Pořídili jsme si počítač a vyplenili obchody s dostupným starým i novým příslušenstvím. Je čas podívat se, co se s tou hromadou zánovního i prehistorického hardwaru dá podniknout.
Článek navazuje na seriál Návrat k legendám
ZX Spectrum bylo vyráběno v několika variantách. Postupně se podíváme na jednotlivé alespoň mně dostupné, protože každá působí trošku jinak, i když se v jádru jedná o ten samý, postupem času decentně vylepšovaný počítač.
Legendární gumák
Chvíle setkání s legendárním gumákem je nezapomenutelná. Ta malá plastová krabička s gumovými klávesami má neskutečné charisma. Dnes máme počítače mnohem výkonnější a dokonalejší po všech stránkách, nicméně jen málokterý z nich zaujme tak, jako ten třicet let starý dědoušek. Samozřejmě, máme k dispozici tablety, které při srovnatelné velikosti jsou nejen mnohem použitelnější, ale nabízejí i displej, zatímco ZX Spectrum si bez televize ani neškrtne. Přesto ale tato legenda patří k těm strojům, které na první pohled zaujmou. Zatímco jiní její tehdejší vrstevníci už od pohledu vypadají poněkud přestárle, Spectrum svou překonanou technologii dovedně skrývá nadčasovým vzhledem.
Gumák se zapojeným Interface 1 - je vidět, že portů nemá Spectrum opravdu nazbyt
Co každého určitě zarazí je jistý nedostatek vstupně výstupních portů. No nedostatek – dá se říci, že Spectrum nabízí pouze jeden, tedy expansion port s přímým přístupem na sběrnici. Kromě toho naleznete na zadní straně té malé krabičky ještě vstup a výstup pro sluchátka a mikrofon kazetového magnetofonu (pro nahrávání a úschovu dat na pásek) a výstup na televizi. Toť vše.
Obrazovka Spectra po suštění počítače (zdroj: http://www.1000bit.it)
Když Spectrum spustíte, přivítá vás obrazovka s bílým pozadím a černým nápisem o copyrightu Sinclair Research z roku 1982. Následuje zajímavá zkušenost – první stisk klávesy. Pokud jste něco takového provedli v emulátoru, jste naprosto v šoku. Na reálném počítači je ten šok jen o trošku menší. Cože? Co to znamená? Proč stisk klávesy „A“ vede k vypsání příkazu NEW, u klávesy „S“ k SAVE, klávesa „D“ nás obšťastní s DIM a FOR u klávesy „F“ znamená konsternované konstatování, že někde je něco špatně?Ne, není.
Barevný popis kláves na Spectru velmi pomáhá pro orientaci v nezvyklém rozložení
Spectrum je prostě jiné, než moderní počítače. Dnes máme k dispozici velké klávesnice se spoustou kláves, které obvykle nabízejí pouze 2-3 různé módy, v nichž píší jiné znaky, Spectrum si muselo vystačit se 40 kávesami, zatímco na klávesnici mého Macbooku Air jich najdete téměř dvojnásobek (79). Některé z kláves, jejichž podobu a umístění dnes řadíme mezi základní lidská práva, jsou na Spectru umístěna zcela jinde či úplně chybí.
Tak třeba mezerník – ten je naprosto nepochopitelně v pravém spodním rohu. Enter má stejnou velikost, jako kterákoliv jiná klávesa (s výjimkou toho mezerníku a Caps Shift). Kurzorové šipky jsou k mání pouze při současném stisku Caps Shift. Na klávesnici má každá klávesa popis v několika barvách a u některých si lze všimnout až sedmi různých možných variant. Snad žádný jiný počítač nic podobného nenabízel.
Detail popisu klávesnice na Spectru - je evidentní, že barvy velmi pomáhají
V čem je ten trik? Spectrum nabízí celkem 4 editační módy (K, L, E, G), přičemž o tom, v jakém módu se právě nacházíme, nás informuje tvar kurzoru. Vzhledem k tomu, že ZX Spectrum mělo být dle představ Sira Clivea počítač vhodný na programování, nikoliv primárně na hraní her, vymysleli v Sinclair Research šikovnou metodu pro zadávání basicovského programu pomocí klíčových slov namapovaných na klávesy.
