Návrat k legendám: software a programování na Apple IIc

Apple II se stal kvůli ceně strojem pro náročnější uživatele. Na hry či zábavu si tento počítač pořídil jen málokdo. Poměr počtu dostupných her a užitečných programů je proto neobvyklý.

V Applu si postupně uvědomili svou chybu s VisiCalcem, vydali pod svými křídly značně omezenou kopii MBA, ovšem ta se neujala. Na větší úspěch na poli kancelářského softwaru si proto museli počkat několik let. Nápad na v budoucnu zásadní a nejoblíbenější hit jablečné platformy dostal Rupert Lissner.

Ten nejprve pro Apple III a IIe stvořil databázový program QuickFile, no a poté, když se seznámil s Lisou a její softwarovou výbavou, pojal odvážnou myšlenku – co něco podobného udělat pro Apple II? Samozřejmě, ani jeden z budoucí trojice programů neměl být originální, ovšem něco měly společného – jednotné ovládání, na osmibitový počítač dosti přelomové, možnost výměny dat mezi sebou a snadnou správu pracovních souborů.

Snímek obrazovky 2014-01-22 v 21.40.38.png
Ovládání AppleWorks

Po dvou letech vývoje se tedy v roce 1984 zrodily AppleWorks, asi nejkomplexnější kancelářský software pro tuto platformu. Nabídly průměrně dobrý textový editor, průměrně solidní tabulkový procesor a velmi solidní databázový program. Vše to byly pouze moduly jednotného systému, který představil koncept pracovní plochy, tedy diskového úložiště, ve kterém si uživatel vytvářel, editoval, tiskl a manipuloval s pracovními dokumenty třech různých typů a mohl si v jisté míře přenášet data z jednoho modulu do druhého.

Vše se ovládalo pomocí číselných menu uspořádaných do jakýchsi karet v pomyslné kartotéce, takže uživatel měl jednoduchý přehled o tom, na jaké úrovni se právě nachází. Ovládání bylo velmi intuitivní a vedlo i méně zkušené uživatele, kteří si nemuseli pamatovat žádné příkazy a vzhledem k jednotnému ovládání se všechny tři programy naučili celkem snadno ovládat.

Apple nebyl první firmou, která s takovým kancelářským balíčkem přišla, ovšem je třeba zdůraznit, že zde se jednalo o osmibitovou platformu s celkem minimálním výkonem a omezenou pamětí. Přeci jen, pro 1MHz procesor s 64kB RAM lze jen těžko nalézt srovnatelně užitečný software. AppleWorks byly výtečně optimalizované pro práci na různých konfiguracích a uměly perfektně využít rozšíření paměti. Uživatel se nemusel trápit Ramdiskem, prostě s větší pamětí mu program nabídl vytváření větších souborů a uživatel se vůbec nemusel trápit nějakými detaily.

Snímek obrazovky 2014-01-22 v 22.39.06.png
Textový editor MouseWrite si s myší velmi dobře rozuměl

AppleWorks však měly jednu značnou nevýhodu. I když se zrodily ve stejný rok, jako Apple IIc, který už „od přírody“ podporoval připojení myši, v AppleWorks vám hlodavec nijak nepomohl. Existovaly sice patche různých malých softwarových firem, které tento nedostatek v nějaké míře napravovaly, nicméně, na tom zásadním – způsobu ovládání pomocí textových menu – se nic nezměnilo. Maximálně jste si jednotlivé volby mohli vybrat myší...

Snímek obrazovky 2014-03-12 v 18.11.35.png
Evoluce - AppleWorks pro počítač Apple IIgs, v podstatě moderní textový editor

Pro AppleWorks bylo ovšem vytvořeno mnohem více užitečnějších nástaveb. Program měl relativně dlouhý život, vždyť pátá verze byla vydána až v roce 1994, tedy deset let od první. Za tu dobu si program získal slušné množství věrných uživatelů, no a pomocí různých patchů a nástaveb nabyl schopností, o nichž původní autor vůbec netušil, že existují. Už koncem osmdesátých let jste proto v AppleWorks mohli používat SpellChecker, správce souborů, různé drobné utilitky jako kalkulačku či poznámkový blok s kalendářem, mohli jste dokonce i tisknout několika různými fonty (to záviselo na ovladači tiskárny), což v této době, kdy většina tisku probíhala v textovém módu, bylo velmi nadstandardní. Pomocí těchto utilit jste tedy ze slušného kancelářského programu udělali velmi nadprůměrný, takže se nelze divit, že mnohým jeho schopnosti vyhovovaly i v polovině devadesátých let. I to byl důvod, proč někteří v této době stále sedali ke klávesnici dávno překonané dvacet let staré technologie.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,