Sinclair QL patří k počítačům u nás poněkud neznámým. Ve vlasti svého vzniku se přitom jednalo o populární stroj, se kterým měl jeho otec velké plány. Na ty ale nedošlo.
Fakt, že hardware není zrovna prémiovou záležitostí, se firma Sinclair Research pokusila vynahradit solidním přibaleným softwarem. Samozřejmě se počítalo s Basicem v paměti ROM, protože u Sinclairů si prostě nedokázali představit počítač bez zabudovaného Basicu. QL se ale narodilo do doby, kdy díky „Macovi“ počítač bez okenního operačního systému začínal působit zastarale.
Už roku 1981 přišel Xerox Star, po něm v roce 1983 Lisa, následovaná mladším bratříčkem Macintoshem. V roce 1983 se na PC objevilo první grafické okenní prostředí (VisiOn), no a s rokem 1985 se zkratka „GUI“ díky Atari ST, Amize, GEMu atd. stala zcela běžnou. Samozřejmě, pravověrní tradicionalisté tvrdili, že na počítači se má pracovat a k tomu bohatě stačí textový mód. Macintosh byl jimi označován za módní záležitost pro hračičky. To však nic nezměnilo na faktu, že uživatelé postupně přicházeli na chuť okenním systémům.
GEM na Atari ST sice není vrcholem technologie, ale vypadá hezky a snadno se ovládá
V kontextu výše uvedeného se QL zrodilo do přechodné doby, kdy příkazová řádka a integrovaný Basic už nepředstavovaly ten samozřejmý základ pro ovládání počítače. Jednalo se o jistou nespravedlnost, jelikož operační systém QDOS, který vytvořil Tony Tebby, se sice ovládal z příkazové řádky, ovšem nabízel jednak velmi zajímavou „symbiózu“ Basicu a diskového operačního systému, kromě toho nabídl uživatelům i multitasking, čímž se jinak slavný Macintosh tehdy pochlubit nemohl.
Clive Sinclair po Tebbym požadoval jednouživatelský operační systém s příkazovou řádkou se spolehlivostí ve stylu Unixu, no a přesně to se podařilo. Pravda, vzhledem k textovému ovládání a malé paměti se správa více úloh rozhodně nedala považovat za jednoduchou a intuitivní, ovšem systém na toto byl připraven. Kromě toho, SuperBASIC byl opravdu velmi kvalitní variantou tohoto jazyka. Jeho autorkou je Jan Jones, jedna z mála špičkových programátorek, kterou historie mikropočítačů zná. Ostatně, i ona sama se programování nakonec vzdala a stala se spisovatelkou.
Obrazovka Sinclairu QL při práci v módu pro monitor
Super BASIC byl původně určen pro nástupce ZX Spectrum s kódovým názvem Loki, ale Sinclair se nakonec rozhodl pro jeho použití v QL. Jazyk to byl velmi kvalitní, znal procedury i funkce, jednoduchou práci s řetězci i poli, možnost rozšiřování o moduly s novými příkazy a uměl si poradit s přetypováváním proměnných, takže jste v něm byli schopni napsat rovnici a=“27“+3 a do proměnné a se uložil správný výsledek. Jen málokterý tehdejší jazyk něco takového uměl a rozhodně se v tomto kontextu jednalo o nejlepší Basic, který uživatelé měli k dispozici k počítači zdarma. Ani tristní ST Basic, či pozdější Amiga Basic s ním nedržely krok.
Ne úplně vše se na Amize povedlo - zvlášť když v tom měl prsty Microsoft (zdroj: http://www.stcarchiv.de)
Kromě výše zmíněného měl Sinclair připravenu solidní softwarovou výbavu. Firma Psion totiž na zakázku vyvinula kancelářský balík, který každý uživatel dostal k počítači přibalen. Pravda, z dnešního hlediska ani textový editor Quill, ani tabulkový procesor Abacus moc neoslní (to samé platí o databázi Archive a programu na vytváření grafů Easel), ovšem tehdy se jednalo o solidní nadprůměr. Dokonce se dá říci, že tento softwarový balík byl občas důvodem, proč si právě QL koupit, jelikož srovnatelný balík kancelářských programů představoval značnou investici.
Díky multitaskingu jste si mohli otevřít naráz několik dokumentů či tabulek, pokud vám to tedy velikost paměti dovolila. Na něco takového mohli uživatelé jiných platforem zapomenout. Pouze velmi drahé unixové pracovní stanice se v tomto Sinclairu QL vyrovnaly. Pro malé živnostníky, obchodníky či doktory představovalo QL zajímavou volbu. Dobové časopisy hovoří zvláště o zubařích, ačkoliv důvod obliby tohoto počítače právě u této profese vysvětlován není.