Pokud by byl totiž program vypisován písmeno po písmenu, jako na jiných tehdejších počítačích, šlo by to vzhledem k titěrné klávesnici příliš pomalu a s chybami. Spectrum se ale při psaní snaží nabízet vám právě takový editační mód, který byste při psaní programu v basicu měli potřebovat.
Detail zmiňované klávesy F
Takže například, pokud zmáčknete klávesu F, objeví se FOR a klávesnice se přepne do módu L, v němž lze psát jednotlivá písmena. Pokračujeme v psaní programu, napíšeme tedy „i=“ a počítač stále zůstává v módu L. Pokud bychom nyní chtěli písmeny vypsat příkaz „TO“, program by nefungoval, je nutné použít jeho namapovanou variantu, která se nachází na stejné klávese F jako FOR, jen je ale třeba zároveň stisknout klávesu Symbol Shift. Vzhledem k tomu, že její popis je červený a příslušné „TO“ je na klávese F taktéž červené, slouží nám toto jako nápověda, abychom jakožto začátečníci tušili, která z funkčních kláves nám pomůže.
Pokud bychom chtěli do programu přidat funkci SGN, nacházející se opět na klávese F, tak nás její natištění v zelené barvě varuje, že jen s pouhou jednou klávesovou kombinací si nevystačíme. Musíme nejprve spojeným stisknutím Caps Shift a Symbol Shift přepnout editační režim na E a nyní se při stisknutí F objeví požadované SGN.
No a pro případ naší touhy po složené závorce, kterou jako další z možných symbolů zpřístupňuje právě klávesa F, pro takový případ použijeme stejný postup, jako výše, akorát že klávesu F stiskneme spolu s Symbol Shift. Pokud si to někdo počítal a namítá, že jsme si u klávesy F představili pouze pět variant, tak zklamání je předčasné – jednak je možné pochopitelně napsat i malé „f“, no a sedmá varianta je skvělou vychytávkou – ZX Spectrum totiž umožňovalo jednoduchým prográmkem zaměnit znakovou sadu a následně takto nadefinové znaky lehce používat, konkrétně v grafickém módu G. To vše se demonstrovalo v uživatelské příručce k počítači jednoduchým prográmkem:
10 FOR n=0 TO 7 20 INPUT row: POKE USR "P"+n,row 30 NEXT n
Výsledek práce prográmku a zadání několika náhodných hodnot
Pokud si tento naťukáte do svého Spectra, což vám zabere minutu, budete po spuštění požádáni o osm bytových hodnot, z nichž program vytvoří grafický znak, který lze následně psát v grafickém módu klávesou „P“. Jakkoliv ostatní osmibitové počítače nabízely taktéž možnost hrátek se znakovou sadou, takto jednoduchý systém neměl žádný z nich.
Celkově lze říci, že editace programu na Spectru byla velice originální a jako každé takovéto unikátní řešení měla své klady, ovšem i své zápory. Prvním problémem bylo, že jste si na ten zvláštní způsob nejprve museli zvyknout. To nějaký čas trvalo a je pravdou, že pro některé méně používané příkazy znamenalo hledání odpovídající klávesové kombinace významné zdržení, jakkoliv ty standardní se uvedenou metodou psaly lépe, než vyťukáváním písmenka po písmenku, jak na jiných platformách. Viděl jsem dnešní milovníky této platformy psát na klávesnici poslepu programy v moderních emulátorech, což znamená, že si rozložení příkazů evidentně dobře pamatovali. Sumárně si proto myslím, že psaní programů v basicu mohlo být pro zkušeného programátora rychlejší.
Srovnání velikosti ZX Spectra a PC klávesnice
Problém ovšem nastal, když jste opustili basic. Klávesnice Spectra je malá a pro psaní delších textů nepohodlná. Zatímco v basicu to zmíněný systém jakž takž zachraňoval, ve chvíli, kdy jste se na nějaké zkratky příkazů nemohli spolehnout a museli vše pěkně vyťukat, objevily se v plné nahotě limity zcela nestandardního rozložení. Malý mezerník, svérázně umístěné symboly aritmetických operací, funkce Delete i klávesy pro pohyb kurzoru hůře přístupné, to vše člověka zdržovalo nejen při programování v jiném jazyce, než v basicu. Samozřejmě, mnozí Spectrum dokázali ve spojení s tiskárnou jako psací stroj využívat, ale to jen z toho důvodu, že se jednalo o nejlacinější řešení. Nízká cena zde ovšem byla dosažena na úkor uživatelského pohodlí a efektivity.
