Mýty a pověry: Právo a elektronické soukromí

Může mi zaměstnavatel číst e-maily? Může sledovat historii surfování po internetu a co když někdo na síti zveřejní mou fotografii? Prostudovali jsme paragrafy a známe odpovědi.

Klepněte pro větší obrázekZaměstnavatel si pročítá vaše e-maily, na zpravodajském serveru visí vaše fotka a na dveře bytu vám klepe policie, dožadující se vašeho počítače. Co si k vám kdo může dovolit, a na co naopak máte právo vy, se dozvíte právě zde. Stejně jako v článku věnovanému autorskému právu, který jsme otiskli v časopisu Computer 6/09 a na pokračování jste si jej mohli přečíst i zde na Živě, jsme i tentokrát vybrali nejčastější a nejzajímavější dotazy a připravili výstižné odpovědi. I v tomto případě platí, že jeho plné znění najdete v čísle Computer 8/09.

Může mi zaměstnavatel číst e-maily?

Zákaz porušení listovního tajemství je zakotven už v ústavním pořádku České republiky, konkrétně ve článku 13 Listiny základních práv a svobod (LZPS): Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem… Toto právo dále rozvíjí další právní předpisy (včetně trestního zákona); v pracovněprávních vztazích se listovní tajemství promítá do ustanovení § 316, odst. 2 zákoníku práce (ZP): Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu (…) narušovat soukromí zaměstnance (…) tím, že podrobuje zaměstnance (…) kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Jakákoli kontrola zaměstnancovy pošty, ať už elektronické, nebo klasické, ze strany zaměstnavatele je tedy zásadně nepřípustná. Slovo „zásadně“ v právnické řeči znamená, že existují (odůvodněné) výjimky.

Co mi tedy zaměstnavatel s e-maily může dělat?

Zákoník práce pochopitelně pamatuje i na ochranu práv zaměstnavatele; v této souvislosti ji promítá do některých dalších ustanovení § 316 ZP. Odstavec 1 říká: Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Přiměřeným způsobem zde lze rozumět takový způsob kontroly, který nenaruší zákony zaručená práva zaměstnance. Za přiměřené se dnes považuje to, že zaměstnavateli je dovoleno sledovat např. počet odesílaných a přijímaných e-mailů, stejně jako adresy jejich odesílatelů či příjemců. Do obsahu zprávy by však s ohledem na listovní tajemství nahlížet neměl.Výjimkou je situace podle odstavce 3 zmiňovaného § 316 ZP: Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů (…), je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Taková kontrola je zpravidla možná v institucích, kde dochází ke zpracovávání citlivých informací např. související s podnikatelskou činností zaměstnavatele, jeho know-how apod.

Pracuji na svém notebooku a mám webmail, co teď?

V tomto případě nepochybně nevyužíváte prostředky zaměstnavatele, klíčová je však skutečnost, že soukromou poštu řešíte v pracovní době. § 38, odst. 1, písm. b) stanoví, že je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Lidsky řečeno to znamená, že v pracovní době – tj. v době, …v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci… (§78, odst. 1, písm. a) ZP) – je potřeba pracovat. Pakliže však své pracovní povinnosti plníte, je ze strany zaměstnavatele obvykle tolerováno využití části pracovní doby k soukromým účelům. Samo o sobě to však nikde garantováno není. Co se kontrol ze strany zaměstnavatele v uvedeném případě týče, nezapomeňte, že je právem zaměstnavatele přiměřeným způsobem kontrolovat nejen využívání svých prostředků, ale také pracovní doby jako takové.

Může zaměstnavatel sledovat historii prohlížení internetu, případně blokovat přístup na některé stránky?

Tato otázka přímo souvisí s předchozími. Je právem zaměstnavatele kontrolovat, jak a k čemu zaměstnanci využívají jak počítače, tak svoji pracovní dobu. Pochopitelně však takové kontroly musí být přiměřené, neboť nesmí zasáhnout do práva na soukromí zaměstnance. Rozpor těchto práv není doposud uspokojivě vyřešen, nicméně nastolení určité rovnováhy je plně v moci samotných účastníků pracovněprávního vztahu. Nic nebrání tomu, aby si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal konkrétní způsoby využívání firemních počítačů, firemní pošty či prostor pro řešení soukromých záležitostí během pracovní doby. Takové věci lze dojednat jak v rámci pracovní smlouvy, tak formou vnitřního firemního předpisu.

Co mě čeká, když se někomu nabourám do počítače?

