Apple IIgs dostál své pověsti počítače s dobrou grafikou a zvukem. Zatímco tehdejší Macintoshe nabízely pouze černou a bílou a jen omezené zvukové schopnosti, IIgs uměl mnohem více.
Programování na Apple IIgs už v mnoha ohledech připomínalo to, co známe dnes. Některá (ovšem ne všechna) vývojová prostředí už bylo možné plně používat v grafickém kabátku oken a tlačítek.
MD Basic
To platí například o produktech TML Basic a TML Pascal, stejně jako o MD Basicu. Jiné programovací jazyky představovaly jakýsi hybrid mezi klasickou platformou a IIgs.
Micol Advanced Basic GS
Konkrétně Micol Advanced Basic či Merlin 16. Obě dvě aplikace jsou textové, přičemž jsou schopny běhu pouze na IIgs, ovšem programy zde vytvářené dokáží (při dodržení některých podmínek) pracovat i na předchozích typech Apple II.
Merlin 16
Merlin 16 - není nad francouzskou verzi...
Merlin byl nejoblíbenějším assemblerem pro tuto platformu a právě tato verze znamenala nejvhodnější variantu pro programování jak pro IIgs, tak pro starší počítače. Micol Advanced Basic vytváří zkompilovaný spustitelný kód, provozovatelný na jakémkoliv z počítačů Apple II (tedy s patřičně rozšířenou pamětí), ovšem stejně jako Merlin 16 ke svému běhu potřebuje IIgs.
Oficiálním vývojovým prostředím pro Apple IIgs se stal Apple Programmer’s Workshop. Tento produkt vznikl původně z assembleru ORCA/M, který byl adoptován Applem jakožto základní vývojové prostředí pro Apple IIgs. The Byte Works, která jej vytvořila, jej i nadále prodávala pod původním jménem, a časem k němu přidala i další produkty, konkrétně ORCA/C, které předčilo APW/C, dodávané Applem. Ze stejné rodiny byl i ORCA/Pascal, který nahradil plánovaný a nikdy nevydaný Pascal vyvíjený přímo Applem.
TML Pascal
Kromě těchto zmíněných jazyků existovalo pro IIgs spousta dalších, méně užívaných, ať už to byly různé varianty Forthu, Loga, Cobolu či dnes už neznámého PILOTu. Nejzajímavějším vývojovým prostředím bylo HyperStudio, což byl produkt, který se inspiroval applovským HyperCardem. To byl jeden z prvních pokusů o vytvoření moderního RAD nástroje, kde pomocí skriptovacího jazyka HyperTalk (což byl jednodušší předchůdce AppleScriptu) a různých ovládacích prvků s definovanými vlastnostmi a událostmi bylo možné vytvářet jednoduché databáze, hry či různé utilitky. Jednalo se o prostředí vhodné pro začínající programátory, kteří si v něm mohli snadno stvořit aplikaci plnící jejich potřeby. Nešlo o nějaký profesionální nástroj, ovšem v tehdejší době, kdy pro spoustu úkolů specifické aplikace ještě neexistovaly (a uživatelé nebyli líní si je vytvořit) šlo o zajímavý počin. Apple na HyperStudio zareagoval vlastní verzí Hypercard IIgs, čímž se tento zajímavý nástroj ocitl i na menším bratříčkovi Macintoshe.
Stejně jako na jiných platformách, i na IIgs jsem vyzkoušel rychlost běhu svých jednoduchých prográmků. Zkoušen byl ten samý kód, jako na Apple IIc, taktéž v prostředí DOSu 3.3. Zde jsou výsledky:
| Program | ZX Spectrum | Atari | Sinclair QL | Apple IIgs |
| Test | 101 | 134 (34) | 17 | 20 |
| Test zkompilován | 92 | 33 | 11 | 16 |
| Test bez výpisu | 96 | 128 (28) | | 19 |
| Test bez výpisu zkomp. | 87 | 27 | | |
| Math | 677 | 860 (199) | 52 | 135 |
| Math zkompilován | 622 | 186 | 25 | 110 |
| Graph | 35 | 67 (60) | 80 | 8 |
| Graph zkompilován | 22 | 57 | 73 | 4 |
Výsledky jsou zajímavé. Samozřejmě, stejně jako dříve zdůrazňuji, že se nejedná o žádné detailní zkoumání či vědeckou práci, nicméně měření ukazuje, že Apple IIgs byl výrazně rychlejší, než osmibitové počítače a jeho výkon bylo bez problémů možné srovnávat se Sinclairem QL. To vůbec není špatný výsledek, ovšem je třeba si uvědomit, že Apple IIgs nastoupil na scénu ve chvíli, kdy se z ní Sinclair vytratil, a kromě toho stál výrazně více. Každopádně je to zajímavá ukázka, jak bylo možné zrychlit osmibitovou technologii při zachování zpětné kompatibility.
Apple IIgs jsme si představili jako zajímavou platformu, stojící na pomezí mezi starší generací osmibitů a novější nastupující generací vícebitových počítačů. Ve své době sice zaznamenala slušnou popularitu, ale její mateřská firma Apple se neustále obávala, že by mohla podlomit pozici její vlajkové lodě – Macintoshe. Za pár týdnů, které potřebuji k dokončení příslušných článků, se tedy na to nejslavnější jabko z jablek podíváme.
Chtěl bych poděkovat za spolupráci Logoutovi, Dexovi a Swarmovi za recenze těchto i dalších textů a za trpělivost, s jakou snášejí mé neustálé drobné i větší chyby a omyly, nehledě na tvrdohlavost, s jakou občas hájím své možná diskutabilní tvrzení.
