče se tento rok objevil první 360Hz monitor od Asusu – ROG Swift PG259QN. Ano, má úhlopříčku jen 24,5palců a rozlišení jen Full HD, ale jediné o co u tohoto monitoru jde, je rychlost zobrazení a co nejnižší odezva při překreslování.
Monitor navíc podporuje technologii G-Sync a také je kompatibilní s novými zrychlovacími technologiemi Nvidia Reflex. Cena kolem 20 tisíc korun jasně naznačuje, že se rozhodně nejedná o mainstream, ale určitě to bude mít pozitivní vliv na zvyšování frekvencí i u levnějších monitorů. Jen doufejme, že to grafické karty udýchají.
Sony PlayStation 5
Rok 2020 byl pro hráče významný i z pohledu nových herních konzolí, které přichází jen jednou za pár let. Na podzim jsme se dočkali uvedení dvou herních konzolí od obou hlavních hráčů – Microsoftu a Sony. Jejich výkon a parametry jsou vzhledem k relativně stejnému čipu podobné, ale co je důležité, jsou hry.
V rámci exkluzivních her je na tom mnohem lépe Sony a PlayStation 5 lze tak označit jako za vítěznou herní konzoli nové generace. Alespoň prozatím. Má to důvod i v tom, že Sony představila s PlayStation 5 řadu příslušenství a také technologický pokrok v oblasti ovladače DualSense s haptickou odezvou a odporovými motorky u triggerů.
Výhody u Xbox Series X jsou ale jiného charakteru – Microsoft dokáže jistě řadu hráčů zaujmout extrémně výhodným Game Passem (dostupným i pro PC), kdy máte za nízký měsíční paušál k dispozici stovku her, mezi kterými jsou i nové a velké herní pecky. Pokud tak nechcete příliš utrácet za hry, je Xbox Series X zatím lepším řešením, byť podle spekulací chystá Sony něco podobného.
Oculus Quest 2
Virtuální realita stále ještě nemá podobu Matrixu, avšak pokrok se postupně rozhodně děje. Letošní ocenění celkem jasně přebírá Oculus Quest 2, což je helma pro virtuální realitu, která funguje zcela samostatně, protože obsahuje mobilní čipset s baterií.
To by samo o sobě nestačilo k vítězství, takových modelů už na trhu bylo několik. Oculus, respektive Facebook ale vyslyšel volání hráčů a začal oficiální cestou podporovat i přímé propojení s počítačem, takže lze s touto velmi kvalitní VR helmou hrát přes kabel i nejnovější a nejlepší kousky jako třeba Half-Life: Alyx. Facebooku se navíc musí přiznat i to, že se snaží neustále tlačit na snižování ceny a navíc neustále zvyšuje kvalitu jak konstrukce, tak i čoček, kvality zobrazení a dalších důležitých částí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
