Náš životní styl se stává digitálním

Zajímavě ucelený pohled dává na současný styl života studie zadaná firmou Intel. Studie zkoumala typické atributy používání moderních digitálních technologií v jednotlivých evropských zemích. A to jak v jejich procentuálním zastoupení mezi obyvateli, tak i v intenzitě využívání.

Náš životní styl se stává digitálním, praví studie firmy Intel. (Ovšem jen tehdy, když si řekneme My, Evropani. Pro Nás, Čechy, to totiž ještě tak moc neplatí.) V originále studii najdete například zde. Realizovala ji společnost Consumer Analysis Group, která se dotazovala téměř 10 000 osob v sedmi evropských zemích formou telefonického rozhovoru.

I když musíme brát především to, co Intel ze studie vyvozuje, s určitou rezervou (Intel není samozřejmě nezaujatým subjektem, ale naopak společností usilující o co největší digitalizaci našich životů), jsou některá zjištění zajímavá i velmi překvapivá.

Evropané jsou, jak se zdá, milovníky technologických změn. Třem čtvrtinám lidí se tento pokrok líbí, přičemž nejspokojenější jsou Italové (83 %) a Britové (81 %), Němci jen z 55 %. To ale svědčí spíše o způsobu, jakým se lidé z daného národa verbálně projevují, než jaká je jejich skutečná, niterná spokojenost s danou věcí.

Příznivci nových technologií

Je ale evidentní, že nedůvěra k novým technologiím rychle klesá až na téměř zanedbatelnou míru. Ještě před pěti lety 15 % Evropanů těmto produktům a technologiím nedůvěřovalo takříkajíc ze zásady, nyní „nevěří“ jen 7 %.

Není na tom nic divného, protože vybavenost novými technologiemi je nyní už nesmírně vysoká. Pokud do nich budeme počítat i mobil, pak je takřka stoprocentní. Kupříkladu satelitní nebo digitální televizi má už 85 % Britů (Británie je ale v tomto směru podstatně před ostatními zeměmi EU, např. v „sousedním“ Holandsku je to jen 29 %). Vybavenost mobilem nikde neklesá pod 95 %, stolní počítač vlastní cca 75 % obyvatel (překvapivě poslední je Německo s 69 %) a už i notebook má v průměru každý druhý.

Samozřejmostí je přístup k internetu (asi 80 % dotazovaných, ale třeba ve Švédsku 92 %). DVD mají čtyři z pěti Evropanů ve zkoumaných zemích a digitální foťák má už více než každý druhý.

Překvapit může i vysoká vybavenost technologiemi, které nepovažujeme zdaleka za zdomácnělé. Například už třetina Západoevropanů vlastní MP3 přehrávač (!), stejně jako herní konzoli. Digitální videokamera není tak častá, ale i ji má každý pátý obyvatel západoevropských zemí, a dokonce i tak zatím nesamozřejmou vymoženost, jakou je navigační systém v automobilu, nalezneme u 7 až 12 % dotazovaných.

Aktivity na internetu

Jistě – to, že něco „vlastním“, ještě automaticky neimplikuje životní styl. Lidé mají doma různé věci… Není třeba se asi ptát, co dělají s digitálním foťákem nebo MP3 přehrávačem, ale jaké jsou aktivity Západoevropanů na internetu?

  • Na internetu už nakupuje více než polovina Západoevropanů. Zajímavé je, že v Británii už třetina uživatelů nakupuje na internetu i potraviny (!). Je ale zajímavé, jak různým tempem proniká e-shopping do zvyklostí lidí v různých západoevropských zemích: v Británii dosahuje už skoro 80 % uživatelů (!), ve Španělsku je to třetina.
  • Letenky jsou také samozřejmostí: „lístky na letadlo“ přes internet také kupuje více než polovina dotazovaných.
  • Chatuje cca třetina dotazovaných, vzdělává se také zhruba třetina a téměř polovina si už navykla hledat přes internet práci.
  • Nepřekvapí nás, že čtení zpráv je na internetu velmi časté (až 70 %). Ale Evropané se také přiznali k tomu, že z internetu masově (cca v 50 %) stahují hudbu.
  • Každý třetí Západoevropan hraje přes internet hry a zhruba každý dvanáctý také bloguje.

