Apple IIgs dostál své pověsti počítače s dobrou grafikou a zvukem. Zatímco tehdejší Macintoshe nabízely pouze černou a bílou a jen omezené zvukové schopnosti, IIgs uměl mnohem více.
Pochopitelně, na IIgs existuje i spousta dalších programů. Jsou zde grafické editory, z nichž nás, bývalé amigisty, zaujme Deluxe Paint, který velmi připomíná svého slavného bratříčka z Amigy. Bohužel, verze pro IIgs je dost omezená, především tím, že podporuje jen zcela základní grafické režimy tohoto počítače (640×200×4 barvy a 320×200×16 barev) a nenabízí žádnou podporu pro další rozšiřující režimy s možností změny palety na každém obrazovém řádku. Na Amize uměl tento program skvěle kreslit v módu HAM, takže obrázky v něm vytvořené jsou dodnes velice působivé. Nemohu si pomoci, ale autoři konverze svou práci trošku odflákli.
Deluxe Paint
Kromě Deluxe Paintu jsem zkoušel i pár dalších kreslících programů. Zajímavý je BeagleDraw, což je vektorový kreslící program ve stylu CorelDraw.
BeagleDraw
Využít na plno grafické možnosti počítače včetně maximálního počtu 3200 barev na obrazovce umožňuje program Dream Grafix a pravděpodobně i jiné programy, které jsem neobjevil (grafické programy manipulující s paletami a využívající na maximum možnosti počítače se totiž ukázaly být v emulátoru nějak nestabilní, takže mě po nějakém čase neustálé restartování přestalo bavit).
Maximální využití grafických schopností Apple IIgs
Zkoušel jsem i 3D animační program Animasia 3D, který mi trošku – ale opravdu jen trošku – připomínal mé dávné pokusy se Sculpt 3D na Amize. Je ale třeba si uvědomit, že i Amiga 500 s nijak velkou pamětí 1MB byla na první pokusy s animaci vhodnějším strojem, než Apple IIgs s pamětí dvojnásobnou, protože její výkon je zkrátka minimálně dvakrát vyšší.
Animasia
Program nenabízí žádné velké možnosti (na raytracing opravdu zapomeňte, vrcholem jsou jednobarevné polygony), nicméně už jen fakt, že něco takového lze na Apple IIgs realizovat, svědčí o solidním výkonu. Mimochodem, program umožňuje export do DXF, takže své výtvory můžete „doladit“ v Autocadu, přičemž bych jen tak od boku odhadoval, že už verze 12 se stínovanými polygony nabízela lepší finální výstup.
Music Studio
Z hudebních editorů jsem vyzkoušel Music Studio. Tento program překvapuje svým až profesionálním přístupem – zatímco v době jeho zrodu (1988) bylo zcela běžné skládat hudbu v trackerech pomocí opakovacích sekvencí (patterns), Music Studio používá notový zápis hudby, a aby to bylo ještě zajímavější, v zápisu odlišuje jednotlivé nástroje pomocí barvy not jimi hraných. Nástroje samozřejmě můžete přidávat či ubírat (maximální počet šestnáct na skladbu), hudbu editovat přidáváním příslušných not atd. Samotná hudba zní dost počítačově, na Amigu prostě IIgs nemá, nicméně už jen fakt, že takto solidně komplexní program na tomto počítači běží, je obdivuhodný. Stroj sám je při přehrávání evidentně maximálně vytížen, protože vůbec nezobrazuje aktuálně přehrávanou část, jak je jinak obvyklé, veškerý svůj výkon soustředí do hraní.
Master Tracks Pro
Samozřejmě, nabídka hudebních programů je mnohem bohatší, existují další programy s notovým zápisem (například Music Writer či Music Construction Set), existují i trackery jako na Amize (Master Tracks Pro, Instant Music), programy pro zpracování digitalizovaných nástrojů (Instrument Designer), případně za zmínku stojí Jam Session, kdysi velmi populární program ve stylu dnešního GarageBand na OSX. Velmi oblíbené jsou přehrávače MODů z Amigy, přičemž přehrávaná kvalita neodpovídá originálu a editory zdaleka nemají na nějaký ten MED či OctaMED z Amigy. Programy pro ovládání MIDI jsou na tom lépe, tedy alespoň ve srovnání s Amigou, ovšem v této oblasti kralovalo Atari ST a tomu se samozřejmě software pro Apple IIgs nemůže rovnat.
