Elektrická koloběžka: Nejjednodušší cesta
Cena: od 9 000 Kč
Nejdostupnějším a nejsnáze zvládnutelným osobním dopravním prostředkem s elektropohonem jsou bezesporu koloběžky. Díky jednodušší konstrukci stojí méně než elektrokola, současně nevyžadují dlouhý trénink jízdní techniky jako jednokolky nebo skateboardy.
Elektrokoloběžka Xiaomi M365 se stala etalonem této kategorie dopravních prostředků
Při výběru koloběžky s elektrickým pohonem byste se měli zaměřit na kombinaci snadné přenosnosti a pohodlné jízdy. Miniaturní kolečka pod 8 palců (méně jak 20 cm od silnice po vršek pneumatiky) vyžadují hladký asfalt bez kamínků nebo pečlivě slícovanou dlažbu. Malé tvrdé pneumatiky pak také přenesou všechny nárazy do řídítek a současně více namáhají zabudovaný akumulátor a řídicí obvody.
Po zásluze nejrozšířenější elektrokoloběžkou na našem trhu je Xiaomi M365 (), označovaná také jako Mi Electric Scooter. Představuje vyváženou kombinaci designu, výkonu a spolehlivosti. Není nejrychlejší nebo nejodolnější, ale vše je na rozumné úrovni s dobrým poměrem cena/výkon.
Pro jezdce s hmotností nad 60 kg jezdící v kopcovitějším terénu doporučíme její vylepšenou verzi Pro (). Není rychlejší, ale zvládne větší zátěž, takže se při jízdě do kopce většinou už nebudete muset odrážet jako na standardní slabší verzi. S větším akumulátorem také slibuje delší dojezd.
Podobných koloběžek existují na trhu desítky variant, ale díky velké oblibě Xiaomi M365 seženete na tento model doplňky výbavy nebo případné náhradní díly v případě poruchy. Dejte si pozor na nejlevnější konkurenční modely, jejichž cena padá až k pěti tisícům korun, ale jsou slabé a jejich akumulátory v plné zátěži nebudou mít valnou životnost.
Elektrokoloběžka se dá složit a snadno se vejde do kufru auta. Dá se tady využívat v rámci kombinované dopravy, kdy se autem dostanete na kraj města a do centra už pokračujete na koloběžce.
Elektrochopper: Na hranici koloběžky a skútru
Cena: od 25 000 Kč
Abyste mohli na elektrickém dopravním prostředku jezdit po silnicích bez řidičského průkazu a registrační značky na vozidle, musí mít motor výkon pod 1 kW, maximální rychlost nesmí nepřesáhnout 25 km/h a vozidlo musí být možné pohánět i lidskou silou. Tato pravidla se primárně týkají jízdních kol, ale v rámci zákona pod to spadají i koloběžky, jednokolky a další dopravní prostředky.
Námi vyzkoušená elektrická koloběžka typu „chopper“ Seev Citycoco Plus
Kolem této hranice se pohybují tzv. elektrické choppery. S klasickým americkým chopperem je ale spojuje jen pohodlný posez a poklidná jízda. V podstatě jde o elektrické koloběžky na velkých balónových pneumatikách jako na golfových vozících.
Na rozvážnou pohodlnou jízdu
Výkon motoru se drží pod 1 kW a v základním nastavení také rychlost dle předpisů nepřesahuje 25 km/h. Protože jde designem o koloběžku, můžete se případně i odrážet a jet bez motoru. Vozítko tedy splňuje zákonná pravidla a nepotřebujete registraci vozidla nebo řidičák na motorku. Velké rozměry dovolují použít větší akumulátory, takže dojezd bude podstatně lepší než u malých koloběžek. Výkonný motor vás pak vytáhne i do prudších kopců.
Design od různých výrobců se liší jen mírně. Levnější stroje mají neforemně velký box na akumulátor ve stupátku, jiné ho dokážou lépe schovat. V podstatě ale vždy platí, že tyto stroje nejsou dimenzované na velké rychlosti. Stabilita, pevnost konstrukce a ovladatelnost odpovídá právě rychlostem okolo 25 km/h. Toto nejsou motorky pro rychlosti nad 50 km/h.
Elektrochoppery jsou především stroje na poklidnou „kochací“ jízdu. V rukách agresivního jezdce, který má pocit, že má právo rychle projet pěší zónou nebo ohrožovat na cyklostezce, mohou hodně ublížit. Nejezděte tedy na nich tak, aby zákon, který je zakáže, nepřímo nesl vaše jméno.
Elektrické skateboardy: Kdo je zvládne, vyhraje
Cena: od 7 000 Kč
Idea skateboardu s elektrickým pohonem je pro pohyb ve městě ideální. Je to malý a relativně lehký dopravní prostředek, který můžete vzít do ruky, nastoupit s ním do tramvaje, uzamknout ve skříňce nebo vložit do kufru auta. Na zem zamíří, až když je potřeba rychlejšího transportu. Nemusíte přitom ani nic rozkládat, připravený je prakticky hned.
