Návrat k legendám: Acorn Archimedes - první s čipem ARM

Procesory ARM se dnes využívají v mobilech a jiných mobilních zařízeních. První čip ARM však takové ambice neměl a usídlil se ve stolním počítači Acorn Archimedes.

Fakt, že se procesor málo zahříval, nebyl vůbec plánovaný, protože tvůrcům na tomto nezáleželo, jelikož plánovali použití ve stolních počítačích. Byl pouze důsledkem skvělého řešení – mikroprocesor musel být levný, takže si tvůrci museli vystačit s malým množstvím transistorů, no a protože z cenových důvodů počítali s plastovým pouzdrem, uvědomovali si nutnost vejít se příkonem pod 1 watt.

Vtip byl ale v tom, že když první vzorek Furber zastrčil do testovací desky, nebyl vůbec schopný změřit spotřebu čipu, jeho ručičkové multimetry zůstaly na nule. Přesto mikroprocesor pracoval, navzdory později zjištěnému faktu, že deska byla vadná a proud neprotékal do jeho napájecích konektorů. Čip si ale vystačil s proudem z logických obvodů a jeho příkon činil neskutečnou desetinu wattu.

Koncem roku 1985 se Acornu zmocnil koncern Olivetti, jelikož firma již nebyla schopna s vlastními financemi pokračovat. Olivetti oceňoval technologickou vyspělost firmy, ale ve slunné Itálii evidentně netušili, co že si to vlastně opravdu pořídili. V době nákupu o ARMu nepadlo ani slovo.

http-www.heyrick.co.uk -320px-CPU_ARM2.jpg
ARM2 (zdroj: heyrick.co.uk)

V roce 1986 se pracovalo na vylepšení architektury, především o funkce Multiply a Multiply and Accumulate, které se měly v budoucnu velmi hodit při zpracování digitálních signálů, například pro generování zvuku. Nová generace čipu ARM2 byla tedy jen lehce vylepšena, vyrobili ji s technologií 2 μm a čip se stával z 30 000 transistorů.

640_bbc-micro.jpg
BBC Micro s přídavným modulem s ARM mikroprocesorem

Tento čip již mohl být v nějakém počítači použit, přičemž první takovou příležitostí byl ARM Development System, což byl přídavný modul k BBC Micro, kde jste si mohli tuto novou technologii vyzkoušet. Za modul se 4MB RAM a vylepšeným Basicem jste ovšem museli zaplatit 4500 liber, takže se nelze divit, že si něco takového pořídily jen nemnohé univerzitní laboratoře.

http-www.retro-kit.co.uk - VIDCEnhancer-Fully-populated-PermanentlyOn-lge.jpg
VIDC1 (čip vpravo - zdroj: retro-kit.co.uk)

V Acornu ovšem dělali maximum, aby mohli mikroprocesor nasadit i v komerčně úspěšném počítači pro běžné lidi. Vyvíjeli tři podpůrné čipy: MEMC - memory controller, IOC - IO controller a VIDC - Video controller. Kromě toho potřebovali i nějaký ten operační systém. To si vzal zprvu na starost Herman Hauser a při své cestě do Kalifornie v Palo Altu založil Acorn Research Center, v němž firma poněkud paradoxně zaměstnala mnoho britských expertů, kteří z nedostatku příležitostí doma vyrazili za oceán.

Započaly práce na grafickém operačním systému ARX, který byl inspirovaný Macintoshem a vypadal velmi slibně, jenže... nebyl hotový. Stále se přidávaly nové a nové funkce, stále se něco upravovalo a měnilo. Bylo jasné, že se jeho vývoj nestihne včas. Firma se obávala uvést na trh počítač s novým procesorem a ještě ke všemu i novým nevyzkoušeným nestabilním operačním systémem. Co s tím? 

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,