A jde do tuhého: Západoevropané bez moderních technologií už nemohou přežít. Přímo takto se vyjádřilo 12 % (!) respondentů. Největšími závisláky jsou Britové, kterých by podle vlastních slov („couldn´t survive“) jedna pětina umřela, kdybyste jim sebrali pécéčko. Italů jen 5 % - opět ale berme s rezervou rozdíly mezi státy i kategorický názor Britů (s odkazem na styl vyjadřování, výraz „nepřežiju“ samozřejmě lze brát doslovně i obrazně).

Moderní technologie skutečně zasahují do života Západoevropanů „hustě“. Ti dnes tráví s internetem zhruba tolik času jako s rádiem – 11 hodin týdně, tedy téměř 50 hodin měsíčně! Internet už také není daleko od televize, a to je také velké překvapení. Sledováním bedny tráví Západoevropané průměrně 15,8 hodiny, takže je jasné, že doba, kdy se internet stane nejužívanějším médiem vůbec, už je vzdálena jen několik málo let.

Nové centrum zábavy

Digitální domácnost jako nové centrum zábavy: platí to, nebo ne? Zdá se, že tam ještě nejsme. Tři čtvrtiny Západoevropanů říkají, že nové digitální technologie zatím neovlivnily míru využívání světa zábavy mimo domácnost (kino, divadla, hospody, koncerty…).

Zatímco nejsme překvapeni, že digitální technologie zatím nemohou konkurovat džbánku dobře vychlazeného piva (jen asi 5 % Evropanů chodí kvůli internetu méně do knajpy), kino je nejvíce ovlivněno. Více než čtvrtina Západoevropanů chodí dnes do kina méně než předtím, a to proto, že jej už mají doma.

To ostatně není žádná novinka. Po vrcholu návštěvnosti kinosálů, především díky rozmachu komfortních multiplexů před několika lety, stále klesají počty osob navštěvujících kina, a to ještě není všem dnům konec.

Mají technologie dopad (zejména negativní) na sociální život? Sociologové říkají, že ano. Ale lidé samotní to o sobě netvrdí, ba naopak říkají, že je moderní technologie společensky obohacují – například polovina Britů se díky nim cítí „méně osamělá“ (!). To ovšem ukazuje na ošidnost podobných průzkumů.

Jak jsou na tom Češi?

Mohli bychom pokračovat dále, ale raději se vrátíme domů. Chlubíme se, že internet už využívá velmi slušné procento Čechů. Pokud se však dotážeme na míru využívání, pohoříme: zatímco Západoevropan s internetem stráví 50 hodin, Čech skoro dvacetkrát méně.

Internet pro našince sice je možná součástí jeho okolí („něco, co taky mám“), ale není ještě pevnou, intenzivní součástí jeho života. Rovněž vybavenost dalšími moderními technologiemi je oproti západní Evropě slaboučká. Nelze Čechy kritizovat, že každý druhý z nich nemá notebook a čtyři z pěti počítač – to je především věc životní úrovně, dostupnosti ještě dosti drahých moderních zařízení z průměrného platu.

Nízká míra využívání internetu – u kterého už je dnes nejčastějším druhem připojení trvalé, tedy uživatel platí měsíční paušál, a ne za minutu připojení – ale svědčí o tom, že máme co dohánět.

Internet totiž není jen součást nějakého nezávazného, zábavného okolního světa. Je to nástroj i doklad počítačové gramotnosti, „okno do světa“, aniž opustíte své křeslo, a dnes už i podstatný nástroj pro vzdělávání, rozšiřování vědomostí či znalostí. A tady opravdu máme co dohánět.

Témata článku: Internet, Kino, Shopping

46 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Petr 9. 10. 2005 10:33:02
    Určitě by ses měl bát chodit přes ulici bez rozhlížení, určitě by ses měl...
  • Azazel 8. 10. 2005 1:48:01
    ještě pro doplnění
    PDA má v určitých případech proti normální knize...
  • Azazel 8. 10. 2005 1:45:30
    ano a na ulici mě může přejet auto, a co? mám se snad bát chodit po...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78