Elektrický longboard Backfire 2G
Na skateboardu se zatáčí náklonem desky do strany, přičemž se kola obou náprav mírně otočí do požadovaného směru. Hnaná jsou zadní kola a u levnějších skateboardů dokonce jen jedno. Přidávání „plynu“ a brzdění se provádí bezdrátovým ovladačem, který máte v ruce.
Hlavní nevýhodou je, že na skateboardu nebudete umět hned jezdit. Ovládání desky s kolečky vyžaduje nějaký čas tréninku, jinak se budete cítit velmi nejistě. Ovšem není to zas až tak moc těžké. Elektrické skateboardy totiž zpravidla vycházejí z větších skateboardů, neboli longboardů, které mají rozměrnější desku a jsou při jízdě stabilnější než klasický skateboard. Také mají velká kolečka z měkké gumy, která snadněji překonávají překážky.
Kdo si jízdu na longboardu osvojí, bude si ji užívat. Je daleko zábavnější a dynamičtější než na koloběžce a na prázdné cyklostezce se zpravidla neubráníte nutkání dělat obloučky jako na snowboardu. Nevýhodou je, že potřebujete hladký povrch. Zámkovou dlažbu sice skateboard s 80mm kolečky zvládne, ale není to pro jezdce nic příjemného. Užitečným trikem je jezdit po takovém povrchu šikmo ke spárám - díky velké šířce koleček se rázem bude povrch jevit jako hladký, protože do spár nezapadnou.
700 W pod nohama
Elektrických skateboardů je na trhu velké množství, na českém ale bohužel chybějí ty nejzajímavější kousky z americké produkce. Převažují čínské výrobky různých značek. Z nich lze doporučit elektrický longboard Backfire 2G, který lze v českých obchodech sehnat za 12,5 tisíce korun, případně přímo z Číny za 10 tisíc.
Backfire 2G má dva motory se souhrnným výkonem 700 W, což postačí i na výjezd kopců. Uhání rychlostí až 38 km/h a dojede 18 km. Za zvážení stojí příplatek zhruba 2,5 tisíce za verzi 2GT s větší baterií, rychlodobíjením a OLED displejem na ovladači. Ta ujede až 24 km na jedno nabití.
Použitelnou levnější alternativou za 7 tisíc korun je Yuneec E-GO2 (). Má jen jeden 400W motor, ten ale stačí na mírnější kopce. Prkno je menší, lehčí a maximálku má dostatečných 20 km/h. Zvládne rekuperovat a dojezd může překročit i 20 km.
Z vlastní zkušenosti víme, že je dobré se vyhnout nejlevnějším skateboardům s cenou pod pět tisíc. Mají velmi slabý motor, který povozí jen po rovině, a základní akumulátor po pár měsících intenzivní zátěže zkolabuje.
Dobrou volbou není ani naopak příliš silný skateboard. Vyzkoušeli jsme například obludu s obřími koly z koloběžky a dvěma 900W motory. Takový skateboard už je hůře ovladatelný a do města se nehodí. Jízda na něm už je trochu o strach.
Jednokolky: Učit se a nepíchnout
Cena: od 16 000 Kč
Futuristické jednokolky s elektrickým pohonem působí ideálně: jsou malé a skladné, přitom mají velké kolo, které snadno překoná nerovnosti, a dokážou uhánět i poměrně vysokou rychlostí. Když si jednokolky osvojíte, můžete těžit z těchto výhod, ale není to úplně jednoduché.
Elektrická jednokolka Ninebot One E
Naučit se jezdit na jednokolce trvá ještě déle než na skateboardu. Sami jsme si měli možnost vyzkoušet, že první „jízdy“ na jednokolce nejsou jednoduché. Je nutná asistence kvůli přidržení a pomalu se budete učit pracovat s rovnováhou. Několik prvních hodin se budete jen váhavě pohybovat po malých krůčcích podél zdi představující oporu. I když se pak rozjedete, bude jízda ještě dlouho křečovitá a váhavá. Uvolněné dávkování akcelerace či elegantní změny směru se dostaví až po delším tréninku.
Jednokolka má ještě jednu poměrně důležitou nevýhodu. Je opatřena běžnou pneumatikou s pláštěm a duší, což představuje riziko defektu. Oprava je pak poměrně komplikovaná, protože kolo je zabudováno do stroje a není tak snadno přístupné jako u jízdního kola. Jednokolkáři proto doporučují od počátku využívat tmely, které se napustí přes ventilek do duše a v případě defektu díru v duši zacelí.
Pokud si osvojíte ovládání a vyhnou se vám defekty, budete těžit z nesporných výhod jednokolek. Pokud si chcete nějakou pořídit, za doporučení stojí například modely Ninebot One E nebo IPS i5.
Hoverboardy a segwaye: hlavně opatrně
Cena: od 5000 Kč
Máme redakci v centru města, tak si různá přibližovadla sami kupujeme a rádi je zkoušíme. Jiří Kuruc jezdí na elektrické koloběžce, Tomáš Holčík na e-chopperu a David Polesný zkouší elektrické skateboardy. Všichni jsme si zkusili i zařízení zvané hoverboard či kolonožka a shodli jsme se, že tudy cesta k rychlejší městské mobilitě nevede.
