Mýty ze světa počítačů

Tento článek vyšel v Computeru 12/10.

Také svět IT si jako jakákoliv jiná subkultura vytváří vlastní mýty. Ty nejnebezpečnější (vždycky se najde někdo, kdo mýtus vezme vážně) se naštěstí rychle vysvětlí, já jsem si vybral pár zajímavých, které stále kolují nejen světem internetu.

1. Bill Gates a 640 kB

Jeden z nejznámějších výroků počítačového světa, větu Billa Gatese z dob DOSu „640 kB by mělo stačit každému“ můžeme téměř s jistotou zařadit mezi nejhouževnatější mýty. Pravost tohoto výroku, který byl publikován v roce 1981, nebyla nikdy nikým potvrzena, naopak sám Bill Gates uvedl už před lety v jednom s rozhovorů, že tu to větu neřekl. Docela zábavné je jeho celé vyjádření: „Řekl jsem spoustu hloupých věcí a pár nesmyslů, určitě ale ne toto. Nikdo, kdo se zabývá počítači, by nikdy neřekl, že určité množství paměti je dostatečné navždy.“

Limit 640 kB byl ve skutečnosti dán vlastnostmi původní 8/16b architektury IBM PC, která uměla pracovat jen s paměťovými adresami o délce 20 b (2²⁰ adres, tedy maximálně 1 MB paměti). Celých 384 kB bylo přitom vyhrazeno pro speciální účely (např. paměť grafické karty a sdílené paměti zařízení). Bill Gates rád připomíná, že 16b paměťový limit omezoval i programátory a Microsoft velmi aktivně podporoval tehdy přelomový (a mnohými předem odsuzovaný pro příliš revoluční změny) čip Intel 386, který měl 32b adresování.

2. Bill Gates jako vzor programátorů

Bývalý šéf Microsoftu je také často předváděn jako zázrační geniální dítě, nadaný programátor a podobně. Bill Gates určitě uměl programovat velmi dobře (možná to umí dodnes), mezi zázraky ve světě vývojářů ale nikdy nepatřil. Z pohledu IT byznysu je to určitě dobře, protože jeho schopnosti obchodníka, vizionáře a marketingového experta byly mnohem lepší. Tento mýtus se ostatně ve dřívějších dobách obrátil často i proti Gatesovi, nadávání na chyby DOSu či Widnows, připisované osobně Gatesovi, byly kdysi na denním pořádku. Pokud se někdo dal v začátcích Microsoftu označit jako programátorský mág, byl to zcela jistě Paul Allen (a později celý jeho tým, sestavený z těch nejlepších programátorů, které dokázal sehnat).

Programátoři by se našli lepší, on byl především stratég a obchodník

3. Internet vznikl kvůli jaderné válce

Mýtus, který vznikl na základě zcela správných faktů a jednoho drobného opomenutí. Pravdou je, že vývoj ARPANETu, přímého předchůdce dnešního internetu, byl zcela v rukou americké armády (přesněji řešeno vládní agentury ARPA/DARPA – Defense Advanced Research Projects Agency). Úkolem bylo vytvořit spolehlivou decentralizovanou datovou a komunikační síť, která by ustála i násilné přerušení některých komunikačních linek, případně likvidaci uzlových bodů – serverů. Protokoly TCP/IP, které tak vznikly, tomu skutečně vyhovují.

Když tvůrci ARAPANETu žádali v šedesátých letech o potřebné peníze, zcela jistě popisovali i problémy, které v případě válečného konfliktu dokáže takové síť vyřešit a určitě zmínili (v kontextu doby) i válku jadernou. Možná spoléhali i na to, že kongresmani nejsou ve fyzice příliš zběhlí. Ve skutečnosti ale od počátku věděli, že v případě jaderné války by byla tato síť k ničemu. Při použití konvenčních zbraní by skutečně došlo ke zničení center a infrastruktury a internet by přežil. V případě jaderné války by ale byly daleko větší hrozbou pro komunikaci elektromagnetické pulzy, které při každém jaderném výbuchu vznikají. Ty by podle výpočtů a simulací bez potíží odstavily jakoukoliv elektroniku použitou ve strukturách internetu (o původním ARPANETu ani nemluvě). Drobný „podvod“ na Kongres potvrdili později i někteří z původních účastníků tohoto projektu. 

