NASA vydala při příležitosti svých 43. narozenin narozenin tiskovou zprávu, že uvolňuje velký balík vědeckých aplikací pod názvem NASA CLASSIC pro veřejné použití. Ve správě je naznačováno, že se jedná o Open Source. Veřejnost i vědci v diskuzi na Slashdotu byli nadšeni... než přišlo vystřízlivění.
V
tiskové zprávě bylo oznámeno, ze na
www.openchannelsoftware.com je k dispozici mnoho vědeckého software, který uvolnila NASA. Zpráva se snaží čtenáři i vnutit, že se jedná o Open Source. Je škoda, že termín ani svobodný software ani Open Source software není ochrannou známkou, protože takto může být veřejnost matena téměř neomezeně. To nám ukázala i
diskuze na Slashdotu.
„Vím, že hodně z tohoto software je relativně starého a ne příliš krásného (mnoho simulací, termodynamiky atd.), ale věda, která za nimi stojí, se od té doby příliš nezměnila – ta energie je pořád v C nebo FORTRANu zachována.
Pro nás, kteří píšeme vědecký kód, je skvělé, pokud můžeme použít kousky tady a kousky zase tam a pozorovat, jak někdo jiný řešil podobný problém.“
„Je to od NASA velký dar. Když si představím FEA a balíky pro tepelný, silový a radiační tok... Dají se použít jiné jazyky k vyvinutí grafického rozhraní, kdykoliv to je užitečné. Je to prostě super.“
Z některých příspěvků skoro běhal mráz po zádech.
„Bude zajímavé pozorovat jestli efekt svobodného software ,hodně očí hodně vidí` ukáže nějaké chyby v těchto programech, které NASA roky používala.“
Tyto příspěvky zřejmě ale psali lidé ještě než se na repozitář údajně otevřeného software pořádně podívali. Možná se ani zrovna nemohli podívat, protože server na nějakou dobu padl pod „úspěšným DDoS útokem“ někdy také přezdívaným „efekt slashdotu“ či „slashdotování.“ (Servery často neunesou velký příval lidí, pokud se dostanou na stránky Slashdotu, a jsou pak po nějakou dobu neodstupné.)
Skutečnost se má trošku jinak. Prvním překvapením asi bude, že je nutné si software objednat. A cena není malá. Utility běžně stojí přes 1000 USD/rok. No dobrá, to zatím nic o tom, zda se jedná o svobodný software, nevypovídá. Distributor má právo určit si distribuční poplatek, to je úplně v pořádku.
Pokud se na to ale podíváme z jiné roviny, ten poplatek by tam být neměl, protože NASA je financována hlavně státem čili z kapes daňových poplatníků.
„Daňoví poplatníci za to platí a teď to konečně můžeme používat. Konečně ten systém pracuje pro nás, ne proti nám,“ bylo slyšet na Slashdotu. „Jaký by to byl jiný svět, kdyby všechen software placený z daní byl volně k dispozici, jako tento,“ povzdechl si někdo jiný. Ani jeden z nich však nevěděl, že ve skutečnosti za tento software budou muset platit. Znovu = podruhé!
Upozorňuji, že se jedná o software vyvinutý NASA, ne třetími stranami na jejich zakázku. Tudíž byl opravdu vytvořen z prostředků od státu. Proč tyto a podobné informace nejsou svobodně dostupné jsem se ptal již v článku o PublicLibraryOfScience.Org.
No dobrá, připusťme, že tedy bychom za software platili dvakrát a že jej tedy NASA nemusí dávat daňovým poplatníkům zdarma (což je mimochodem s ohledem na americké copyrightové právo poněkud sporné), a pojďme se podívat proč o něm NASA mluví jako o Open Source, ale proč ve skutečnosti Open Source není.
OpenChannelSoftware.Org poskytuje programy spolu s jejich zdrojovým kódem, jejich licence dokonce umožňuje jejich modifikaci. Není však všechno zlato, co se třpytí. Hned vzápětí totiž zjistíme, že těchto pár svobod, které dostáváme, se vztahuje jen a pouze na soukromé použití. To je první vážná rána. Můžeme si tedy software koupit, můžeme jej modifikovat, ale software ani tyto modifikace již nesmíme s nikým sdílet. To si odporuje jak s definicí svobodného software, tak s definicí Open Source. U mnoha balíků si musíte za zdrojový kód připlatit nemalou částku. Do třetice, všechno tohle se vztahuje jen na Američany, takže všichni ostatní mají smůlu a nedostanou nic. Oboje je opět nepřípustné jak z hlediska definice svobodného, tak otevřeného software. Bublina splaskla.
Není to ale zas tak zlé, jak by se zdálo. Jednak je třeba uvědomit si, že i přes toto velké zklamání je stále tento čin NASA přínosem. Veřejnost má nyní možnost si zakoupit mnoho zdrojových kódů různého užitečného software a pro interní potřeby jej modifikovat. I to je dobré, ačkoliv nemožnost spolupráce s ostatními je dost svazující. Nezapomeňme ale, že tu mluvíme o užitečném, nicméně poměrně starém software.
„Většina software, která se v současnosti v NASA vyvíjí je otevřená – minimálně software pro vědecké operace a analýzu dat. Podívejte se třeba na Solarsoft. Je to distribuce nástrojů pro fyzikální analýzu Slunce včetně plánovacích programů pro většinu existujících slunečních nástrojů. Nemá to CVS a není to na SourceForge, ale můžete se podívat a pracovat na software, který se právě teď používá; třeba pro mise SOHO, TRACE, Yohkoh a HESSI (a brzo také pro STEREO a Solar-B).“
Na zmíněné adrese opravdu najdete mnoho kódu (téměř výlučně ve FORTRANu) velmi zajímavých aplikací. Tento trend otevřeného software v otevřené vědě potvrzují i jiní diskutující.
„Když jsem pracoval v NASA ve skupině HEASARC v Godardově centru vesmírných letů, všechen náš software byl dostupný přes FTP. (Je to další doba, už si ty adresy nepamatuji.) Nevím jak to je užitečné běžným daňovým poplatníkům, ale URČITĚ by se nalezl někdo, kdo by používal software pro transformaci mezi cylindrickými a sférickými souřadnicemi.“
S novým software to vypadá daleko nadějněji, ale ani u zde zmíněného NASA CLASSIC ještě není vše ztraceno. V omluvě za výpadek kvůli slashdotování se totiž píše, že mezi OpenChannelFoundation a NASA probíhá jednání o zveřejnění pro veřejnost BEZ placení jakýchkoliv poplatků. Zřejmě by se jednalo o zveřejnění pro nekomerční použití. Stále by z programů nebyl Open Source ani svobodný software, ale i tak by to bylo od NASA šlechetné gesto. Zatím můžeme jen doufat.
Mnoho lidí by si jistě velmi přálo alespoň mít možnost nahlédnout do starších kódů tak prestižní organizace jako NASA. V již zmiňované diskuzi mnoho lidí psalo, že by chtělo alespoň vidět implementaci různých vzorců a metod špičkovými programátory, na kterých kolikrát záležel úspěch či neúspěch některé mise. Optimalizace, dokonalé odladění a zbavení chyb, redudance. Lidé by se jistě měli co učit a někteří asi museli být po původním nadšení hodně zklamaní. Jako studijní materiál je hodnota těch kódů obrovská.