Tzv. hoverboardy už od pohledu vypadají jako laciná čínská hračka a oproti jiným elektrickým přibližovadlům se tak i chovají. Jsou pomalejší, méně stabilní, méně praktické a více nebezpečné.
Ninebot S ve městě obstojí. Má větší kola a ovládá se pákou mezi koleny
Jediné, co z kategorie dvoukolých strojů s jednou nápravou stojí za úvahu, je kompaktnější verze originálního Segwaye, tedy Ninebot S (2×350 W) a případně méně výkonný Ninebot Mini (1×350 W). Ninebot má oproti hoverboardu větší kola, takže vás nerozhodí dlažba či kamínky na cestě, a pro zlepšení stability je zde opěrka pro kolena, kterou se stroj i řídí.
Na hoverboardu se směr jízdy určuje nakloněním pravé či levé části chodidlem nohy. Ale když přijde nějaká větší spára v chodníku, která vás rozhodí a některým chodidlem pohnete, nechtě změníte směr a dost možná i spadnete. Ovládací páka Ninebotu tak má svou nespornou výhodu. Můžete za ni pak zařízení i chytnou a přenášet.
Je to méně praktické řešení než třeba skateboard nebo jednokolka, ale nemusíte se až tak dlouho učit jezdit. Je dražší než koloběžka, ale výkonnější a rychlejší. K Ninebotu S můžete přikoupit i nástavbu, která z vozítka udělá zábavnou motokáru.
Skládací elektrokola do města
Cena: od 18 000 Kč
V tomto článku se zaměřujeme na novodobé prostředky pro osobní přepravu, a to s elektrickým pohonem a primárně určené do města. Elektrokolo se k tomuto účelu pochopitelně hodí také, ale v podobě klasického jízdního kola je to přece jenom trochu něco jiného.
Elektrické skládací kolo do města Xiaomi Qicycle
A tak jsme se proto zaměřili na malá skládací elektrokola, která jsou na vržena právě k tomu účelu, abyste na nich prosvištěli městem a pak je uklidili do auta nebo rohu kanceláře. Takové jsme i jedno vyzkoušeli - Xiaomi Qicycle. Je to malé, lehké a skladné elektrokolo, které přitom s cenou nemíří nikam do závratných výšin jako klasická elektrokola. Jenže právě cena se dost odráží i na jeho vlastnostech.
Pořádné elektrokolo nabídne běžně výkon 500 W a dojezd s přípomocí až 100 km. Takové ale bude stát minimálně 40 tisíc korun. U malých městských kol očekávejte dojezd čtvrtinový, přípomoc vhodnou spíše na rovinatý terén a jízdní vlastnosti odpovídající malému skládacímu kolu. Tedy nevalné. Na popojíždění po městě to stačí, ale takové kolo si nekupujte na výlety.
Kolo Xiaomi Qicycle jsme vyzkoušeli, protože pochází od původně technologické firmy a informace o něm se docela rychle rozkřikly. Jenže existují alternativy, které na první pohled působí trochu výhodněji. Například kolo Tilt 500 z Decathlonu nabízí podobné vlastnosti, ale je o několik tisíc levnější (stojí 19 tisíc). Namísto problematické třírychlostní planetové převodovky je osazeno pětirychlostní klasikou od Shimana. Sice jde o archaickou základní sadu, ale bezesporu spolehlivější a snadněji opravitelnou. Pohon obstarává 250W motor v zadním náboji a vydrží pomáhat až 35 km.
Při těchto cenách ale počítejte s absolutně základní výbavou. Pokud chcete alespoň trochu solidnější kolo tohoto typu, dejte asi 35 000 Kč za kolo Wisper 806, které bude fungovat lépe a spolehlivěji. A také dojede dál. A kdo chce high-end, zaplatí 90 tisíc za Gocycle GS, futuristické městské elektrokolo s odpružením.
Další podivnosti
Elektrických přibližovadel existuje ještě více druhů. Na Kickstarteru se objevují stále nové nápady a některé se dostanou i do výroby. Například Onewheel: jakýsi mix skateboardu, jednokolky a chopperu. Není to přitom nic levného, slabší verze vyjde na necelých 40 tisíc korun.
Vozítko Onewheel je mix skateboardu, jednokolky a chopperu
K dostání jsou také například tzv. elektrické brusle, což jsou v podstatně dvě miniaturní jednokolky, každá pod jednu nohu. Vyrábí je mimo jiné i renomovaný Segway. Jeho brusle Drift W1 stojí devět tisíc, přičemž slibují rychlost až 12 km/h a dojezd až 45 minut.
Elektrické brusle Segway Drift W1
Tato zařízení jsme si zatím nevyzkoušeli, ale z videí je patrné, že jízda vyžaduje cvik a efektivita funkce městského přibližovadla nebude lepší než u koloběžek či skateboardů.
Přečtěte si další články, ve kterých poradíme, jaké produkty z oblasti domácí elektroniky se aktuálně vyplatí koupit. Na článcích pracujeme napříč technickými redakcemi našeho vydavatelství.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