4. Notebooky je třeba vybíjet

Od mýtů historických a spíše teoretických můžeme přeskočit k těm na první pohled aktuálnějším a praktičtějším. Jedním z těch nejoblíbenějších je rada, jak prodloužit výdrž notebooku, případně prodloužit životnost baterie: „čas od času je potřeba notebook nechat úplně vybít“.

Pokud máte nový notebook s moderní baterií, zapomeňte na stará pravidla

Rady tohoto typu přitom pochází z doby prvních notebooků a laptopů, jejichž zdrojem energie byly články typu NiCd a později NiMH. Těm občasné vybití „na nulu“ skutečně dělalo dobře. Dnešní elektronicky řízené články typu LiIon (a velmi výjimečně LiPol) nic takového nejen že nevyžadují, ale dokonce jim to škodí. Řídící elektronika přímo zabrání LiIon akumulátoru úplně se vybít, protože v takovém případě by se zničil úplně. Totéž platí pochopitelně i pro mobily a jiná kapesní zařízení. Nepříliš moudré je tedy skladovat téměř vybité moderní články někde mimo nabíječku – obvykle je po půl roce najdete ve zcela nepoužitelném stavu.

5. GPS vás může sledovat

Uživatel s trochu většími počítačovými znalostmi se pousměje, mezi laickou veřejností je ale kupodivu tato představa zakotvena docela pevně. Pokud vám nebudou věřit (a spiklenecky dodají, že Velký Bratr si to stejně nějak zařídí), zkuste jim vysvětlit princip určení polohy v systému GPS.

Družice vysílají informace o své identifikaci, poloze, přesném čase a samozřejmě také servisní data. Jediné, co přijímají ze země, jsou řídící povely pozemní stanic – a ty k tomu, aby se s družicí domluvily, potřebují rozměrné směrové (parabolické) antény. Přístroje s GPS používají svoje miniaturní antény pouze k příjmu, z přijatých dat dokážou potom vypočítat svoji polohu. GPS navigace rozhodně neumí vysílat; nemá vzhledem k rozměrům a potenciálnímu výkonu ani komu. Přístroje, které GPS využívají ke sledování, musí obsahovat i nějaký další komunikační kanál (obvykle datový modul pro mobilní síť).

6. Počítače přidají dioptrie

Typická představa programátora, administrátora a vůbec „lidí od IT“ téměř vždy zahrnuje i brýle. Mnoho uživatelů si při dlouhodobém použití počítače stěžuje na bolest v očích a zhoršené vidění. Na první pohled se tak celkem logicky zdá, že koukáním do monitorů se k brýlím dříve či později dopracuje každý.

Slečna na obrázku sice nosí brýle, počítač ale na vině být nemusí

Lékařské výzkumy ale ukazují, že ve skutečnosti je to trochu jinak. Ne že by dlouhodobé zírání do monitoru očím neubližovalo – neustálé zaostření na krátkou vzdálenost unavuje svaly, nedostatečné mrkání při soustředění má zase na svědomí vysychání a poškození rohovky. Všechna tato poškození jsou ale dočasná a brýle je rozhodně nepomohou vyřešit. Pokud chcete svým očím pomoci, používejte různá cvičení (i občasný pohled do dálky hodně pomůže) a případně si pořiďte zvlhčující kapky do očí.
 

7. Disky v RAID 1 jsou skvělá záloha

Možná nejnebezpečnější z mýtů, které se sešly v tomto článku. RAID 1, tedy mirror (zrcadlení), je pouze metodou, která má ochránit data proti hardwarové chybě disku. Ve skutečnosti ale nejde o zálohu, protože při havárii dat způsobené chybou softwaru, chybou řadiče, nebo (nejčastěji) lidským faktorem prostě není co obnovit. Můžete se ale utěšovat myšlenkou na to, že chybná data máte zcela spolehlivě zapsána na všech discích…