Je to vlastně stejné, jako když si pořídíte nový počítač. Po prvním vyzkoušení začnete instalovat programy a přizpůsobovat si jej. Jak ale postupovat na téměř třicet let starém počítači?
Atari ST nabízelo svým uživatelům velký výběr programů v jakémkoliv tehdy dostupném oboru. Snad jedině velmi specializované programy na řízení nějakých průmyslových strojů, speciální databázové systémy apod., prostě programy šité na míru tomu kterému zákazníkovi na této platformě neexistovaly.
Samozřejmě, druhou otázkou je kvalita nabízeného softwaru. Nikdo už dnes nedokáže porovnat každý tehdejší existující program s jeho tehdejšími konkurenty, nicméně asi se dá konstatovat, že v osmdesátých letech byl software pro Atari ST přinejmenším pro potřeby průměrného uživatele srovnatelný s tím, co existovalo jinde.
Dá se předpokládat, že profesionálové přeci jen raději sáhli po aplikacích na Macintoshi (v oblasti DTP se o jejich volbě dá stěží pochybovat) či na PC (zde existovala obrovská řada různých databází, CAD/CAM, vývojových nástrojů či třeba účetnických programů a různých organizérů). V době, kdy se Atari ST zjevilo na světlech ramp, byla pozice IBM PC jakožto stroje pro nasazení v kancelářích už prakticky neotřesitelná (tedy alespoň v USA). I Apple měl velký problém Macintosh jakožto alternativu prosadit a nikdy se mu to úplně nepodařilo – jedině v oblasti DTP dokázal proniknout k profesionálům.
Nelze se tedy divit, že v profesionální oblasti se Atari nikdy pořádně neuplatnilo a mohlo vyniknout pouze v oblastech, které tehdejší IBM PC obsadit z různých důvodů nedokázalo. Takových moc nezbývalo a Atari si pro sebe vymezilo niku na poli DTP a hudebních MIDI sequencerů. Je třeba přitom zdůraznit, že ve své vlasti se Atari ST příliš neujalo, jelikož zde se vzhledem k obrovské konkurenci podařilo stlačit ceny IBM PC na tak nízkou úroveň, že alternativní platformy (s výjimkou Applu) skomíraly. Ovšem Evropa, to byla jiná káva. Evropané měli hlouběji do kapsy, takže především Německo se stalo pro Atari přímo zemí zaslíbenou.
DMC Calamus
Pokud bychom chtěli software pro Atari ST charakterizovat jen s pomocí dvou jmen, nebude to tak složité. Calamus a Cubase. Dá se říci, že tyto dva programy celou platformu prodávaly, stejně jako se Apple II v jisté době stal „strojem na Visicalc“. Dokonce i dnes, pokud budete kupovat počítač v Německu, tak se vám velice často přihodí pořídit si jej s Cubase, tedy se skvělým MIDI sequencerem a notátorem.
Calamus je dodnes vyvíjenou aplikací, což je u softwaru pro dnes již archaickou platformu opravdu unikátní. Cubase už jeho autoři sice odepsali (ovšem až poté, co Atari skončilo s jakoukoliv podporou platformy), ale jako sequencer se dá dodnes vcelku dobře použít. Pokud jste vlastníky moderní verze Cubase pro PC, existuje dokonce legální cesta, jak převést své staré projekty z Atari. Takoví amatérští hudebníci zůstávali a zůstávají Atari ST věrni z mnoha důvodů – jednak je to počítač lehce přenosný, program je naplněný funkcemi pro amatérské či poloprofesionální použití naprosto dostatečnými a mají pro něj už vytvořenou velkou sbírku skladeb. Pro mnohé zastane Atari ST i dnes svou službu.
Steinberg Cubase
Velmi zajímavým softwarem, který pro Atari ST vznikl, bylo Cyber Studio, což byl jeden z prvních softwarových nástrojů pro 3D modelování a rendering. Pravda, vytváření realistických vizualizací bylo na Atari s jeho maximálně šestnáctibarevnou paletu poněkud náročné. I samotný vývoj nebyl nic jednoduchého – autor Tom Hudson později vzpomínal, že v době tvorby verze 1.0 neměl k dispozici pevný disk, takže veškeré programování probíhalo za pomocí dvojice disketových jednotek v neustálém stresu, zda si správně pamatuje, na které disketě je který soubor a zda je již jeho poslední revize zkompilovaná. Právě díky Cyber Studiu se tento typ aplikací stal velmi populárním. Hudson později odešel do Autodesku, kde pracoval na slavném Autodesk 3D Studiu, které posunulo laťku technologie o notný kousek dále.
Cyberstudio, předchůdce slavnějšího 3D Studia
Pokud bychom se podívali na klasické „officelike“ programy, tak Atari nabízelo aplikace jako Papyrus, Atari Works či třeba Protext. Tyto programy jsou sice zajímavé, ale v oblasti zpracování textu se s klasickým Calamusem nemohou rovnat. Jedině Atari Works obsahují i databázi a tabulkový procesor, nicméně jejich kvalita není nejvyšší. V databázích totiž mohl uživatel zvolit mnohem výkonnější dvMan V či Phoenix.
Jak už jsme si řekli, Calamus jako jediný vysoce vyčnívá i ve srovnání s ostatními platformami a vzhledem k vývoji dalších a dalších verzí vydržel svému majiteli překvapivě dlouho až do doby, kdy se celá platforma stala minulostí. Ostatní programy nebyly špatné, ale vůči dalším platformám nevynikaly.