Kolem pronikání k obsahu cizích počítačů se často šíří řada nepřesností. Právní řád na tuto činnost pamatuje ustanovením § 257a trestního zákona, jehož odstavec 1 zní takto: Kdo získá přístup k nosiči informací a v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěcha) takových informací neoprávněně užije,b) informace zničí, poškodí, změní nebo učiní neupotřebitelnými, neboc) učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného telekomunikačního zařízení,bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Z formulace tohoto ustanovení vyplývá několik zajímavých věcí. Zaprvé není nutné prokazovat úmysl v okamžiku, kdy k proniknutí do cizího systému (získání přístupu k nosiči informací) dojde. Zadruhé nemusíte informaci přímo použít (třeba nelegálně zpeněžit), stačí například i její narušení v zákoně uvedeným způsobem. Zatřetí při naplnění skutkové podstaty tohoto činu jde vždy o trestný čin, přestupkové řízení nepřipadá v úvahu!Diskutabilní je situace, kdy proniknete do cizího systému, aniž byste získali jakékoli informace, něco se systémem provedli, nebo získaná data nějak kdykoli později použili. Nadpis § 257a zní „Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací“, z čehož můžeme odvodit, že zmiňovaná situace skutkovou podstatu tohoto trestného činu nenaplní.

Někdo na internetu zveřejnil moji fotku bez mého souhlasu, co mohu dělat?

Tato problematika spadá do oblasti ochrany osobnostních práv, která je zakotvena v článku 10 LZPS a dále se promítá v dalších zákonech, zejména v § 11 a násl. občanského zákoníku (OZ). Pro uvedenou otázku je relevantní zejména ustanovení § 12 OZ: (1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

Tato ustanovení pracují s neurčitými pojmy, tudíž je jejich interpretace nutně závislá na konkrétní situaci. Pakliže se stanete součástí události, o níž média informují, je logické, že se svého nezobrazování sice můžete domáhat, nicméně nikdo vám vyhovět nemusí. Jakmile ale půjde o situaci, kdy jste zobrazeni v souvislosti s událostí, která se vás nikterak netýká, měla by se média na vaši žádost vašemu zobrazení vyhnout.Budeme-li konkrétní: Noviny píší o zátahu policie na účastníky tuningového srazu, kde informují o tom, že velké množství z řidičů odjíždělo z akce pod vlivem alkoholu. Vy jste jedním z účastníků srazu a později najdete u zmiňovaného článku svoji fotku, jak řídíte auto, přitom jste odjížděli střízliví. Pak je v pořádku, abyste se proti zveřejnění své fotografie ohradili, přičemž můžete například využít i právo na odpověď podle § 10 tiskového zákona.

Zašifroval jsem si všechna data na disku. Má někdo právo po mně požadovat dešifrování těchto dat?

Tato otázka může být aktuální zejména v situaci, kdy vás (případně někoho z vašeho blízkého okolí) vyšetřuje policie v souvislosti s nelegálním užíváním či šířením softwaru apod. Vaše povinnost vydat soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu věc důležitou pro trestní řízení, v tomto případě váš počítač, je zakotvena v ustanovení § 78 trestního řádu. Pokud žádosti o vydání věci nevyhovíte, může vám být tato podle § 79 t. ř. odňata, a navíc se vystavujete riziku, že vám bude udělena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč, a to podle § 66 t. ř.

Na druhou stranu s dešifrováním obsahu počítače si už orgány činné v trestním řízení budou muset poradit samy. V případě, že jste v pozici obviněného, nejste podle § 33 t. ř. povinni vypovídat, stejně tak máte právo odepřít výpověď v situacích podle § 100 t. ř.: (1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.


 

Napadla vás další zajímavá právní otázka nebo problém z reálného života? Podělte se nám i ostatním v diskuzi pod článkem.

Témata článku: Časopis Computer, Internet, Právo, Bezpečnost, Webmail

56 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Emkei_ 19. 5. 2009 19:15:27
    Nesmysl jako Brno to samozrejme neni. Nemel jsem totiz na mysli hned AES,...
  • snake 19. 5. 2009 7:10:47
    Tohle je nesmysl jak Brno! 64 bitů je na hranici luštitelnosti...
  • palocx 18. 5. 2009 0:39:46
    listovni tajemstvi ... zajimave...
Určitě si přečtěte

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

** Pokud už choulostivé snímky vyfotíte, dbejte na jejich zabezpečení ** Útočníci je nejčastěji získají z cloudového úložiště ** Pozor si dejte i na phishing a řádné zabezpečení telefonu

25.  3.  2017 | Stanislav Janů | 55

Aktualizační nástroj Microsoftu nabízí přechod na Creators Update. Funguje to! [Aktualizováno: už ne]

Aktualizační nástroj Microsoftu nabízí přechod na Creators Update. Funguje to! [Aktualizováno: už ne]

** Aktualizace Creators Update pro Windows 10 ještě nebyla oficiálně uvolněna ** Už ale existuje způsob, jak jí ze serverů Microsoftu dostat ** Úspěšně jsme to vyzkoušeli

28.  3.  2017 | Jakub Čížek | 69

Facebook chce odříznout Google od hlavního zdroje příjmů

Facebook chce odříznout Google od hlavního zdroje příjmů

** Facebook otevřel vlastní reklamní síť dalším hráčům ** Snaží se prosadit efektivnější spojení mezi vydavatelem a inzerentem ** Weby mohou dosáhnout zvýšení příjmů z reklamy až o 30 %

27.  3.  2017 | Karel Javůrek | 12


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?