reklama

Nejasnosti s novým autorským zákonem? Zeptejme se právníka!

V souvislosti s novelizací autorského zákona se vyrojila řada otázek. Je půjčení CD legální? Smí se stahovat hudba z internetu? Smí se obcházet ochrany proti kopírování? Tyto a další otázky jsme nabídli právníkům. Nyní přinášíme jejich odpovědi.

Je podle poslední novelizace stále legální stahovat pro osobní potřebu (tedy bez toho, abychom sledovali zisk) audiovizuální data (hudbu a filmy) z internetu?

Ano, obecně lze říci, že zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla není zásahem do autorského práva. Dle ustanovení § 30 odst. 1 se za užití díla podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nepovažuje „užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak“.

Ustanovení § 30 odst. 2 autorského zákona pak doplňuje, že „do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla“. Nově se toto tzv. volné užití vztahuje pouze na díla zveřejněná (§ 29 odst. 2 autorského zákona) a zásahem do autorského práva od účinnosti novely autorského zákona (č. 216/2006 Sb.) tak je zhotovení rozmnoženiny dosud nezveřejněného díla audiovizuálního či hudebního. Takovýmto volným užitím však není mimo jiné pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (viz níže). Pro vyloučení všech pochybností dále zmiňujeme, že volným užitím není také užití počítačového programu, a to ani pro osobní potřebu.

Nabízení díla na internetu, například v P2P, je zásahem do práva autorského. Lze vycházet z toho, že stahuji „v dobré víře“, že zdroj stahování tato data nabízí legálně, tedy že na to má oprávnění od vykonavatele autorských práv?

Obecně otázka legality zdroje sloužícího ke zhotovení rozmnoženiny autorského díla není rozhodná ve vztahu k legalitě pořízení takové rozmnoženiny. Pokud tedy dochází ke zhotovení rozmnoženiny autorského díla pro osobní potřebu od subjektu, který tím, že umožňuje tuto rozmnoženinu zhotovit, zasahuje do autorských práv, neznamená to, že by rozmnoženina pro osobní potřebu byla zhotovena v rozporu s právem.

Nicméně dle novelizovaného znění autorského zákona bude mít rozsah oprávnění osoby, která rozmnoženinu poskytuje, význam v oblasti užití počítačových programů, a to zejména ve vztahu k definici tzv. oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu.

Je zásahem do práva autorského zapůjčení audio CD, které si vypálím ze stažené hudby, známému (= ne člověku blízkému)?

Vzhledem k tomu, že takováto rozmnoženina díla může být zhotovena výlučně pro osobní potřebu fyzické osoby (viz výše), považovali bychom její poskytování dalším osobám za zásah do autorského práva.

Pokud je rozdíl oproti předchozí otázce: Je zásahem do práva autorského zapůjčení audio CD, které jsem koupil, známému (= ne člověku blízkému)?

Ustanovení § 16 autorského zákona definuje užití díla půjčováním následovně: „Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.“ Aby se tedy jednalo o užití díla půjčováním ve smyslu § 16 autorského zákona, musí ke zpřístupňování díla docházet zařízením přístupným veřejnosti (např. knihovna).

Pokud tomu tak není, nejedná se dle našeho názoru o užití díla půjčováním a ani o jiné užití (§ 12 odst. 5 autorského zákona) dle autorského zákona. S ohledem na to se domníváme, že takové jednání není zásahem do autorského práva, a to i s ohledem na skutečnost, že vlastník takové rozmnoženiny je oprávněn tuto rozmnoženinu rozšiřovat (§ 14 odst. 2 autorského zákona). Podmínkou je, aby k poskytnutí rozmnoženiny díla třetí osobě (půjčení) došlo ve hmotné a nikoliv v elektronické podobě. Také se samozřejmě nesmí jednat o pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla.

Zákon nově zakazuje obcházet technické prostředky ochrany práv, lidově: ochrany proti kopírování. Jak je definováno „obcházení“?

Autorský zákon neobsahuje tzv. legální definici toho, co se rozumí obcházením účinných technických prostředků ochrany práv a je tedy nutné tento pojem vykládat v jeho běžném smyslu. Ke konkretizaci uvedeného termínu může v budoucnu případně přispět i soudní judikatura.

Je obcházením například polepení CD lepicí páskou pro to, abych dosáhl zneviditelnění datové stopy ochrany Cactus Data Shield na Audio-CD?

Dle ustanovení § 43 odst. 3 autorského zákona se účinnými technickými prostředky „rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.“ Pokud určitá technologie splňuje výše uvedená legislativní kriteria, je její obcházení zásahem do autorských práv, a to bez ohledu na skutečnost, jakým způsobem k němu dochází (mechanickými prostředky, pomocí software apod.).

Pokud ano, jak se toto ustanovení slučuje s mým vlastnickým právem k médiu? Protože právě to médium, nikoli jeho obsah, je to, co takovýmto zásahem měním.

Vlastnické právo vlastníka věci není tímto přímo dotčeno. Nicméně možnost výkonu vlastnického práva není nikdy neomezená a každý vlastník může se svou věcí nakládat vždy pouze v mezích zákona (včetně autorského zákona) viz ustanovení § 123 občanského zákoníku „vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“ Svou věc tedy mohu upravovat, nicméně pouze do té míry, že se tak děje v rámci zákona.