Noise Tracker GS
Vzhledem k silné pozici Apple IIgs ve školství se nelze divit nabídce výukových a vzdělávacích programů – od různých pohádek, pomáhajících s učením čtení a psaní, přes výukové matematické, historické, zeměpisné atd. aplikace, po programy rozvíjející dětskou kreativitu či plné detailních informací o některých oblastech světa kolem nás – třeba o astronomii či chemii. Přiznám se, že nějakého důvodu (asi s ohledem na věk) mne tento typ programů moc nebere, tudíž jsem s jejich zkoumáním mnoho času netrávil. V podstatě žádný.
Ukázka grafických schopností - Dragon Wars
Co se her týče, je vidět že na rozdíl od svých předchůdců je Apple IIgs mnohem vhodnější pro hraní. Jeho hry jsou skvěle barevné a ozvučené a využívají v plné míře disket s kapacitou 800kB, což v této době byla velikost nadprůměrná a pro osmibity obzvlášť.
Jsou k dispozici i solidně komplexní strategie - zde Reach for the Stars
Jakkoliv jsou hry rozhodně pohlednější a lepší, než co nabízelo tehdejší osmibitové Atari či C64, je třeba říci, že i v této „disciplíně“ IIgs zaostává za stroji s MC68000. Ani ne tak v grafických schopnostech, které jsou plně srovnatelné s Atari ST a v některých ohledech IIgs tento počítač převyšuje. Přeci jen, je vidět, že IIgs je stroj pomalejší a tvůrci někdy nevyužívají všechny jeho grafické schopnosti.
Počítač zvládl dokonce i Wolfenstein 3D
Apple IIgs neměl k dispozici sprity, což u Atari ST platilo též, ovšem Atari tento nedostatek dokázalo nahradit hrubým výkonem. Ve zvukových schopnostech je pak vytváření hudby pomocí MIDI syntézy, která zní velmi počítačově. A tak ačkoliv Apple IIgs dokázal přehrát více hlasů najednou, než taková Amiga, právě s ohledem na způsob tvorby zvuku je jeho hudba horší a „počítačovější“, než amigistická.
Leisure Suit Larry in the Land of Longue Lizzards
Amigu i Atari ST pak Apple IIgs připomíná i v nabídce některých her. Je pravda, že her je pro tuto platformu výrazně méně, než jinde, nicméně například klasické hity od Sierry on line si zde zapaříme. Jejich grafika vychází (pravděpodobně) z EGA verze, tedy 320x200 v šestnácti barvách, no a stejná byla i na Atari ST či Amize.
Space Quest I
Existují samozřejmě i další hry, přičemž často se jedná o porty právě z Amigy či ST. Zkoušel jsem například tehdejší velmi oblíbenou klasiku Defender of the Crown a byl jsem velice překvapen, jak je tato hra i na pomalejší počítači perfektní.
Defender of the Crown
Po grafické stránce jsem marně hledal rozdíl od amigistické verze, protože hra obsahuje vše a to i prvky, které ve verzi pro Atari ST neexistují (animace barevné palety). Chybí snad jen jediný ne moc důležitý (ovšem graficky perfektní) obrázek. Po hudební stránce je ovšem evidentní, že IIgs na Amigu nemá, hudba se podobá ST verzi, nástroje jsou velmi počítačové.
...za ta léta jsem už zapomněl, jak na to...
Apple IIgs měl stejně jako jeho předchůdci k dispozici port na proporcionální joystick, na rozdíl od Atari ST či Amigy, o osmibitech nemluvě. Vzhledem k tomu, že se u IIgs obvykle setkáváme s porty her z Amigy či Atari ST, tak tento problém nevystupuje moc do popředí, neboť tyto hry se často ovládají myší. Zatímco na klasickém Apple II máme tu čest s multiplatformními osmibitovými legendami, kde je joystick nezbytný, u IIgs tento problém není tak velký jako u IIc.
hraní na Apple IIgs
Kromě her od Sierry se na IIgs setkáme s dalšími klasikami jako Dungeon Masterem (velmi podobný verzi pro Atari ST), Bard’s Tale, Wolfenstein 3D, dokonce i se strategií Reach for the stars či Pirates!, ovšem třeba s Civilizací nepočítejte. Celkově mi přijde, že platformu herní studia tak nějak lehce podporovala zhruba do roku 1990, ovšem poté sranda skončila a novější hry už pro ni neexistují. To je samozřejmě jen odhad dle seznamu titulů, jež jsou mi známy.
