O hanbaté fotky nepřijde ten, kdo je nešíří on-line, přičemž je naprosto jedno, jak je zabezpečí. Zde jde i o důvěru, psychiku a chování blízkých, přátel.
> Fotky (multimédia obecně) umístím všude a nehlídám nic je jasné, že mi na nich nezáleží, jak on-line tak v připojeném PC.
> Fotky sice zašifruji, odesílám je pouze přátelům, partnerovi, jejda co když se se mnou rozejde, láska se změní v nenávist, zlobu a je zle - mám je rozeseté všude možně.
> Dnes je prostě normální vše fotit a zaznamenávat, pak se nemohu divit, že 100% zabezpečení vlastně neexistuje. Já jsem to měl vždy jinak, když jsem slíbil, že to a to nezveřejním nikdy nikomu dalšímu, dostál jsem slibu, už od ZŠ. Také jsem třeba začínal s BDSM, našel jsem dvě svolné slečny, neumím si představit jak by je poškodilo, uveřejnění podobných "hrátek". Dodnes ten materiál nikdo neviděl (mimo nás 3), ale na můj pozdější život to nemělo žádný vliv, nechápu nutnost vše na sebe ukázat, vyprdeIit ještě za tepla, co soukromí, důvěra?
>> Řešení je takové fotky vůbec on-line nesdílet (neodesílat, pracovat v nesdílených složkách, ideálně na off-line PC), kdo potřebuje pro zvyšování sebevědomí, aby ho při intimnostech chválili často i cizí lidé nemá něco v pořádku. Intimnosti a rozkoš přece provozujete pro sebe ne pro nějaké lidi na soc. síti, skoro bych u takových jedinců tipoval diagnózu.