Pokud mě výrobce a prodejce při nákupu média obsahujícího nějaký takovýto „technický prostředek“ na tuto skutečnost neupozorní, znamená to, že o jeho existenci nevím, tudíž jej nemohu ani obejít? Taková situace může nastat například při nevědomém použití SW nebo HW pro kopírování, které některé typy ochran automaticky ignorují.

Odpovědnost za zásah do autorských práv je tzv. objektivní odpovědností. Okolnost, zda-li si je určitý subjekt vědom toho, že dochází z jeho strany k porušování autorských práv, není relevantní ohledně vzniku jeho soukromoprávní odpovědnosti. Rozhodující tedy bude skutečnost, zda-li k obcházení technických prostředků ochrany práv objektivně došlo či nikoliv (psychický vztah porušitele k této skutečnosti není rozhodný). Pro vznik odpovědnosti za škodu, za přestupek či trestný čin je však vyžadováno zavinění (tedy alespoň zavinění z nedbalosti, u trestného činu pak zavinění úmyslné).

Jak si stojí SW nebo HW, který ignoruje ochrany (například některé počítačové vypalovačky CD nemají potíže právě s ochranou Cactus) v konfrontaci s touto novinkou v AZ? Musím vyhodit svou starou vypalovačku nebo licenci na SW jen proto, že nyní de facto je nástrojem pro obcházení technických prostředků ochrany práv?

Samotné držení zařízení či výrobků (pro neobchodní účely), které umožňují obcházení technických prostředků ochrany práv, není zásahem do autorského práva. Zásahem je až případné obcházení těchto prostředků (např. při zhotovování rozmnoženiny díla). Navíc v případě tzv. vypalovaček se jedná o zařízení, na která se právní úprava ohledně nedovolených zařízení sloužících k obcházení technických prostředků zřejmě nevztahuje, neboť se nejedná o zařízení, která mají „vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití“ ve smyslu § 43 odst. 2 písm. b) autorského zákona.

Co znamená, že zhotovení rozmnoženiny počítačového programu je v souladu se zákonem jedině pokud tato je nezbytná pro jeho užívání? Dovedu si představit situaci, kdy pálím image CD operačního systému na fyzické médium, abych mohl instalovat, ale jinak?

Zde je zřejmě myšleno zhotovení tzv. záložní rozmnoženiny počítačového programu dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) autorského zákona a nikoliv zhotovení rozmnoženiny počítačového programu nezbytné „k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos“. Toto ustanovení uvádí, že „do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže si zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání...“

Nejedná se tedy o zhotovení rozmnoženiny na základě licenčního ujednání, které zhotovování rozmnoženin výslovně dovoluje, nýbrž o zákonnou licenci, která se uplatní, i pokud tato situace není licenčním ujednáním předvídána či je zhotovení záložní rozmnoženiny výslovně zakázáno. Případů, kdy bude zhotovení záložní rozmnoženiny počítačového programu oprávněné, může být celá řada (např. pokud poskytovatel licence poskytl počítačový program on-line a nikoliv na hmotném nosiči dat a uživatel potřebuje rozmnoženinu počítačového programu pro jiný počítač apod.).

Pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu není volným užitím. Znamená to, že do práva autorského zasahuje ten, kdo si nahrává pořady z televize?

Neznamená. Provozování díla ze záznamu a přenos provozování díla jsou pouze některými ze způsobů užití díla sdělováním veřejnosti (§ 18 autorského zákona). Mezi další způsoby užití díla sdělováním veřejnosti, na které se však předmětné legislativní omezení volného užití nevztahuje, patří mimo jiné vysílání díla rozhlasem nebo televizí (§ 21 autorského zákona), přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 22 autorského zákona) či provozování rozhlasového či televizního vysílání (§ 23) autorského zákona). V případě, že dochází k vysílání audiovizuálního díla rozhlasem nebo televizí, je tedy možné zhotovit jeho rozmnoženinu pro osobní potřebu.

Pro informaci ještě uvádíme, jak pojmy provozování ze záznamu a přenos provozování ze záznamu vymezuje autorský zákon. Provozováním díla ze záznamu dle ustanovení § 20 odst. 1 autorského zákona se rozumí „zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23“. Přenosem provozování díla ze záznamu se dle ustanovení § 20 odst. 2 autorského zákona rozumí „současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu“.

Za odpovědi děkujeme pánům Josefu Aujezdskému a Petru Kočímu z advokátní kanceláře Mašek, Kočí & spol.: www.eAdvokacie.cz – on-line právní poradenství

 

Témata článku: Software, Autorské právo, Cactus

84 komentářů

Nejnovější komentáře

  • GeBu, GeBu 15. 1. 2007 22:31:17
    A kam se řadí internetové vysílání TV a rozhlasu? Mám na mysli konkrétně...
  • lmike 18. 7. 2006 18:16:09
    Já hovořím o znění zákona, ne o Cactus Shieldu na novém CDčku skupiny XYZ....
  • O 17. 7. 2006 9:43:29
    Původně jsem to chtěl udělat, ale myslím že takhle je to systematičtější...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 104

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

** V notebooku s cenou nad 20 tisíc nesmí chybět kvalitní displej a rychlé úložiště ** Za dalších deset tisíc můžete dostat navíc styl nebo výkonnější komponenty ** Vybírat můžete z různých velikostí i konstrukcí

8.  12.  2016 | Stanislav Janů | 85


reklama